Kolaps se nekoná. Rozkopaný Barrandovský most je někdy lépe průjezdný než před opravou

Už jste jeli přes opravovaný Barrandovský most? Vzhledem k tomu, že přes něj před rekonstrukcí denně projelo na 140 tisíc aut, se dá předpokládat, že ano. Oprava nejvytíženějšího křížení v Česku přinesla velké obavy z dopravního kolapsu. Ty se ale zatím nenaplnily. A dokonce se někdy zdá, že se jezdí lépe než před opravou.

Přes Barrandovský most jezdím několikrát denně a příchod jeho opravy jsem stejně jako stovky tisíc dalších řidičů sledoval s obavami. Nekonečné kolony hrozily nejen na mostě, ale i na objízdných trasách. A to třeba i proto, že se zdálo, že jsou některé zvoleny nešikovně – například ulicí K Barrandovu, kde Praha před časem ubrala motoristům jeden jízdní pruh, který přemalovala na bus pruh, aby ho následně na konci rampy uzavřela (více si přečtěte v článku vlevo u tohoto odstavce).

Teď po týdnu zkušeností ale musí uznat, že postup opravy Barrandovského mostu a hlavně směřování pruhů bylo zvoleno velmi pozorně a s ohledem na hustotu dopravy. Směrem z východu na most se prakticky nic nemění, protože se dva už existující pruhy jen posunují doprava, aby uvolnily místo pro jeden protiběžný, který se musel přestěhovat do jejich směru. Někdo uvažoval dobře a uškrtil přítok aut z Modřanské, který měl před opravou také dva pruhy, jenž se teď na nájezdu sbíhají v jeden. Vyváženost proudů tedy byla zachována a problém tu není.

Z opačně strany, tedy ze Smíchova směrem přes most a dál na východ, je situace složitější. Jsou tu sice stále dva pruhy jako před opravou, ale jeden z nich přejíždí přes otevřená svodidla do protisměru. Přechod je to poměrně ostrý a někteří řidiči tu brzdí víc než by museli. Tady hrozí houstnutí dopravy, ale nejde o nic velkého, co by mělo významněji zasekat třeba tunely. Překvapivě není ani výrazně hustěji v ulici K Barrandovu, i když tu neznám v ranní špičce.

Přiznám se, nevycházím z dat (na která je ještě asi brzy), ale z osobních zkušeností. Zdá se mi, že Barrandovský most jede stejně jako před rekonstrukcí a někdy dokonce lépe než dřív. Je to zřejmě na úkor aut, která přijížděla do města po Strakonické. Jejich řidiči teď ve větší míře používají Pražský okruh (oběma směry) a nebo novou vratnou rampu. Tím se rozmělňují a na provozu je to poznat. Ostatně, doufám, že vratná rampa zůstane přístupná i po rekonstrukci. Ruší tak paradox, kdy obyvatelé Barrandova nemohli od Strakonické dojet normálním způsobem z Chuchle domů (třeba z Hornbachu). Leda by to vzali klikatou silnicí přes Slivenec.

Nechci, aby tento komentář vyzněl jako chvalozpěv. Jestli někdo patří mezi neúprosné kritiky současného pražského magistrátu a zejména pak náměstka pro dopravu Adama Scheinherra, pak jsem to já. Snižování povolené rychlosti na velkých ulicích, ubírání pruhů individuální automobilové dopravě, sázení cyklopruhů na sjezdy z dálnic a vedle už existujících cyklostezek jsou jen některé z mnoha věcí, kvůli kterým nejsem jeho příznivcem. Nicméně někdy je potřeba uznat, že i váš názorový protějšek zaznamenal úspěch. A myslím si, že je to právě příklad opravy Barrandovského mostu. Kdyby tak fungovaly všechny stavby v Praze, byl bych spokojeným Pražanem.

A co vy? Zdá se vám také, že je rekonstrukce Barrandovského mostu dobře vyřešená? Pokud ne, tak co vám na ni vadí a jak by to šlo podle vás udělat lépe? Komentujte pod článkem.