Dojeli jsme s Porsche Taycan Cross Turismo do nejkrásnějšího lomu v Česku. Byl to hukot. Doslova

Téměř dva roky poté, Porsche představilo své kladivo na Teslu jménem Taycan, přijela na trh také její praktická verze Cross Turismo. Ta má v základu pohon všech kol, vzduchový podvozek, lepší ochranu do terénu a jízdní režim Gravel, kterým přímo volá po výletě do alespoň lehkého terénu. Tak co třeba na dno slavného lomu Velká Amerika?

Někdo u Porsche dostal geniální nápad. Když už máme super rychlý elektromobil, pojďme odchytit trend v podobě takzvaných allroadů, tedy luxusních kombi s výbavou do terénu. Porsche si samozřejmě nemůže dovolit postavit tradiční kombík a tak vznikl model s karoserií připomínající shooting brake. Má třeba výrazně víc místa nad hlavou pro zadní cestující a větší kufr. Pojme 446 litrů, což je údaj po kryt zavazadelníku.

Auto dostalo také další nápadné prvky, jako jsou plastové lemy a kryty přídě a zádě, což je běžná výbava u allroadů. Vypadá dobře, nebo je ošklivé? To je na posouzení každého z vás. Svým futuristickým vzhledem s úzkými světlomety vpředu na tenkou linkou brzdových světel vzadu však minimálně poutá pozornost každého, kolem koho prosviští.

Porsche Taycan Cross Turismo se prodává ve čtyřech verzích, tedy 4, 4S, Turbo a Turbo S. Všechny mají vyšší ze dvou kapacit baterie určených pro Taycan. Počítá se totiž s tím, že poslouží i na dlouhé cesty na dovolenou. My jsme v rámci prezentace převzali klíčky od modelu 4S, vyrazili na dlouhou trasu po okreskách a dálnicích středočeského kraje, až jsme skončili v lomu.

Kdo zná Porsche, bude se za volantem Taycanu cítit jako doma. Sedí se nízko ve sportovní pozici. Klasické budíky sice nahradil stylově prohnutý displej, ale uspořádání jednotlivých prvků je pro Porsche typické. Na kraji displeje jsou dotykové plochy pro ovládání světel nebo tuhosti tlumičů. Je tu také poměrně schovaný volič převodovky. Vyzdvižený středový panel má dotykovou obrazovku pro klimatizaci, nad níž najdeme další displej zábavního systému s jemným rozlišením. Víc ovládacích prvků tu není.

Zpracování materiálů je na první pohled kvalitní. Palubní desku zdobí budík se stopkami a kompasem. Ale tak trochu si při pohledu okolo sebe říkáme: To je všechno? Auto, které testujeme, stojí 131 tisíc eur, tedy přes 3,3 milionu korun. Kabina ale nepůsobí až zas tak luxusně. Možná je to dáno jejím tmavým provedením. Možná tím, že je teď v módě čistý design bez příkras.

Podobně jako u řady dalších elektromobilů stačí jen usednout a zařadit D. Žádné startování není potřeba, jakkoliv tlačítko k tomu dedikované najdete vlevo pod volantem. Otočným voličem na volantu pak měníte jednotlivé jízdní módy. Režimy Range, Normal, Sport a Sport Plus upravují reakce motorů, chování elektroniky, rekuperaci, tuhost podvozku nebo třeba zvuk. Ano, zvuk!

Porsche Taycan 4S Gran Turismo má výkon, za který by se nestyděl ani supersport. Běžně využívá 360 kW, tedy 490 koní, ale v režimu overboostu je schopné krátkodobě vyvinout až 420 kW, tedy 571 koní. Točivý moment má hodnotu 650 Nm. To zaručí stovku za 4,1 sekundy. Dejte režim Sport Plus a okamžitě sešlápněte pedál na podlahu. Auto zahučí jako když hvězdná loď vstupuje do hyperprostoru. Je to umělý zvuk a zarytý petrolhead nad ním možná ohrne nos. Ale bude muset uznat, že je to minimálně nevšední zážitek. Auto akceleruje jako utržené ze řetězu, vy jste přitlačení do sedačky a krajina okolo se začíná rozmazávat.

Když chcete, lze s Taycanem cestovat takovými přískoky. Přitom se zdá, že okolní doprava spíš stojí, než by se hýbala. Obzvlášť zábavné jsou nájezdy na dálnici, kdy vám motoristé kolegiálně uhýbají do levého pruhu, abyste mohli v klidu najet. Jenže vy přidáte a na konci připojovacího pruhu už může váš elektromobil jet vysoce nelegální rychlostí.

Taycan není rychlý jen v přímém směru. Baterie jsou uložené pod podlahou, auto má perfektní rozdělení hmotnosti a nízké těžiště. Řízení není tak přesné, jak jsme zvyklí u Porsche 911 nebo i Panamery. Má aktivnější posilovač, ale stále si drží kratší převod. Výsledkem je to, že auto před řidičem dobře maskuje svou mamutí hmotnost přesahující 2,3 tuny. Pocitově je v zatáčkách mrštné a těžko ho utrhnete. Navíc musíme smeknout před podvozkem. Projeli jsme některé opravdu hrubě slepované silnice. Kola neodskakovala, nic nebouchalo. Auto jelo perfektně jako rozjetá mašina.

A jaký je Taycan v terénu? Přijíždíme do Mořiny a zapínáme speciální režim Gravel, který má k dispozici jen Cross Turismo. Podvozek se zvedne, ale je potřeba v menu vybrat ještě nejvyšší možnou polohu. Cesta tunelem do Velké Ameriky je dost kostrbatá a pár hrbolů vypadá, jako by nám chtělo urvat olejovou vanu. Kdybychom nějakou vůbec měli. Auto ukazuje rozdělení síly mezi přední a zadní kola. Na šotolinové cestě pak ani jednou nezahrabe, ani jednou nesmýkne. Upřímně řečeno, na náročnější trasu bychom si ale i kvůli ceně tohoto vozu netroufli.

Dole v lomu nás vítá průzračná voda v barvě, která připomíná některé fotografie z exotických moří. Je tu dřevěný můstek, kterým lze přejít lagunu a ohniště, u nějž zastavujeme a auto fotografujeme. Ujeli jsme okolo 150 kilometrů, spotřeba byla 26 kWh. To je poměrně dost mezi elektromobily, ale je dobré si uvědomit, že Taycan je vlastně sporťák a ty s benzinovými motory si také řeknou o výrazně vyšší příděl paliva než běžné rodinné auto.

S využitelnou kapacitou baterie 83,7 kWh bychom ujeli 322 kilometrů. To je jen o 33 km méně než Porsche udává jako hodnotu pro dálkové cestování. A na ně je i přes tento dojezd auto připraveno. Do navigace totiž stačí zadat cestu, systém pak sám naplánuje zastávky na dobíjecích stanicích. Před příjezdem navíc zahřeje baterii do ideální teploty, aby bylo dobíjení co nejrychlejší. To je přesně to, co je na cestě s elektromobily potřeba – nemuset se zabývat podrobným plánováním trasy.

Porsche Taycan Cross Turismo je bezesporu zajímavé auto. Úplný opak Mercedesu EQS, který jsme před časem rovněž zkoušeli. Je zaměřeno na zábavu za volantem, jež umí poměrně slušně rozdávat. Pokud má být tohle elektrická budoucnost, možná bychom se nakonec dali přesvědčit.