První Škoda Fabia vznikala i jako kupé a kabriolet. Hrozilo, že se bude vyrábět v Mexiku

Nedávno představná Škoda Fabia čtvrté generace automaticky vyvolala i vzpomínku na její předchůdkyně. Fabia byla ve své první generaci představena v dávném roce 1999, když navázala na modely Favorit a Felicia, jejichž kořeny sahají do 80. let minulého století - ostatně, odkazovala na ně i počátečním "F" ve svém názvu. Stala se zároveň prvním škodováckým modelem ze segmentu B, který vznikl již plně v režii koncernu VW.

Auto bylo postaveno na v té době nejmodernější koncernové platformě pro malá auta, která měla označení PQ24. Designéři dostali při tvorbě relativně volnou ruku, ale také striktní požadavky dané použitou platformou zejména, pokud šlo o rozměry. Jejich úkolem bylo nakreslit moderní, ale zároveň relativně konzervativní malé auto.

Šéfem designu automobilky byl tehdy Dirk van Braeckel, funkci koordinátora designu exteriéru zastával Václav Capouch, který předtím doprovázel do výroby „Bertoneho“ Favorit i jeho nástupce, model Felicia. Vedle něj, Belgičana Luca Donckerwolka a Brazilce Raula Pirese na interiéru pracoval například Kanaďan se slovensko-českými kořeny Martin Uhlárik. Výsledná podoba Fabie se rodila ze tří rozdílných návrhů, na kterých samostatně pracovali tři zmiňovaní designéři: Capouch, Donckerwolke a Pires.

I když se všechny tři designové návrhy první Fabie podstatně lišily, jedno měly společné: v zadní části střechy a oblasti zadního okna byla karoserie výrazně oblejší než v konečném provedení. Vypozorovat lze i několik dalších společných prvků jako například čistou linii boků s výrazným prolisem, táhnoucím se od předních až k zadním světlometům.

Původně měli všichni tři designéři volnou ruku, ale postupně přicházely připomínky od vedení automobilky. Jednou z nejzásadnějších, ale logických, která se objevila až po čase, byla myšlenka provázat design nové Fabie s již existující Octavií a tak stvrdit nový designový jazyk celé automobilky.

Proto dostala Fabia svou charakteristickou čelní masku a ze stejných důvodů nakonec z interní soutěže vzešla nakonec vítězně verze Brazilce Raula Pirese, která se také následně realizovala v sériové výrobě.

Zajímavé je, že již při návrhu první Fabie se jednoznačně uvažovalo o tom, že bude závodit ve WRC. Proto bylo jedním z úkolů dostat auto přes hranici čtyř metrů, která byla tehdy homologační podmínkou. Tento úkol dostal na starost Daniel Petr: "Pro výchozí verzí "véercéčka", tedy sportovní RS, musel být přepracován přední nárazník, který byl nakonec u RS oproti standardnímu provedení o kyžený kus delší."

Při této příležitosti navrhnul Petr i další dvě verze, o kterých se mnoho neví: provedení GTC Coupé a GTC Roadster. Už tehdy ale bylo jasné, že budou jen designérským cvičením - na rozdíl od verze kombi a nakonec i od sedanu.

S modelem se stupňovitou zádí se do poslední chvíle nepočítalo. Ten navázal na designovou studii z dob modelu Favorit. V té době se totiž kapitánům automobilky jevila kategorie malých sedanů jako perspektivní - koncern VW měl dobrou zkušenost se španělským Seatem Cordoba a nakonec i vlastním Polem se stupňovitou zádí.

Existovaly však také ​​skici Fabie pro reálně zamýšlenou výrobu pod značkou Volkswagen. "Koncern totiž koketoval s myšlenkou, že by se v této variantě model vyráběl a prodával v Mexiku, " uzavírá Daniel Petr. Fabia první generace nakonec vznikala výlučně v Česku a pod českou značkou.