Pomineme-li Německo, nenajdeme dnes na celém světě
jedinou zemi označitelnou z našeho pohledu jako civilizovanou, kde by neplatilo nějaké obecné omezení maximální rychlosti. Česká republika samozřejmě není výjimkou. Nebylo tomu tak ale vždy.
Například v roce 1961 bylo obecné omezení stanoveno pouze slovy o tom, že řidič „musí rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména hustotě provozu, viditelnosti, stavu vozidla jakož i stavu a povaze silnice.” Omezena byla pouze rychlost v obci a sice na 50 km/h, avšak jen v čase mezi 5. a 23. hodinou. Postupné odstraňování omezení kráčelo dále a vrchol vývoje v tomto smyslu nastal 1. ledna 1976, kdy vešel v platnost předpis, podle kterého „řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, povětrnostním podmínkám a jiným předvídatelným okolnostem a jet takovou rychlostí, aby mohl zastavit na vzdálenost rozhledu”.
Bylo dále zrušeno obecné omezení na 80 km/h mimo obec pro náklaďáky, autobusy a motocykly, totéž už dříve platilo na dálnicích (pravda, skoro žádné nebyly) a v obcích byl limit zvýšen na 60 km/h, stále ale platil jen mezi 5. a 23. hodinou. Pro osobní auta tedy neplatil žádný obecný limit, něco jako dnes německý Autobahn. Pozemský ráj motoristů však netrval věčně a kvůli ropné krizi (nikoliv kvůli bezpečnosti) byly zavedeny známé limity silnice - 90 km/h, dálnice - 110 km/h. Víte, ve kterém roce se tak stalo?
