Ujeli jsme 2000 kilometrů po Portugalsku s Opelem Astra. Bodoval nízkou spotřebou i pohodlím

Obvykle redakční testy aut provádíme na českých silnicích, maximálně vyjedeme do okolních zemích. Tentokrát nás ale napadlo spojit příjemné s užitečným a půjčit si od Opelu novinářský vůz několik tisíc kilometrů odsud - v Lisabonu. Opel Astra nám během dvou týdnů a dvou tisíc kilometrů pomohl objevit celé Portugalsko. A my jsme díky tomu měli možnost nejen ho vyfotografovat na velmi pěkných místech, ale také ho zevrubně otestovat. Jak jezdí lákavá verze 1.2 Turbo s manuální převodovkou a nápadným barevným provedením? A jak se vlastně jezdí po portugalských městech, silnicích a dálnicích? To se dozvíte v dnešním tak trochu netradičním testu.

Začínáme jako vždycky, na obyčejném parkovišti vozů jedné značky. Jen jsme tentokrát kousek od mezinárodního letiště v Lisabonu. Všude jsou samé Opely, ale ten náš docela vystupuje z řady. Je totiž vyveden v dvoubarevném provedení s černou střechou a žlutým lakem Kult, který je na zbytku karoserie. Ten dává vyniknout nejen parádním litým kolům s červenými tóny, ale třeba i nápadným diodovým světlometům a stylově řešenou přídí Visor, kterou teď Opel využívá snad pro všechny své nové vozy. Auto jako celek působí sebevědomě. Kdo říká, že je proti svému technickému sourozenci Peugeotu 308 studené, nemá pravdu. Za dva týdny na silnicích se za námi otočil nejeden Portugalec.

Vyrážíme do Lisabonu. Ne, nemáme úplně v úmyslu se proplétat historickým centrem, jakkoliv se lze pohodlně dostat autem třeba přímo před hlavní náměstí Terreiro de Paco, odkud vyplouvaly lodě dobývat vzdálené světy. V minulých dnes jsme si už město prošli křížem krážem a stihli se do něj zamilovat. Já mám ale v hlavě místo, na které jsem narazil už kdysi při nějaké prezentaci nového automobilu, protože do Portugalska se na prezentace nových vozů létá poměrně často, hlavně v zimě. Je to parkoviště za pár centů, které je ale přímo pod sloupy krásného obrovského mostu Ponte 25 de Abril. Jak jsem později zjistil, svá auta tu fotí řada automobilek, třeba právě i Opel. Taková náhoda! Tak vznikla úvodní fotografie tohoto článku. Tak trochu závidím portugalským kolegům, že tu mají tolik opravdu fotogenických míst. K nim ale až za chvíli.

Na parkovišti pod mostem se seznamuji s interiérem. Ano, ten je proti Peugeotu trochu nudný – všude černý plast, tlačítka do něj zakomponovaná a dvě obrazovky umístěné do černého lesklého rámečku. Na druhou stranu má ale právě takový interiér šanci stárnout jen pomalu, vydržet dlouho a dělat tak řidiči radost ještě za mnoho let. Navíc máme v autě sedadla v kombinaci kůže a odolné Alcantary. Cestování by mělo být pohodlné a zároveň se snad nebudeme potit.

Trochu zvláštní je ale výbava. Proč někdo do vozu registrovaného v Portugalsku objednával vyhřívané čelní sklo? Kdepak, to není součástí jedné z výbav, ale dostanete ho buď samostatně za malý příplatek, nebo v rámci většího paketu. Věc, kterou tu zřejmě nikdy nikdo nepoužije, je jeden z mála nedostatků, který nás po dobu testu trápil. Viditelné drátky mi jsou totiž nepříjemné a mám pocit, že se nikdy nedívám ven skrz zcela čisté sklo. Při zapadajícím slunci nebo silném znečištění hmyzem je to o to horší. Osobně doporučuji tento prvek neobjednávat, ani když s Opelem budete jezdit po Krkonoších.

Musíme jet, čeká nás dvě a půl hodiny dlouhý přesun do města Albufeira na jižním pobřeží Portugalska. Odtud chceme za pár dní poznat krásu rybářských městeček a osad a zkusit si skočit do chladného oceánu. Je nutné podotknout, že Opel Astra je dobrým autem na delší cesty. Motor 1.2 Turbo o výkonu 96 kW je silný tak akorát. Ne, není to trhač asfaltu, ale na předjíždění a svižnou jízdu po dálnici je dostatečný. K tomu se ještě přidává další pozitivní vlastnost – je velmi tichý, a to i ve vyšších otáčkách. Navíc při 130 km/h točí na šestku 2500 otáček za minutu, a tak má ještě dost síly k tomu, aby mohl zrychlovat dál. Solidní je také odhlučnění podvozku, celkově je v kabině příjemný klid.

Jediné, na co si musíme trošku zvykat, je manuální šestistupňová převodovka. Má dlouhou páku a také dlouhé dráhy v kulise a chodí tak trochu „kvedlavě“. Je prostě francouzská, není to takové to německé přesné klapání. Budiž, ale jinak je vše v naprostém pořádku a auto se nám odvděčí i velmi dobrou spotřebou. Celou cestu o délce 2000 km jsme ujeli s průměrem 6,1 litru benzinu na 100 km. Díky tomu jsme za palivo ani mnoho neplatili a navíc jsme na jednu nádrž zvládli asi 800 km. Tankovali jsme tedy všeho všudy dvakrát (novinářská auta se půjčují plná a vrací prázdná).

Díky nízké spotřebě jsme si nedělali takovou hlavu s platbami na dálnice, které jsou v Portugalsku řešeny dvojitým mýtným systémem. Hlavní úseky mají klasické mýtnice, kde lze platit hotově, kartou nebo pomocí elektronické krabičky za čelním sklem. Pak jsou tu ale další nové úseky, kde už mýtnice nejsou, ale naopak tu jsou postaven brány s kamerami, které odečtou registrační značku a pošlou účet majiteli vozu. Je to trochu bizarní kombinace, zvlášť když se na branách píše, kolik za jejich průjezd platíte. Někdy to je třeba jen 20 centů. Že to stálo za to? Naopak ručně placené mýto je docela drahé. Z Lisabonu k pobřeží jsme platili jedním směrem asi 20 euro. Dálnice jsou tu ale poměrně prázdné. Už jen díky tomu, že Portugalsko není tranzitní zemí a tak tu pravý pruh neokupuje příliš mnoho kamionů.

Teď nás čekají menší silnice a okresky, které se vinou celým pobřežím. Je dobře, že některé silnice vypadají jako u nás, s ne příliš hladkým povrchem. Opel Astra je ale docela sebejistý díky vyváženému podvozku. Tlumiče stíhají i větší nerovnosti a netlučou. Projevuje se i dobré odhlučnění. Až se nám zdá, že nás chce Astra trochu vtáhnout do hry a zahrát na sportovní notu. Řízení je totiž docela hbité, i když posilovač přebírá veškerou iniciativu. Astra ale působí mrštně a tak je s ní radost jezdit z pláže do města a zpět.

Následující dny už jen potvrdí dojmy, které jsme nabrali za první dva dny za volantem Opelu Astra 1.2 Turbo. Je to pohodlný a mrštný všeuměl, který dobře zvládá každodenní nálož klikatých okresek a potom klidně pár set kilometrů čisté jízdy. Sedadla AGR jsou opravdu pohodlná a rozhodně jsme z nich nevystupovali unavení, ani když bylo venku nesmírné vedro a interiér se také před naším odjezdem stihl roztopit. My jsme uvnitř byli v klidu a musíme pochválit i rychlý nástup účinné klimatizace. Opel Astra se nakonec ukázal i jako prostorné auto. Měli jsme s sebou dva příruční kufry, jednu sportovní tašku na poslání „spodem“, batoh na výlety a občas nějaký ten menší nákup. Vše se do kufru o kapacitě 422 litrů pohodlně vešlo. Více technických údajů a kompletní ceník Opelu Astra najdete v jeho katalogovém listu, který se skrývá pod tímto odkazem.

A kam jsme jeli? Vlastně všude tam, kde bylo něco k vidění. Z jižního pobřeží jsme zamířili vnitrozemím zpět na sever. Přespali v nádherné kopcovité Coimbře, což je taková Olomouc Portugalska – mají tu univerzitu a je tu podobná atmosféra. Po cestě jsme ještě stihli zastavit v historickém městečku Óbidos, které je známé svými hradbami a akvaduktem, nebo v Nazaré, kde mají největší vlny na světě. Musí na ně ale být sezona! Pak jsme přes fotbalové Aveiro dojeli do Porta a odtud se s Opelem vydávali několik dní na výlety. Samozřejmě podél řeky Douro za portským vínem nebo do národního parku Peneda-Geres, kam se smí vjet autem, takže toho stihnete opravdu hodně. A nakonec jsme zase jeli na jih do Lisabonu.

Jaká místa jsme s Opelem Astra navštívili, na to se můžete podívat v následující fotogalerii:

Opel Astra 1.2 Turbo se na naší 2000 km dlouhé cestě ukázal jako pohodlný všeuměl, který nás až na pár drobností v čele s vyhřívaným čelním sklem a podivně dlouhou řadicí pákou příjemně překvapil. Běžně totiž vozy v Česku testujeme s nájezdem okolo 500 kilometrů a nestačíme se s nimi natolik sžít jako teď v Portugalsku s Opelem. Proto ho můžeme s klidem doporučit těm, kteří hledají solidní hatchback nižší střední třídy na každodenní ježdění i občasné dálkové cestování.

Jak si stojí v porovnání se svým sourozencem Peugeotem 308, to jsme zkoušeli v našem porovnávači. Výsledek najdete zde. A podívejte se i na srovnání Opelu Astra 1.2 Turbo s jeho hlavními konkurenty na českém trhu, kterými jsou Škoda Scala a Volkswagen Golf. Jak dopadl v tomto srovnání, to už najdete pod tímto odkazem.