Začnete-li se o japonský sedan zajímat podrobněji, rychle vám budou přibývat
argumenty, proč by právě tento model měl stát ve vaší garáži a dělat
vám společnost při dlouhých cestách. Špičkové odhlučnění nemělo ve své době konkurenci,
rozměrná vyhřívaná a ventilovaná sedadla potažená perforovanou kůží se
společně s bohatou výbavou staraly o maximální možný komfort, pohon všech kol
zajišťoval jistotu za každých okolností, kultivovaný šestiválec se staral o
dostatečnou dynamiku, celá plejáda systémů a asistentů hlídala bezpečnost
posádky a dílenské zpracování dosahovalo té nejvyšší úrovně. Připočteme-li
k tomu absolutní nezájem zlodějů, výtečnou ochranu proti korozi, celkovou
nadprůměrnou spolehlivost a slušné pořizovací ceny, máme před sebou vůz, který
i přes řadu negativ dává smysl.
Uvedené klady jsou vykoupeny dražším servisem
(většinu náhradních dílů seženete pouze v originálu), vyšší hmotností vozu a
vyšším apetitem šestiválce.
Velké hondě nechyběl adaptivní
tempomat fungující v rozmezí 30 až 180 km/h nebo systém samočinného
nouzového brzdění. Stáří vozu poznáte jen podle displeje multimediální
soustavy, který disponuje (i na dnešní dobu) slušnou uhlopříčkou. Samotné
grafické zpracování ovšem už zaostává, stejně jako složitý způsob ovládání. Horší je to
i s konektivitou - takový bluetooth se ovládá výhradně hlasově.