Reklama
Ojetiny

Proti Audi, BMW nebo Mercedesu jsou za pusu. Levné létající koberce ale končí i po malých nárazech

Dáváte přednost komfortu a nemusíte mít prémiovou značku? Můžete zkusit citroën nebo hondu

Citroën C6 (2006-2012)

Zdroj: Citroën

Citroën C6 pořídíte aktuálně za zlomek původní ceny, což může lákat nejednoho zájemce toužícího po plavné jízdě. Nabídka se v Česku omezuje na jednotky kusů poháněné výhradně dieselovými agregáty. A většinou se jedná o dovozová auta, protože v Česku přišla C6 jako nová minimálně na jeden a čtvrt milionu korun. Vrcholné verze stály klidně o půl milionu více. Za příplatek 40 000 Kč bylo možné přiobjednat paket Lounge se striktně dvoumístným uspořádáním zadní části interiéru. Ideální je rozhlédnout se po německých nebo francouzských bazarech, kde je "cé šestek" více a za lepší ceny.

Základem C6 se stala koncernová platforma PSA 3 v podobě plošiny Citroënu C5 s rozvorem náprav prodlouženým o 25 centimetrů (z 2 750 až na 2 900 mm). Zajímavostí C6 jsou bezrámová okna, aktivní kapota nebo spoiler, který se po překročení hranice 65 km/h na víku zavazadlového prostoru přizvedne. Při 120 km/h pak podvozek poklesne o 10 mm a při 125 km/h se spoiler zdvihne do své nejvyšší polohy. 
Reklama

Pneumatické odpružení tady funguje

Inspirace modelu C6 v legendárním sedanu CX se nezapře.

Na benzínové motory v Česku vůbec nenarazíte a i za hranicemi je jejich počet omezen v poměru 1:10 ve prospěch dieselů. Navíc benzínové šestiválcové třílitry si drží minimálně trojnásobnou cenovku, čímž tyto verze aspirují na sběratelské náčiní. Podlehnout kouzlu vozu „z jiné planety“ nemusí být těžké. Stačí s ním vyrazit na dálnici a nechat se ukonejšit bezstarostným polykáním kilometrů. O ukázku špičkového komfortu se u šestiválců pneumatické stará odpružení Hydractive 3+ AMVAR. Složitý systém funguje jako žehlička, když ze silnic maže železniční přejezdy a jiné nerovnosti.

Na městské popojíždění nebo řezání zatáček tento vůz nebyl stavěn.

Případnou koupi C6 je nutné dobře promyslet a zvážit. Důležité je zachovat chladnou hlavu a nenechat se unést nízkou pořizovací cenou a na první pohled dobrým stavem vozu. Pokud o francouzské limuzíně neuvažujete jako o budoucí investici a chcete C6 jen na běžné ježdění, nejrozumnější volbou přestavuje čtyřválcový agregát 2.2 HDi Biturbo. Se čtyřválcem získáte celkově jednodušší techniku (odpružení Hydractive 3+ se zde obešlo bez složitého systému AMVAR a například přední kapota bez pyropatron v pantech). Přesto je nutné počítat s možnou padesátitisícovou investicí do turbodmychadla nebo s dvacetitisícovou částkou za dvouhmotový setrvačník. K tomu se mohou ozvat vůle na přední nápravě nebo celá řada drobností, které dokáží potrápit peněženku majitele.

Nejrozšířenější provedení s šestiválcem 2.7 HDi Biturbo pořídíte nejlevněji. Důvodem je jeho složitost prodražující servis. Přičteme-li k tomu jeho dunivý projev, nevyvážené sladění s automatem a nepřesvědčivé výkony, není zrovna rozumnou volbou.

Silnější 3.0 HDi Biturbo se jízdě ukazuje v lepším světle, je tišší a živější. Konstruktérům se navíc povedlo sladit motor s převodovkou. Pořízení vznětového třílitru je jen pro ty, kteří mají dost našetřeno. Udržovat ho při životě stojí dost peněz.

Pozor na extrémní ceny karosářských dílů

Ceněný benzínový šestiválec pasuje k charakteru C6 ze všech pohonných jednotek nejvíce. Zkousnout je kromě dvanáctilitrové spotřeby potřeba také dvacetitisícovou výměnu rozvodů nebo občasné poruchy zapalovacích svíček (tři tisíce za kus).

Pozornost vyžadují automatické převodovky, které z důsledku bezúdržbové politiky nemusí vydržet věčně. Jejich repase přijde klidně na osmdesát tisíc korun.

Menší nehoda může pro C6 znamenat definitivní konec, jelikož ceny karosářských dílů jsou vysoké. Za přední nárazník zaplatíte téměř padesát tisíc korun, za přední světlomet čtyřicet a za čelní sklo třicet tisíc korun. Citroën C6 je levný při koupi a drahý při provozu.
Reklama

Honda Legend IV. generace (2005-2010)

Zdroj: Honda

Začnete-li se o japonský sedan zajímat podrobněji, rychle vám budou přibývat argumenty, proč by právě tento model měl stát ve vaší garáži a dělat vám společnost při dlouhých cestách. Špičkové odhlučnění nemělo ve své době konkurenci, rozměrná vyhřívaná a ventilovaná sedadla potažená perforovanou kůží se společně s bohatou výbavou staraly o maximální možný komfort, pohon všech kol zajišťoval jistotu za každých okolností, kultivovaný šestiválec se staral o dostatečnou dynamiku, celá plejáda systémů a asistentů hlídala bezpečnost posádky a dílenské zpracování dosahovalo té nejvyšší úrovně. Připočteme-li k tomu absolutní nezájem zlodějů, výtečnou ochranu proti korozi, celkovou nadprůměrnou spolehlivost a slušné pořizovací ceny, máme před sebou vůz, který i přes řadu negativ dává smysl.

Uvedené klady jsou vykoupeny dražším servisem (většinu náhradních dílů seženete pouze v originálu), vyšší hmotností vozu a vyšším apetitem šestiválce. Velké hondě nechyběl adaptivní tempomat fungující v rozmezí 30 až 180 km/h nebo systém samočinného nouzového brzdění. Stáří vozu poznáte jen podle displeje multimediální soustavy, který disponuje (i na dnešní dobu) slušnou uhlopříčkou. Samotné grafické zpracování ovšem už zaostává, stejně jako složitý způsob ovládání. Horší je to i s konektivitou - takový bluetooth se ovládá výhradně hlasově.

Povedené spojení

Zážehové srdce se sametovým projevem je balzámem na duši. Vše korunuje spojení s pětistupňovým automatem planetové konstrukce s kapalinovým měničem, který řadí tak jemně, že to jen stěží poznáte. Bez standardně dodávaného unikátního pohonu všech kol SH-AWD by Legend nikdy nejezdil tak dobře. Trvalý náhon kol obou náprav a převodovka u zadní nápravy kompenzují přetíženou přední nápravu (motor je umístěn před přední nápravou).

Téměř pětimetrový koráb s hmotností dvou tun v zatáčkách statečně bojuje s vrozenou nedotáčivostí. Samotný systém pohonu všech kol je tvořen dvojicí elektromagneticky ovládaných lamelových spojek a patří ke spolehlivým (spojky nikdy nepřenášejí plný točivý moment). Spojení šestiválce a automatu vybízí ke klidné plavbě. Jakmile chcete jet rychleji, je nutné motor hnát do otáček a pak je možné díky přesnému řízení a kvalitním brzdám prohánět třeba takovou Hondu S2000.

U čerpací stanice se ovšem nebudete stačit divit, spotřeba hravě vyletí přes dvacet litrů (nebojte se, mimo město lze jezdit pod hranicí 10 l/100 km, dlouhodobě ve smíšeném provozu pak za nějakých dvanáct litrů, protože městské poskakování v kolonách šroubuje spotřebu k patnácti litrům).

Pocitově šestiválcové srdce působí daleko nižším výkonem. Téměř tři stovky koní nejsou vůbec znát, což je dáno celou řadů vlivů (pohon všech kol, automat, vyšší hmotnost, lineární přísun výkonu, potlačené vnímání rychlosti atd.).
Reklama

I nevelká nehoda může hondu pohřbít

Hondě Legend se v Evropě nikdy moc nedařilo, prodávala se totiž pouze v jediné výbavě s jediným motorem a jedinou převodovkou. Navíc úplně chyběla možnost individualizace. To se u automobilu s cenovkou 1,5 milionu korun nedalo odpustit, přestože v jeho výbavě nic zásadního nechybělo a ze srovnání s německou prémií vycházela Honda vždy víc než dobře. Legend je autem pro všechny, kteří se chtějí lišit a zároveň touží po nevídaném komfortním svezení za doprovodu šestiválce a unikátního pohonu všech kol.

Složitější Legend funguje s odstupem času lépe než o dost jednodušší auta a jeho koupě se nemusí nutně podražit. Důležité je s touto limuzínou nebourat na předek. I drobná nehoda se totiž může stát noční můrou. Za vše může vystřelovací hliníková kapota chránící chodce, která s veškerým příslušenstvím (pyropatrony, panty, řídící jednotka) přijde na sto tisíc korun. Podobou částku je nutné počítat za výměnu radaru sloužícího pokročilým asistenčním systémům. Havarijní pojištění se u tohoto vozu zaručeně vyplatí. Dobré je také vědět, že pokud Legend přestane jet, nikdy se nesmí tahat na laně. Vždy je bezpodmínečné jej naložit a odvést. Při koupi si je potřeba dát pozor na řazení převodovky, to musí být plynulé a nesmí produkovat vibrace či jiné trhavé anomálie.

Po 60 000 km se v převodovce mění olej, motorový olej pak standardně po 15 000 km nebo dvou letech provozu. Zapomenout se nesmí ani na výměnu rozvodového řemene po 120 000 km, na seřízení ventilové vůle po 45 000 km nebo na výměnu oleje v transferu po 45 000 km, kde se používá olej pro hypoidní převody.
Reklama
Reklama
Autosalon TV