Komentář: Z nových aut se stala extrémně těžká monstra. Ostatní řidiči by se jich měli bát

Zatímco se blíží začátek nového roku, kdy si spousta lidí bude dávat předsevzetí o tom, jak zhubnou, automobily naopak přibývají na váze. Obezitou trpí logicky zejména elektromobily. Přitom ještě před pár lety automobily v nových generacích „hubly“. Díky používání lepších materiálů v konstrukci karoserie nebo motoru, ale třeba i sedadel, byly prezentace nových modelů plné informací o kolik desítek kilogramů se mezigeneračně ušetřilo. Klesající hmotnost také přispívala ke snížení spotřeby. Nyní se ale děje opak.

Pro zajímavost jsem si náhodně našel třeba informace o třetí generaci Audi A3 v roce 2013. Tehdy se výrobce chlubil, jak hmotnost klesla až o 90 kg podle motorizace. Tato snaha se nezaměřila jen na karoserii nebo motory, ale rozhodoval doslova každý gram. Sedadla byla lehčí o kilo, redukce kabelových svazků přinesla úsporu 1,5 kg atd. Seznam končí u panelů vnitřního obložení, které byly ve druhé generaci připevněny ocelovými šrouby, ve třetí se začaly používat polymerové roztahovací nýty, z nichž každý ušetřil čtyři gramy.

Dnes ale vidíme pravý opak. Společnost JATO Dynamics si dala tu práci a „zvážila“ dnešní auta. Podle výsledků, které citoval třeba magazín Motor1, se průměrná hmotnost automobilů prodávaných v Evropě v letech 2001 až 2022 zvýšila o 21 procent. Průměrná hmotnost vozu prodaného v roce 2001 činila 1328 kilogramů, letos to je 1 600 kg. Ve Spojených státech, kde jsou vozidla v průměru větší, se jejich hmotnost zvýšila z 1713 kg v roce 2001 na současných 1908 kg.

Na zvyšování hmotnosti mají největší podíl elektromobily a plug-in hybridy. Je to logické, baterie váží několik set kilogramů. Například průměrná hmotnost elektrického či plug-in hybridního vozu prodaného v Německu v období od ledna do září 2022 byla o 32 procent vyšší než hmotnost benzinového konkurenta. Konkrétními příklady jsou třeba Peugeot 208, jehož elektrická verze váží 1530 kg oproti 1153 kg spalovací verze. Totéž platí pro Volkswagen ID.3 a Golf, které váží 1830 kg, resp. 1 388 kg. Extrémem je pak nové elektrické Volvo EX90 s hmotností od 2818 kg, přičemž stávající Volvo XC90 váží od 2103 kg.

Nejde o žádný útok na elektromobily, neřešíme jejich techniku ani budoucnost, jde jen o konstatování faktu. Důvodů „obezity“ současných aut je samozřejmě víc. Auta jsou větší než dřív. Zmíněný Volkswagen Golf MK3 z let 1991 až 1998 měřil na délku 4074 mm, současná generace má 4248 mm. Hmotnost zvyšují i přísnější pravidla pro bezpečnost nebo rostoucí popularita SUV.

Zvyšování hmotnosti a růst velikosti aut má ovšem řadu negativních souvislostí. Hmotnost je podstatná jak pro emise či jízdní vlastnosti, tak ve finále i cenu. Skoro třítunovému elektrickému SUV sice nejdou z výfuku žádné emise CO₂, ale zajistit, aby takové auto bylo komfortní a bezpečné, je citelně dražší než u vozu s poloviční hmotností. Posádku auta se za použití vysokopevnostních ocelí a balíku elektronických asistentů nejspíš v případě nehody podaří zachránit, ale jaké škody napáchá takový „cvalík“ na voze, s nímž se srazí nebo na jiných účastnících silničního provozu? Raději ani nedomýšlet.

A to není vše. Těžší auta produkují více pevných částic z otěru pneumatik i brzd, pokud se tedy nebrzdí rekuperací. Rovněž třítunové auto ničí silnici víc než o polovinu lehčí konkurent. Pro větší auta budou potřeba také širší parkovací místa. U jednoho vozu to samozřejmě není znát, ale pokud by se všechna auta vyměnila za elektrická, pominout to rozhodně nejde.