Z vykulené vosy dravá sršeň. Projeli jsme se s novou generací oblíbené dodávky od Fordu

Na samém okraji Mnichova jsme měli možnost vyzkoušet nový Ford Transit Custom včetně verze pro přepravu více lidí Tourneo Custom. Obě varianty se na českém trhu objevily v úvodu letošního roku s výhradně vznětovými motory, které v létě doplnil plug-in hybrid. Během prvních jízd nás potěšilo pohodlí na palubě, kvalitně zpracovaný interiér i řada praktických řešení.

K prvotnímu seznámení jsme zvolili osobní dodávku Tourneo Custom, jež nabízela osm míst k sezení. Vzhledem ke svým proporcím šlo o plnohodnotná sedadla, kde se ani jeden cestující rozhodně utiskovaný cítit nebude, což ocení nejen početné rodiny. Oproti předchůdci nám taky kapánek povyrostl, ať už mluvíme o délce, šířce i výšce a nebo také o rozvoru, který se u námi testované kratší verze protáhl o zhruba sedmnáct centimetrů.

Ve výsledku tak uvnitř nabízí velkorysý prostor v úrovni loktů jak vpředu, kde jsme naměřili až 170 centimetrů, tak i v ostatních řadách. Díky rozsáhlé variabilitě a kolejnicovému systému, kdy se zadní sedadla dají různě posouvat případně i otočit proti směru jízdy, jak tomu bylo v našem případě, se pasažéři nemusí nijak omezovat a řešit kam s nohama.

Ano, pro větší komfort se trochu ubere z dostupné přepravní kapacity kufru, ale ta i po nastavení třetí řady do nejzazšího bodu činí 621 litrů, po střechu necelých osm set. A pokud ve voze zůstane pouze řidič se spolujezdcem, objem zavazadlového prostoru se zvýší až na 5 098 l. Komu by to přeci jen bylo málo, má možnost zvolit ještě prodlouženou variantu s označením L2. U ní výrobce udává objem o necelých 900 litrů větší. Také je ale bez daně o patnáct tisíc dražší.

Nabídka motorizací se v současné době omezuje na turbodiesel o výkonech 150 a 170 koní a také na plug-in hybrid se silou 232 koní, co čistě na elektřinu ujede až 51 kilometrů. Slabší vznětová jednotka je dostupná výhradně s manuální převodovkou, výkonnější spoléhá na automat a k dispozici má i pohon všech kol. V brzké době přibude také čistě elektrická verze s bateriemi o kapacitě 64 kWh, což by podle výrobce mělo vystačit na ujetí zhruba 370 kilometrů.

Ford Tourneo Custom začíná v základní specifikaci na víc než milionu korun bez daně. Za to nabídne poměrně bohatý standard, v němž najdeme například parkovací kameru, automatickou klimatizaci, kola z lehké slitiny, tempomat, ale i nově bezklíčový systém nebo třeba větší 13palcový dotykový displej a LED světlomety. Celkem jsou na výběr čtyři výbavové stupně – Titanium, Sport, do lehčího terénu připravený Active a vrchol představuje provedení Titanium X, avšak pouze v nejnižší úrovni je možné volit mezi 8 a 9místnou variantou.

Po designové stránce je nová generace výraznější a dospělejší. Z vykulené vosy se stala dravá sršeň s robustním, širokým postojem, kterému vizuálně značně dopomohla mřížka chladiče ve spojení s užšími předními světlomety. Pohled z boku i zezadu pak už moc atraktivity nenabízí, jak je u těchto vozů krabicového tvaru zvykem, ačkoliv se o to různými prolisy snaží, a na pátých dveřích subjektivně vzato až moc.

Uvnitř je to ale jiná. Moderně vyhlížející palubní desku čistých tvarů s dominantním středovým displejem doplňují elegantní lišty a spíše než v dodávce, si člověk připadá v dobře střiženém větším osobáku. Také zde jsou nahrazeny tradiční přístrojové budíky digitálním štítem, i když analogové zobrazení tu přeci jen je v podobě ukazatele teploty oleje a množství paliva. Na omak působí použité plasty bytelně a kvalitně.

Novinkou je rovněž mírně zploštělý volant na všech stranách, který je jednou z nových úprav usnadňujících nástup do automobilu. Dobře se drží a nastavení posilovače je tak akorát. V námi testované verzi ovšem nebyl s inovativní funkcí, jenž z něho během chvilky učiní polohovací stolek na tablet či notebook nebo například na svačinu. V ceníku ho najdete za příplatek u všech výbav.

Potěší i komfortní sedadla. Vpředu jsou více tvarovaná pro lepší držení těla v zatáčkách, vzadu sice není boční vedení tak výrazné, ale překvapivě nabízí dostatečnou oporu. Sedět uprostřed tak není žádným utrpením, naopak, za jistých okolností se totiž jedná o nejlepší místo ve voze, obzvláště když místo klasické střechy máte obří panoramatické okno. Ten výhled je pak úžasný.

V našem případě se Ford Tourneo Custom pojil se silnějším turbodieselem a novým osmistupňovým automatem. K jeho chodu nemáme větších výhrad, i když je pravdou, že jsme s ním tolik času nestrávili a více pak odhalí týdenní test po českých silnicích. Nově se ovládá pomocí páčky za volantem, kde je poněkud vtipně řešené manuální řazení. Vyšší nebo nižší stupně se po stisknutí tlačítka „M“ přeřazují pomocí pootočení koncové části, jako když u klasických aut přepínáte funkci zadního stěrače.

Velmi příjemně nás překvapilo nastavení podvozku, které velmi dobře tlumí nerovnosti, je komfortní a zároveň stabilní v zatáčkách. Jízda po městě, okreskách a následně po dálnici tak byla velmi pohodlná jak z pozice řidiče, tak i z ostatních míst ve voze. Ve druhé ani ve třetí řadě jsme totiž nijak nepociťovali výrazně zhoršené jízdní dojmy. 

Na několikakilometrové trase jsme se ve tříčlenné sestavě dostali v kombinovaném režimu na spotřebu lehce přes osm litrů. Při pohledu do technických dat jsme se v podstatě sešli s tvrzením výrobce, aniž bychom se snažili o co nejlepší výsledek.

S pozitivními dojmy z osobní varianty jsme byli zvědaví, jak si na stejné cestě povede nejprodávanější dodávka v Evropě Ford Transit Custom. Do přepravní části jsme navíc dostali čtyř set kilový náklad v dřevěné bedně a silnější turbodiesel vystřídal ten slabší s manuální převodovkou.

Ačkoli svého předchůdce převyšuje ve všech parametrech, je zároveň přibližně o sto kilogramů lehčí. V přepravním prostoru se nově vejdou předměty dlouhé až 2,6 metru a za drobný příplatek se může díky průvlaku pod krajním sedadlem spolujezdce prodloužit až na tři metry. Celková kapacita nákladové části je 5,8 m3, v případě prodloužené verze to je 6,8 m3.

Výčet motorizací je totožný s tím, jaký jsme představovali u Tournea Custom, turbodiesel doplňuje plug-in hybrid a následně se objeví i elektromotor, ovšem rozdíl tu je. Vznětový dvoulitr se nabízí nejen s výkony 150 a 170 koní, ale i se silou 110 a 136 koní. Odlišná je také nabídka výbav. Základ tvoří provedení Trend, kde jsou například místo kol z lehké slitiny pouze ocelová, světlomety kombinují halogenové žárovky s LED svícením a bezklíčový systém zahrnuje pouze startování vozu. Začíná na 848 tisících bez daně. Seznam uzavírá pak atraktivnější specifikace Trail se žlutými doplňky na vnějšku karoserie, pozměněnou mřížkou chladiče i bohatším standardem.

Uvnitř jsme očekávali výrazně jednodušší zpracování s ohledem na zaměření dodávky výhradně na práci. Překvapilo nás, že po vzhledové ani funkční stránce nebyl interiér nijak ochuzen a i zde působil interiér příjemným dojmem. Hlavní roli tu opět hrál velký středový displej spolu s digitálním přístrojovým štítem, co se tyčil za zploštělým volantem. Jen ta sedadla se hodila do nevýrazného pracovního úboru tmavé barvy, ovšem bez jakéhokoli úbytku z komfortu.

Nový Ford Transit Custom rovněž nabídl podobné jízdní vlastnosti jako jeho osmimístný sourozenec navíc umocněné o dojmy z manuálního řazení, ze kterého by si měla vzít příklad nejedna automobilka. K dispozici je šest převodových stupňů, a to i u nejslabší motorizace. Řadící páka typicky posazená výš se pohybuje v předem vyznačených drahách přesně a rychle. Rozhodně to není žádný klacek hozený do kýble, naopak byla spolupráce s ní opravdu zábavná. Vůbec tak nevadilo, že jsme museli vzhledem k trase vedoucí skrze města, vesničky i rychlostní komunikaci častěji řadit.

Po příjezdu do cíle ukazoval palubní počítač velmi příznivou spotřebu 7,4 litrů. Tady jsme se s výrobcem udávanou hodnotou pro turbodiesel o výkonu 150 koní neshodli o zhruba dvě deci nafty. I tak to považujeme za dobrý výsledek.

Nová generace Fordu Transit i Tourneo Custom je rozhodně krokem vpřed a konkurenti budou mít co dělat, aby úspěšnost americké automobilky na evropském trhu přibrzdili. Obě vozidla nabízejí vzhledem ke své velikosti a tvaru vysokou úroveň komfortu. Mezi silné stránky můžeme počítat i bohatý standard, dostačující nabídku motorizací, kde nechybí v dnešní době často zatracovaný turbodiesel, a především praktičnost, kterou ocení nejen řemeslníci, ale i větší rodiny.