Švédské SUV, které má skoro stejně koní jako Ferrari F40. Volvo XC60 je nenápadná raketa

Když byste si měli představit auto, kterým maminky vozí ráno do školy své děti, jaké by vás napadlo? U mě by to bylo Volvo XC60. Má punc bezpečnosti, je dostatečně prostorné, ale přitom ne tak obrovské jako XC90, k tomu nicméně nabízí stejnou záplavu pohodlí. Kdyby se pak tyhle maminky potřebovaly z nějakého důvodu přenést do hypersportoru, není to problém. Stačí si pořídit model XC60 T8 Recharge navíc vyladěný Polestarem. Výsledkem je výkon 455 koní! To je prosím jen o 23 méně než nabízelo legendární Ferrari F40. Jak se jezdí s touhle nenápadnou raketou jsem pro vás zjišťoval v redakčním testu.

No, nenápadnou... Jak se to vezme. Volvo XC60 tu jezdí ve své druhé generaci už od roku 2017, navíc v poměrně hojném počtu, u nás se ho za rok prodá jen o trochu méně než Volva XC90. Je to dobře přes 800 kusů. Máte tedy velkou šanci, že splynete s provozem. A to i přesto, že svůj kousek vyladíte třeba pěkným modrým lakováním nebo parádními 20“ disky. Testovanému kusu to sluší a je dobře, že se Švédové ještě nerozhodli přidat nějaké agresivní sportovní prvky, tak jak to dřív dělali třeba u verzí R-Design. Aspoň ostatní pořádně překvapíme.

Vnitřek je z mého pohledu naprosto epochální, zejména pokud zvolíte náš světlý interiér. Kombinace bílé a černé kůže na volantu je nejen pohledná, ale i praktická, protože se pomaleji ušmudlá. Možná bych se bál bílých sedaček, že za čas zmodrají od džín potících se cestujících, ale perforace zajistí potřebné odvětrávání. Určitě ale nejde o ideální barevnou kombinaci pro rozvoz dětí, znáte to.

Kabinu asi není potřeba déle popisovat, známe ji už ze starších testů. Pochvalu zaslouží třeba jednoduché menu na centrálním displeji, který se nesnaží být kdovíjak obrovský, což je nešvarem dnešní doby. Vynikající je integrace map od Googlu, které osobně využívám k navigaci ve svém telefonu. Prohřeškem proti ergonomii je snad jen schované menu pro přepínání jízdních režimů, které se musí dlouze hledat. Vynahradí to ale chytře umístěná plocha pro bezdrátové dobíjení mobilu, nebo sexy startování otočným tlačítkem na středovém tunelu. A pak je tu ještě parádní skleněný volič automatu, který je spíš takovým uměleckým dílem. Jak to vypadá na palubě Volva XC60 se můžete v detailu podívat v následující galerii:

Samozřejmě, tahle sranda něco stojí. Chcete nejdražší možnou motorizaci, s nejvyšší možnou výbavou? Prosím, bude to 2 113 966 korun. A k tomu přidejte ještě pár položek z příplatků, až se dostanete nad 2,3 milionu korun. Máte ale to nejlepší. Volvo XC60 si ale můžete pořídit i s nižším rozpočtem. Podívejte se do našeho katalogu, kde najdete ceník tohoto modelu. Stačí kliknout na tento odkaz.

Ještě bychom se měli na moment zastavit u praktičnosti, když je řeč o autě, které má sloužit hlavně rodině. Ačkoliv jsem se jako obvykle na svém místě řidiče solidně uvelebil (na fotografii v galerii to potvrzuje i pořádně natažená stehenní podpěra), bylo za mnou pořád dost místa pro dalšího dospělého cestujícího. Děti mít problém nebudou, a to třeba i proto, že se nechají konejšit obřím panoramatickým střešním oknem.

Dozadu se samozřejmě přistupuje elektricky ovládanými dveřmi. Záď je možné tlačítky v kufru snížit nebo zvednout, aby se vám dovnitř lépe nakládalo, nechybí tu ani síťka (v tomto případě sem hodíte třeba kabeláž) i prostor na drobnosti pod podlahou. Objem kufru má hodnotu 505 litrů, což je o 45 méně než u Audi Q5 a BMW X3, v realitě ale rozdíl jen těžko poznáte.

Před rokem a půl XC60 výrazně posunulo výkon u své plug-in hybridní motorizace, podle mě možná až do příliš astronomických výšin. Aktuálně totiž ždímá z kombinace benzinového dvoulitrového čtyřválce a velmi posíleného elektromotoru celkem 339 kW, což je v přepočtu oněch 455 koní. Točivý moment má hodnotu 709 Nm. A i když má auto téměř 2,2 tuny hmotnosti, je jasné, že jde o naprostou raketu.

Skrytá ale klidně může zůstat i před samotným řidičem. Když bude jezdit normálně, třeba po městě, bude se XC60 chovat jako kterýkoliv jiný plug-in hybrid. Hezky s jemným bzučením vyparkuje z místa a pak se bude tiše sunout městem. Baterie se zvětšila na 18,8 kWh, což znamená, že by auto mělo ujet na jedno nabití až 77 km. Já jsem se dostal na nějakých 60 kilometrů, ale samozřejmě vždy záleží na místě, kudy budete jezdit. Každopádně platí, že klidně můžete celý týden do školy, do práce a zase zpět domů jezdit čistě na elektřinu a benzin pálit jen na delších cestách. V elektrickém režimu máte 142 koní, musíte tedy jen počítat s tím, že bude vaše jízda klidná. Jen škoda, že dobíjení je pořád jen AC, a to výkonem 6,4 kW.

Pokud se dostanete třeba do hybridního režimu, můžete dosahovat na velmi zajímavou spotřebu. Ta je samozřejmě vždy výrazně odlišná podle použití vozu, my jsme ale jezdili za 5 litrů, navíc odhadovaný dojezd byl celkem velmi solidních 700 kilometrů. Tohle je tedy rozumné auto, které si určitě svou zelenou značku s písmeny EL zaslouží. Plus má i za nastavování využití baterie, které ji umožňuje za jízdy dobít. Zní to jako samozřejmost, ale u řady plug-inů je tato funkce vynechaná. Přitom se hodí třeba při dlouhých cestách na dálnici, kdy je jasné, že budete používat spalovací motor. Tak proč z jízdy nedostat něco navíc?

No a teď přijde to hlavní. Přepněte jízdní režim do Polestar Engineered a auto se připraví na ostré svezení. Pak sešlápněte plyn na podlahu, chvíli jezděte a nakonec si změřte krevní tlak. Bude totiž mimo tabulky. Brutální akceleraci, kterou XC60 T8 předvede, totiž rozhodně nebudete čekat. A to nejen napoprvé, ale snad každý den, kdy do téhle bestie sednete. Dokáže totiž vystřelit z nuly na 100 km/h za 4,9 sekundy! Nejde jen o start od semaforů, ale plug-in vám ve správném režimu zajistí i bleskové předjíždění. V jiných módech je reakce systému o něco pomalejší, proto by se hodil spíš fyzický přepínač, než virtuální.

Spolu s tím přituhne i řízení, které ale už dnes postrádá potřebnou zpětnou vazbu. Přesto je příjemně lineární a tak se auto dobře usazuje do zatáček. S takto těžkým SUV ale nemůžete očekávat okreskovou euforii, na ni se nemyslelo. Spíš je to stíhačka na dlouhé cesty, která ukáže ostatním záda. Tedy pokud s ní nevyrazíte do Německa. S maximální rychlostí zcela zbytečně omezenou jen na 180 km/h budete muset uhýbat do pravého pruhu. Je to škoda, protože tohle mohla být zatraceně rychlá rodinná mašina.

Osobně jsem rád, že se Volvo rozhodlo model T8 vylepšit natolik, že se výkonnostně dostal zcela mimo jakési přirozené hranice švédské automobilky. Přidáme-li k tomu komfortní podvozek, pohodlí a ticho, kterým auto disponuje, je tohle adept na velmi povedenou rodinnou raketu. Jen je poměrně drahý a bude se muset popasovat s tím, že někteří lidé v této kategorii stále raději sáhnout třeba po dieselu od konkurence. Ostatně, jak je na tom Volvo XC60 T8 ve srovnání s hlavními rivaly, to jsme se rozhodli zjistit v porovnávači. Výsledek souboje najdete zde.