Tajemství bezpečnostních pásů: ví o posádce mnohem více, než si myslíte. Umí zjistit třeba i stáří

Navzdory příběhům, kdy nepřipoutaná osoba vyletěla při nehodě čelním sklem a přežila, je bezpečnostní pás neoddiskutovatelným přínosem ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Studie uvádějí, že dvě třetiny z usmrcených nepřipoutaných osob by danou dopravní nehodu přežily, pokud by pás použily. Nám ale tentokrát nepůjde zase tak o osvětu, ale o zákulisí - bezpečnostní pás totiž není jen pevná tkanina s přezkou, ale překvapivé množství komplexních senzorů, které o připoutané osobě zjistí více, než většina lidí vůbec tuší. 

Na airbagy a bezpečnostní pásy jsme si v autech už zvykli natolik, že možná ani nepřemýšlíme nad tím, že i u nich dochází neustále ke zlepšování funkčnosti a vývoj zdaleka není u konce. Na zádržné systémy se totiž specializuje i celá řada dodavatelů a ti se snaží nabídnout automobilkám co možná nejkomplexnější soubor senzorů a opatření, která zvyšují bezpečnost posádky. Senzory tak třeba poznají, jak závažná nehoda bude, jak těžká, velká a dokonce i stará je připoutaná osoba na konkrétním místě ve voze a datům přizpůsobí intenzitu a způsob ochrany.

Vše začíná senzory, které v okamžiku nehody ještě předtím, než dojde k aktivaci airbagů (hovoříme tedy o milisekundách) zjistí, jaké je zpomalení a z toho odvodí intenzitu nárazu, který přijde. K nim se přidávají čidla v sedácích, která zjišťují hmotnost sedící osoby, dále pak čidla v posuvných kolejnicích sedačky, z nichž lze zase odvodit lidskou výšku a proporce a nechybí ani senzor, který zjišťuje, kolik bezpečnostního pásu bylo použito pro připoutání daného člověka, což zase pomůže k tomu, aby zádržné systémy věděly, zdali je daná osoba spíše hubenější, či více při těle.

Existují dokonce i kamery v interiéru, které zároveň prověřují, zdali je pasažér v optimální pozici vůči airbagu a zamezí tak vystřelení bezpečnostního vaku v případě, že by to bylo vzhledem k umístění chráněné osoby kontraproduktivní. Díky technologiím jsou ve vývojové fázi rovněž algoritmy a systémy, které by z dostupných dat odvodily také stáří pasažéra.

Senzory na palubě auta tedy umí sesbírat spoustu informací. K čemu je ale takový soubor nakonec dobrý? Třeba právě zmíněné stáří pasažéra může výrazně přispět k individuální optimalizaci nastavení funkce zádržných systémů v případě nehody. Starší lidé mají řidší kosti, které jsou náchylnější ke zlomeninám. Pokud bezpečnostní systém zná stáří dané osoby, může tomu v případě nárazu přizpůsobit sílu tahu bezpečnostního pásu jen na takovou míru, jaká je nutná.

Stejně tak adaptivní airbag detonuje pouze takovou intenzitou, aby poskytl co možná nejměkčí kontakt s osobami na sedadlech, ale přitom jim poskytl odpovídající ochranu.

Mezinárodní automobilová federace FIA přišla už v roce 2017 s kampaní, která si klade za cíl snížit počet úmrtí na silnicích celého světa. Statisticky totiž každý jeden den zemře z důvodu dopravní nehody 3500 lidí. Do své kampaně tedy FIA zapojila desítky celosvětově známých osobností, aby dělaly osvětu deseti "zlatých pravidel", která zvýší bezpečnost na silnicích. Vždyť nepřipoutanému člověku hrozí vážná až smrtelná zranění při nárazu už od rychlosti 30 km/h. Statistiky kromě toho dokládají, že zhruba čtvrtina usmrcených lidí z posádky auta nebyla při dopravní nehodě připoutána.