Známe nebezpečné hudební skladby za volantem. Zvyšují agresivitu

Podle kanadské Newfoundland’s Memorial University poslouchá hudbu v autě alespoň občas nejméně 90 procent řidičů. Výzkumy, které byly na téma hudba v autě provedeny, prokazují, že její poslech bývá prospěšný v místech, kde řidiči musí řešit náročné dopravní situace vyvolané hustým provozem a zácpami. Vhodně zvolený žánr totiž umí snížit napětí a stres. A také potlačuje pocit nudy. „Poslech hudby může zlepšovat koncentraci řidičů na řízení a řešení dopravních situací,“ potvrzuje dopravní expert Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Ale pozor, ne každá hudba v autě pomáhá. Různé žánry působí na muže a ženy odlišně. Nebezpečný je hip-hop, u obou pohlaví podle studií jednoznačně zvyšuje úroveň agresivity. Citlivěji na něj reagují ženy, které ve srovnání s mužskými protějšky při jeho poslechu častěji prudce brzdí a akcelerují. Ženy ve srovnání s muži jezdí rychleji při poslechu taneční hudby, naopak muži oproti ženám významněji zrychlují při poslechu heavy metalu. Ten obecně zvyšuje pravděpodobnost bezohledného chování za volantem. Zajímavé je zjištění, že při poslechu vážné hudby projevují obě pohlaví sklon k nevyzpytatelnému chování za volantem. Techno zvyšuje úroveň agresivity hlavně u mladých řidičů.

To samé se týká i hlasitosti poslechu. Pokud má řidič hudbu příliš nahlas, jeho reakční doba se prodlužuje o pětinu. Hranicí pro definici hlučného poslechu je úroveň 95 decibelů, kterou má například výkonná sekačka na trávu. Nad touto úrovní nejčastěji hudbu konzumují mladí začínající řidiči, konkrétně až 93 procent z nich. „Do poslechu oblíbené skladby se může řidič snadno ponořit, což odpoutává jeho pozornost od dění na silnici. Pokud navíc preferuje hlasitý poslech, může snadno přeslechnout výstražnou policejní sirénu či klakson jiného řidiče varující před nebezpečím,“ upozorňuje Roman Budský.

Podle průzkumů poslech tiché hudby na úrovni okolo 55 decibelů zlepšuje bezpečnost jízdy ve srovnání s hlasitým poslechem na úrovni asi 85 decibelů, ale také ve srovnání s tichem v autě. Navíc tichý poslech rockových skladeb může zkracovat reakční dobu řidičů.

Ovšem zdaleka ne každá skladba přispívá ke zlepšení řidičské kondice. Nejbezpečnější jsou podle výsledků průzkumu izraelské Ben-Gurion University skladby, jejichž tempo odpovídá srdečnímu tepu, tedy 60 - 80 tepům za minutu. Rychlejší skladby odpovídající rytmu 120 tepů za minutu naopak odpoutávají pozornost řidičů od dění na silnici. Ti pak podhodnocují rychlost jízdy, a to až o 45 km/h, dělají myšky a častěji projíždějí na červenou.

Vyplývá to z testů, při kterých řidiči jeli se svým autem pod dohledem zkušených instruktorů a poslouchali oblíbenou hudbu. Celých 98 procent z nich se dopustilo řidičských chyb, v 17 případech dokonce museli instruktoři zasáhnout do řízení. Druhá skupina řidičů poslouchala „řidičsky bezpečnou“ hudbu. Chyby dělalo 77 procent z nich, ovšem ani jednou nemusel být proveden zásah do řízení. „Hudba u každého z nás může spontánně evokovat různé emoce. To může mít vliv i na vyhodnocování chování ostatních účastníků silničního provozu. Při poslechu příjemné muziky řidiči na chování ostatních nahlížejí optimističtější optikou než naopak při poslechu hudby smutné, nepříjemné,“ uzavírá Roman Budský.