Brzy povinný systém nouzového brzdění chrání, ale občas pořádně vyděsí. Problém má na kluzké vozovce

Od roku 2021 se bezpečnostní výbavy nových osobních aut rozrostou o 11 povinných položek. V seznamu najdeme prvky, o nichž bychom asi zejména v české kotlině, vedli dalekosáhlé zasvěcené diskuze a hledali důvody, proč zrovna tohle je "pěkná blbost". Na druhou stranu ale při racionálním pohledu dává uvedený seznam celkem smysl. Jeho cílem je snížit počet nehod a kolizí jak ve městě, tak mimo něj. Jedním z těch skutečně užitečných je rozšířený systém nouzového brzdění (Advanced emergency breaking), který už je nyní ve většině nových aut. Jeho poslání je chvályhodné a povětšinou funguje dobře, jenže i on umí řidiče občas zbytečně vyplašit.

Nejprve si řekněme, k čemu je asistent nouzového brzdění dobrý a proč se do aut povinně zavádí. Jedná se převážně radarový (někdy rozšířen i o kamerový) systém, který monitoruje situaci před autem a z rozdílu rychlostí či při registraci překážky vyhodnotí situaci. Pokud dojde k závěru, že řidič by už měl reagovat, ale nečiní tak (nebo pouze nedostatečně), převezme aktivitu, akusticky i vizuálně varuje řidiče a začne brzdit automaticky. Na rozdíl od většiny řidičů vyvine okamžitě maximální brzdný tlak a dokáže tedy vůz ve většině případů účinně zastavit, popř. významně snížit následky kolize. Kromě toho zapíná i varovná světla, aby upozornil vzadu jedoucí řidiče.

Situací, kdy by se to mohlo hodit, zná asi každý řidič spoustu. Ve městě nejde jen o zácpy či odbočování na křižovatce, ale i o nečekané překážky, jako jsou chodci nečekaně vstupující do vozovky, cyklisté či děti. V běžném mimoměstském provozu se jedná hlavně o dobrzďování do kolony či nečekané zastavení provozu.

V obecné rovině lze konstatovat, že systém nouzového brzdění je užitečný, nicméně i tak nastávají situace, kdy reaguje zbytečně brzy, přehnaně "agresivně" či nelogicky. Osobně se mi to stalo při jízdách s novými auty již několikrát, nikdy to nebylo příjemný zážitek, neboť se váš vůz bez vaší kontroly najednou začne chovat naprosto neočekávatelně. Jednou jsem se kupříkladu připojoval ve strahovském tunelu do jízdního pruhu, řidič za mnou mne ohleduplně pustil, já najel polovinou auta (BMW) do jízdního pruhu a systém najednou situaci vyhodnotil jako rizikovou a z již tak malé rychlosti auto nečekaně zaflekoval, aniž by cokoliv v okolí hrozilo. Kromě mě to samozřejmě nečekal ani za mnou se připojující řidič a ani ten, který měl pouštěl. 

Aniž bych patřil k kdovíjak agresivním řidičům, kteří se "lepí na zadek", stejně se mi v různých situacích stalo, že při dobržďování a mém plném sledování okolního provozu auto najednou situaci vyhodnotilo jako mnohem rizikovější, než ve skutečnosti byla, a začalo panicky brzdit. Tento neočekávaný a maximální brzdný účinek však může kontraproduktivně nemile překvapit okolní provoz, zejména vzadu jedoucí auta.

U tohoto systému je tedy evidentní, že lidské oči a reakce se nahrazují jen těžko. Na druhou stranu je ale pravda, že ve většině případů dokáže systém skutečně zabránit kolizi a i mě se několikrát stalo, že mne správně a přesně v ten rozhodující zlomek sekundy upozornil na nebezpečí vpředu. Například, že auto přede mnou, které doposud brzdilo plynule, najednou brzdí výrazně intenzivněji.

Nezávislé testy ukazují, že slabinou systémů nouzového brzdění jsou rovněž snížené adhezní podmínky. Je logické, že na kluzké vozovce bude delší brzdná dráha a zodpovědný řidič s tím většinou počítá. Nikoliv však tyto systémy, které zatím neumí zohlednit stav silnice a přenastavit své parametry tak, aby fungovaly i v těchto podmínkách. Riziko tedy vyhodnocují podle stejného klíče na suché i mokré silnici. Je ale jen otázka času, kdy se to změní a dále zdokonalí.

I my se na našem webu autosalon.tv často věnujeme případům, kdy v koloně dochází k vážným nehodách vinou nepozornosti řidičů nákladních vozů. Nedobrzdění je jednou z velmi častých příčin vážných a smrtelných nehod, a tak je dobře, že i nové nákladní vozy jsou vybaveny systémem nouzového brzdění. Jeho funkčnost je však odlišná od osobních aut. Nařízení EU totiž říká, že nákladní vozy vyrobené od listopadu 2018 musí být vybaveny systémem, který dokáže snížit rychlost střetu o 10 km/h. Mezitím se tento předpis "zpřísnil" na 20 km/h, ale i to je podle expertů nedostatečné. Znamená to totiž, že náklaďák jedoucí rychlostí 80 km/h dokáže systém zpomalit pouze na 60 km/h, takže náraz je i tak velmi značný. Lze tedy předpokládat, že i v této oblasti dojde v dohledné době k významnému posunu.

Lidský faktor způsobí 90 % nehod, takže cesta ke snížení tohoto počtu samozřejmě vede přes aplikaci bezpečnostních systémů a asistentů. Podle studií sníží vozy vybavené systémem nouzového brzdění počet nehod zezadu o zhruba 45 %. 

Podle nezávislých testů (ADAC, Euro-NCAP) však už nyní zhruba dvě třetiny nových vozů vykazují velmi vysokou funkčnost a spolehlivost. Rovněž se u nich zvyšuje rychlost, při které jsou schopny vůz bezpečně zastavit - ty jednodušší systémy fungují do rychlosti 60 km/h, ty složitější, které využívají i stereokamery a nejmodernější radarové systémy, zvládnou i rychlosti vyšší.

Bezesporu se však jedná o užitečný systém zvyšující bezpečnost, byť má ještě své mouchy. Drtivé většině běžných řidičů může zachránit jak lehce pomačkané plechy na křižovatce, tak třeba i život v nečekané koloně na dálnici.