Nové turbookružní křižovatky mohou mást řidiče. Oproti kruhovým objezdům jsou ale efektivnější

Každým rokem provoz v Česku houstne a frekventované křižovatky už nezvládají obrovské množství aut odbavovat. Proto je potřeba inovovat a stavět modernější silniční infrastrukturu, aby se zabránilo dopravním zácpám. Přesně od toho tu jsou nové turbookružní křižovatky, které díky speciálnímu uspořádání dvou a více jízdních pruhů nabízejí vyšší bezpečnost a kapacitu v porovnání s běžnými kruhovými objezdy. Problém ale je, že velká část řidičů neví, jak se na novém typu „kruháče“ jezdí.

Než se ale vrhneme na samotný návod, jak by se auta měla na turbokřižovatkách chovat, pojďme si je podrobněji představit. V podstatě jde o jakýsi vylepšený dvouproudý kruhový objezd, který pomocí vodorovného dopravního značení snižuje riziko nehod a optimalizuje plynulost dopravy. Celé kouzlo moderní křižovatky spočívá v tom, že autům je umožněno řadit se do příslušných odbočovacích pruhů ještě před křížením. Tím se minimalizují průplety mezi pruhy na okružním páse.

To přináší nejen vyšší bezpečnost, ale také efektivitu. Zatímco rozšiřování „kruháčů“ o jízdní pruhy se ukázalo jako slepá cesta a přineslo to více škody než užitku, přechod na nový typ křižovatek má kýžené výsledky. Na vytížených dopravních uzlech se netvoří dlouhé kolony, protože turbookružní křižovatky dokáží plynuleji odbavovat velké množství vozidel. Pozitivní dopady tak už po několik let mohou pociťovat obyvatelé Brna, Prostějova, Olomouce, Českých Budějovic nebo lidé žijící v okolí Prahy.

Jenže i nová koncepce křižovatek přináší určité komplikace. Obzvlášť na počátku měli silničáři problémy s vytvořením jednotného a jasného systému dopravního značení. Motoristé tak byli často zmateni a neuměli se na objezdu orientovat, protože každá turbokřižovatka byla značená odlišně.

Podobně diskutabilní byla otázka fyzické separace jízdních pruhů, neboli betonových obrubníků. I dodnes se stále mluví o tom, zda je jejich přítomnost dobrý nápad. Problémem je, že výrazné obrubníky mohou představovat riziko pro motorkáře. Na druhou stranu absence takové bariéry umožňuje průjezd okružní křižovatkou v přímé linii, což při zneužití může vést k ještě závažnějším nehodám. Na některých místech proto jsou obrubníky instalovány, zatímco na jiných nikoliv.

Protože jde o poměrně nový druh křižovatky, část řidičů si stále není jista, jak netradiční kruhový objezd správně projet. Zprvu je důležité vybrat adekvátní jízdní pruh, který si zvolíte podle dopravního značení. Na samotném okružním páse pak platí takřka stejné přednosti v jízdě, jako na běžném „kruháči“. Člověk tedy musí dát přednost v jízdě všem vozidlům, která se na něm už pohybují. Největší rozdíl je v tom, že změna jízdních pruhů je na turbokřižovatkách velmi omezená a je proto opravdu nutné, aby řidič najel do správného pruhu a už ho neměnil.

Odjezd z křižovatky pak závisí na konkrétním uspořádání dané turbookružní křižovatky (není to vždy stejné). Obecně však platí, že při sjezdu z „kruhového objezdu" nemusíte nikomu dávat přednost (pokud tam není vyhrazený přechod pro chodce) a při odbočování pouze musíte myslet na to, abyste včas aktivovali směrovku.

Pokud chcete vidět, jak průjezd křižovatky vypadá přímo v provozu, pusťte si přiložené instruktážní video.