Nejošklivější škodovky v poválečné historii: Tyto povozy už byste doma opravdu mít nechtěli

Vznik celé řady 105/120 byl na straně konstruktérů, designerů a vůbec většiny zaměstnanců automobilky provázen těžkou deziluzí. V době jejího uvedení (1976) měla už totiž dávno běžet výroba nové větší řady 720 s klasickou koncepcí pohonu a zhruba v době uvedení stodvacítky a stopětky měl být uveden i menší model 760, kde se počítalo i s předním pohonem. Nic z toho se ale nekonalo a tak se opět muselo vařit z vody.

Výsledek nakonec nicméně předčil očekávání a oproti předchozí "stovce" řada 105/120 přece jenom znamenala výrazný skok. Byla mnohem prostornější, bezpečnější a dokonce i ekologičtější. Ne všechno se ale povedlo. Zrušení nuceného chlazení větrákem v motorovém prostoru sice významně snížilo hlučnost, dvanáct metrů trubek k chladiči umístěnému v přídi bylo ale zdrojem notorických problémů s chlazením motoru.

V roce 1983 bohužel stále nebyl hotov nástupce moderní koncepce (projekt Favorit byl teprve zahájen) a tak musel výrobce přistoupit k další modernizaci v podstate nemodernizovatelného. "Emkové" škodovky byly vším, jen ne hezkými auty a kromě vzhledového zastarání byla zastaralé hlavně morálně. Nic na tom nezměnily ani o něco silnější motory, stejně vzácně se vyskytující pětistupňové převodovky nebo sériově montované opěrky hlavy. Stodvacítka byla neblahým symbolem předsmrtné agonie bolševického režimu.

V Československu a východním bloku obecně panoval chronický nedostatek lehkých dodávkových vozů s užitečnou hmotností do jedné tuny. Na projektu takového vozidla se sice ve Vrchlabí pracovalo už od poloviny padesátých let, ale výsledná Škoda 1203 přišla na trh až v roce 1968. Není divu, že už při uvedení byla považována za zastaralou. To ještě zákazníci nevěděli, že budou na její výlučné služby odkázáni více než dalších dvacet let...

Původní design "dvanáctsettrojky" sice nebyl ošklivý, ba naopak, problém ale byl v tom, že odpovídal době svého vzniku, tedy 60. letům. Když se v polovině 80. let rozhodli tehdy už v Trnavě vyráběný model modernizovat, vznikl ohavný paskvil, který byl dále "vylepšen" v devadesátých a nultých letech, kdy pravěký model stále udržoval na přístrojích žacléřský podnikatel a nadšenec Milan Jirouš. V té době už Š 1203 dávno neměl půvabný kšilt nad předním oknem, ani přístrojovku z embéčka či stylová kulatá světla a přední blikače.

Zůstalo prachmizerené zpracování, záludné jízdní vlastnosti s nezatíženým vozem, obrovský sklon ke korozi nebo slaboučký motor. Dvanáctsettrojka v Žacléři každopádně kusově vznikala až do roku 2017.

Novodobá Škoda Felicia nebyla ničím větším než velkým faceliftem úspěšného Favoritu a jako taková též prvním počinem značky po převzetí koncernem Volkswagen v roce 1991. Felicia přinesla oproti předchůdci dramaticky lepší kvalitu i úroveň bezpečnosti. Pod kapotou se místo plánovaných českých objevily první koncernové (byť tehdy už značně zastaralé) motory o objemu 1,6 (benzin) a 1,9 litru (diesel), přišly i vymoženosti jako ABS či airbagy.

Zatímco původní design "feldy" se obecně líbil, nad faceliftovaným vydáním panovaly od počátku značné rozpaky. Svěží až dynamické linie původního návrhu byly bez větší snahy o přizpůsobení znásilněny naroubováním hranaté přídě s masivním "grilem" alá jedničková Škoda Octavia, což subtilnímu zakulacenému hatchbacku vskutku neslušelo stejně jako nové hranaté nárazníky, který byly alespoň v barvě laku. Ostatně předělané felicie není jediným příkladem snahy Škody sjednotit vzhled svých modelových řad - takové přizpůsobení původního vzhledu dvojkové Octavie tehdy novému Superbu II v roce 2008 bylo z pohledu estetiky také dost nešťastnou záležitostí.

Omlazená Felicia z roku 1998 přinesla alespoň více komfortu pro posádku, úspornější a ekologičtější motory a další zvýšení bezpečnosti. Prodávala se stále dobře a to až do roku 2001.

Škoda Fabia první generace je dodnes velebena jako nepřekonatelný etalon kvality a solidnosti malého auta. V základním provedení hatchback debutovala už v roce 1999 a kromě jednoduchého designu sladěného s větší Octavií přinesla i řadu technických novinek včetně přeplňovaných dieselů TDI a prvního benzinového šestnáctiventilu v sériovém voze Škoda. To pravé pozdvižení se ale mělo konat až o dva roky později...

Právě před dvaceti lety vedle velké limuzíny Superb debutoval také další sedan a to ten odvozený od malé Fabie. Ponechme nyní stranou fakt, že sedany odvozené od malých aut moderní doby byly málokdy vzhledově snesitelné, v některých případech spíš přímo ohavné - viz Renault Thalia. Viděno touto optikou na tom vlastně Fabia sedan nebyla až tak zle. Že by ale šlo o nějakou miss, to ani náhodou. S plochým víkem kufru byla na kompaktní hatchback či kombi nalepena podivně bachratá záď, na kterou z místa řidiče navíc nebylo vůbec vidět a parkovací senzory tehdy ještě moc nefrčely. Sedan nikdy nedosáhl většího rozšíření na našich silnicích a ve srovnání s hatchbackem a kombíkem vyloženě paběrkoval. Nepomohly mu ani pochvalné recenze nadřazující jej vysoko nad zmíněnou Thalii či Seat Cordoba.