Nejen rychlost, už i hluk. V Evropské unii se chystají radary na měření hlasitosti aut a motorek

Snaha omezit hluk vydávaný motorovými vozidly není ničím novým a v EU se o ní diskutuje už dlouhá léta - vždyť poslední legislativní úprava, která stanovila povolenou hlučnost automobilů a motocyklů na 74 - 80 dB pochází už z roku 1996. Problémem ale není ani tak samotný parametr, jako spíš obtížná kontrola jeho dodržování. Trpělivost už před nedávnem došla rakouským a německým úřadům, které loni plošně omezily jízdy motocyklů v některých lokalitách ve dnech pracovního klidu. Právě v souladu s evropským právem by mělo být podle informací Ministerstva dopravy od roku 2023 zavedeno povinné měření hluku také na českých STK. Mnohem účinnější recept ale začali právě v těchto dnech zavádět ve Francii. Dostane se i k nám? 

Je nasnadě, že plánované povinné měření hluku na STK bude sice pro hlukové "narušitele" jistou komplikací, všichni ale víme, jak to v praxi funguje - motorkář či mladý tuner, který chce okolní svět důsledně seznámit s akustickou formou svého motoru, si auto a častěji motorku dříve či později vylepší nějakým tím "laďákem", pokud možno nehomologovaným. Blíží se termín STK? Žádný problém, stačí namontovat zpět sériové výfukové potrubí a všechno proběhne hladce. Z tohoto pohledu bude tedy možné zavedení hlukového měření na našich STK zhola zbytečné řešení ve stylu "vlk se nažral a koza zůstala celá." Je tedy nasnadě, že intenzitu rámusu je nutné na exponovaných místech měřit přímo v provozu. Nejblíže k zavedení komplexního měření mají zatím ve Francii.

V Paříži již před dvěma lety nainstalovali "zvukové radary", ale využívali je jen ke statistickým účelům. To se však v dohledné době změní. Aktuálně tam testují schopnosti a přesnost "hlukových radarů" pojmenovaných Medusa s cílem, aby začaly fungovat automaticky. Aby to bylo možné, musí nastat dvě věci - na podzim by měla ve Francii vyjít série vyhlášek, upravujících maximální povolenou úroveň hlučnosti strojů a používání přístrojů na jejich měření a testy musí prokázat jejich dostatečnou přesnost.

"Medůzy" aktuálně procházejí podrobným testováním nejen na předměstích Paříže Rueil-Malmaison a Villeneuve-le-Roi, ale i v dalších městech, včetně Lyonu nebo Nice. Zařízení fungují úplně stejně jako radary na měření rychlosti. Při překročení povoleného hlukového limitu radar automaticky udělá snímek RZ vozidla nebo motorky, který je následně spolu s pokutou, zaslán jejich majiteli.

Tažení proti nadměrně hlučným vozidlům má své zastánce, ale i odpůrce. Je bez diskuse, že na jedné straně se lidem v okolí silnic uleví. Vysoká hladina hluku může způsobit zdravotní komplikace a už jen krátkodobá expozice nadměrnému hluku vyvolává tělesný i duševní neklid. Nemluvě o tom, že dokáže vyvolat dočasný tinnitus ("pískání v uších"). Na to bohatě stačí auta a motorky s upraveným výfukem, jak se ostatně můžete přesvědčit na kterémkoliv "tuningovém" srazu.

Na straně druhé vidí kritici antihlukových radarů v jejich používání další nástroj, jak z lidí vytahovat peníze. Francouzský protihlukový systém je zatím v rukou místních samospráv, ale po prvotním úspěchu se může stát i nástrojem EU, protože ta jako celek bojuje proti nadměrnému hluku.

Přispěly by protihlukové radary k pohodovějšímu životu lidí v okolí silnic a jejich zdraví? Rozhodně ano, vysoká míra hluku je pro organismus poměrně vysokým stresorem. Zároveň však půjde o další nástroj "sledování" lidských aktivit, což se zase mnoha lidem líbit nebude.