Z průzkumu vyplynulo, že právě ve Středočeském kraji je nejvíce řidičů, kteří často za volantem na ostatní neslušně gestikulují. Pět procent řidičů se přiznalo, že to dělá každý den. Nevypadá to jako velké číslo, ale v ostatních částech Česka je to dvaapůlkrát méně. I agresivní chování řidičů vůči chodcům je dle průzkumu nejpatrnější právě ve Středočeském kraji. Zatímco celorepublikově ji vnímá sotva polovina lidí, ve středu Čech jsou to dokonce více než dvě třetiny.
Desetina dotázaných pak přiznala, že za volantem často kleje a šest z 10 řidičů přiznalo, že se ostatním často lepí na zadek. 40 % dotázaných pak připouští, že předjíždí auto před sebou na poslední chvíli. Celkový pohled na průzkum pak říká, že právě ve Středočeském kraji se k nějaké formě agresivity za volantem nechá strhnout 70 % dotázaných řidičů.
Částečně za to může fakt, že je Středočeský kraj opravdu velký, ale pravděpodobné vysvětlení lze nalézt i v častých kolonách, které vznikají v důsledku cestování velkého množství Středočechů za prací do Prahy.
„Plně souhlasím s charakteristikou středočeských řidičů. Vzhledem ke svému povolání jezdím každodenně po různých komunikacích kraje, takže se s těmito situacemi pravidelně setkávám. Svou roli v tom jistě hraje poloha kraje. Z menších měst a obcí v okolí hlavního města se staly ‚noclehárny‘ pro lidi cestující do Prahy a z ní, a tak jsme každé ráno svědky dlouhých kolon směřujících po různých komunikacích do hlavního města a odpoledne zpět. V těchto kolonách se s agresivním chováním řidičů setkáváme pravidelně. Obecně vidím problém v tom, že na rozdíl od západních zemí či Skandinávie u nás málokdo považuje za ‚borce‘ toho, kdo dodržuje předpisy, ale spíše toho, kdo trasu Praha–Brno zvládne pod hodinu a deset minut, tedy průměrnou rychlostí 170 km/h. To je potřeba změnit. Vím, že je to běh na dlouhou trať, ale není to boj s větrnými mlýny. Ostatně mnoho řidičů již jezdí ohleduplně a s rozvahou a já pouze věřím, že jich bude stále víc a víc,“ říká Miroslav Polách, krajský koordinátor Besipu pro Středočeský kraj.
Zajímavé je, že dotázaní řidiči jsou poměrně benevolentní. 46 % dotázaných přiznalo, že za určitých okolností je ochotno agresivní jízdu či chování tolerovat. „Ochota českých řidičů omlouvat své prohřešky za volantem tím, že si to okolnosti žádají, je neobyčejně vysoká,“ komentuje výsledek dotazníkového šetření výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Záleží ale na tom, o jakou formu agresivity jde. Zatímco například nedodržování bezpečné vzdálenosti, předjíždění na poslední chvíli, vybržďování či záměrné nedávání přednosti hodnotili dotazovaní jako velmi rizikové, troubení, křik a agresivní gestikulaci za nebezpečné nepovažuje téměř nikdo.
Tomáš Neřold z Besipu ale varuje: „Chcete-li dát například vytroubením jiného řidiče najevo, že má uhnout z cesty nebo vyrazit do křižovatky, protože už blikla zelená, je třeba si uvědomit, že to může vyvést z míry nejen daného řidiče, ale také všechny okolo. Lidé se začnou rozhlížet všude kolem, čímž ztratí pozornost, nebo náhle strhnou volant ke straně. To všechno jenom zvyšuje riziko, že někdo udělá skutečnou, fatální chybu.“
