Češi mají jedny z nejrychlejších dálnic světa, ukázala data. Počítala i trasu mezi Prahou a Brnem

Rychlost, s jakou je možné přepravovat zboží mezi klíčovými obchodními centry státu, ukazuje mimo jiné jeho vyspělost. S tím přišel Mezinárodní měnový fond (MMF), podle nějž rychlé komunikace snižují chudobu a jsou i důležitým prvkem pro vytvoření udržitelného hospodářského vývoje. Česká republika je na tom v rámci světa velmi dobře, patří mezi premianty.

Experti MMF pro tento účel vyvinuli novou metodologii, k jejíž realizaci využili známou aplikaci Google Maps. Jejím prostřednictvím sledovali v jednotlivých státech průměrné časy jízd mezi velkými městy, vzdálenými od sebe minimálně 80 kilometrů.

Mapa světa zabarvená podle výsledků analýzy vcelku výmluvně dokumentuje, že tam, kde se daří ekonomicky, se vzhledem k vysokým investicím do infrastruktury také mnohem rychleji a efektivněji jezdí. Týká se to USA, Jižní Koreje, Austrálie i drtivé většiny zemí Evropské unie, včetně Česka. Vlivem přelidněnosti některých vyspělých regionů se ale například Japonsko nachází o kategorii níž, protože je tam logicky doprava pomalejší.

Mimochodem, údaje pro Českou republiku podle MMF vychází z tras mezi Plzní, Prahou, Brnem, Olomoucí a Ostravou, kde je kvalitní spojení díky dálnicím D5 a D1. Metodika však vůbec nezohledňuje jiné dopravní směry nebo komunikace nedálničního typu, což data poměrně zkresluje.

V případě sledování průměrné rychlosti v souvislosti s kvalitou silnic se tedy jedná o velmi jednoduchou metodu, která má nicméně svoji logickou výpovědní hodnotu. Průměrné rychlosti lze totiž snadno vypočítat a často monitorovat. Podle MMF jejich výzkum ukazuje i to, že kvalita silnic jednoznačně souvisí s cestovními časy. Zdaleka ne vždy ale funguje přímá úměra, že vysoký rychlostní průměr rovná se vysoká kvalita silnic. Jako v případě Česka ji už vůbec nelze vztáhnout na celou silniční síť. Ostatně i ekonomové z MMF upozorňují, že jejich graf mluví jen o rychlosti na silnicích a jen částečně i o jejich kvalitě.

Nemá však smysl hodnotit kvalitu dopravy jako takové, protože nezohledňuje množství důležitých dat, například bezpečnost na silnicích, dostupnost alternativních forem dopravy, jako je například železniční doprava, nebo zácpy během špiček a během různých ročních období. Metodologii, kterou vytvořili v MMF, by však v případě konkrétních zemí šlo jednoduše rozšířit i na menší silnice a tak zhodnotit kvalitu silniční infrastruktury v celé zemi, což už by bylo o poznání zajímavější.