Retro

Retro: Východoněmecký Simson byl vlhkým snem všech puberťáků. Kdo měl verzi enduro, byl králem

Východoněmecké malorážky byly atraktivnější alternativou českých pionýrů a mustangů
Zdroj: tiskový servis MZA Suhl

Kluci, kteří vyrůstali v 80. a částečně i 90. letech, ještě neměli moc pojem o tom, co jsou to počítačové hry nebo nedej bože mobilní telefon. Ti, kdož nečutali do mičudy, bývali přirozeně fandy do aut a motorek. No a oficiálně v patnácti, ale reálně mnohem dříve už bylo možné nabývat slastné pocity pomíjivé svobody za řídítky ryčně vrčícího a modře dýmícího stroje. Zajet k dívce před dům, zazvonit, dotázat se otce, zda může ven a když se náhodou zrovna nenechala zapřít, vyrazit třeba k rybníku nebo do bijáku. Na čem? Samozřejmě na stroji s dvoutaktním motorem do 50 cm3. Když pomineme jednosedadlový a tedy nevhodný Stadion či Jawu Pařez, byly logickou volbou domácí Pionýry a Mustangy. Kdo ale jednou okusil zahraniční výrobek značky Simson, zpátky na Jawu už nechtěl.

Dlouhá historie

Východoněmecký auto-moto průmysl má u nás většina lidí spjata s výrobky značek Trabant a Warburg, případně IFA. Ve své době snad slušnými, po desítkách let výroby však beznadějně zastaralými vozidly. Motocykly Simson, to byla úplně jiná káva a typ S51 vyráběný v 80. letech měl naprosto soudobé konkurenční parametry. O něm ale až za chvíli.

Počátek aktivit výrobce z východoněmeckého Suhlu je třeba hledat v polovině 19. století a až do bankrotu a úplného zániku měla mnoho majitelů a ještě více jmen. Jeho zakladatelem byla každopádně židovská rodina Simsonových. Firma se zabývala výrobou motorů, zbraní, kol, později motocyklů a automobilů. Simson Supra byl vůz dostupný ve více verzích od sportovního s malým motorem až po luxusní křižník s velkým osmiválcem.

Do historie firmy zasáhli nejprve nacisté. Vzali společnost z rukou původních majitelů a připojili ji k ostatním znárodněným firmám. Stalo se tak v roce 1936. Ještě v témže roce se podařilo fabrice vyrobit první motocykl. V prostorách společnosti byly vedle motorových vozidel nadále vyráběny i zbraně. Po válce se firma ocitla na východní straně Železné opony a opět došlo k jejímu přejmenování. V portfoliu továrny ze Suhlu se zprvu objevily motocykly AWO 425 se čtyřdobými motorizacemi o objemu 250 až 350 cm3. Dvoudobé mopedy a malé motocykly přišly do výrobního programu až na začátku 50. let a u nich také po zbytek existence firmy zůstalo.
Reklama

Přijíždí Simson

První Simson byl jednoduchý moped SR1 (Simson Rheinmetall číslo 1), tedy motorové jízdní kolo s pedály, poháněné dvoudobým jednoválcem 47,6 cm3 o výkonu 1,1 kW (1,5 k) s dvoustupňovou převodovkou, který dodával výrobce kancelářských strojů VEB Büromaschinenwerk Rheinmetall ze Sömmerdy.

V roce 1964 se představila známá „ptačí série“. Jejím nejznámějším zástupcem byl legendární moped Schwalbe (vlaštovka). Byl to motocykl s dvojsedlem, s dobrým jízdním komfortem a jeho motor se vyráběl v mnoha variantách - 3 nebo 4 rychlostní, 2 nebo 4 koňový, dmychadlový nebo vzduchový chladič atd. Pak přišli na řadu další opeřenci - Spatz (Vrabec), Star (Špaček), Sperber (Krahujec) a Habicht (Jestřáb).

Malá velká motorka

Třetí generace  šikovných padesátek debutovala v roce 1975 v podobě typu S50, který přinesl řadu novinek. Radikální byla oproti "ptákům" především změna designu, takže malý Simson teď vypadal jako velmi povedená zmenšenina úspěšných japonských motorek z té doby. Koncepce páteřového rámu zůstala zachována, ale vpředu se objevila teleskopická vidlice. Ta největší pecka ale měla teprve přijít. Asi už víte.

Jmenovala se Simson S51 a při debutu na veletrhu v Lipsku v roce 1980 hned získala zlatou medaili. Fajn na Simsonu také bylo, že se dal, byť v omezených počtech, sehnat také v Mototechně. Verze S51 se od svého předchůdce vizuálně lišila v drobnostech, znatelná je však na první pohled. Největší změnou bylo implantování nového agregátu.

Díky technickým obměnám, změnám zdvihu pístu a řadě dalších drobností byl agregát spolehlivější a výkonnější. Na rovině byla S50 dostatečně rychlá, ale ve stoupáních jí docházel dech. S51 na tom byla mnohem lépe, jakkoliv 3,5 koně, které dvoudobá padesátka produkovala, nevypadá příliš optimisticky. V autoškole jsme nicméně jezdili ve dvou a taky to šlo. Hlavním rozdílem oproti jawám byla vedle moderního designu čtyřstupňová převodovka, díky které poskytoval simson citelně lepší dynamiku, byť na rovince pionýru neujel.   
Zdroj: Tiskový servis MZA Suhl

Zbožňované Enduro a spol.

Základním modelem typové řady byl typ N, které neznamenalo nic jiného než "NORMAL", často označované jako NIC. Tento model disponuje minimálním elektronickým vybavením - slabé světlomety a chybějící blinkry. Dále je odlišnost v převodových stupních - má jen tři a nedisponoval zámkem zapalování. Tento typ Simsonů byl určen pro lesníky a rolníky, kteří hledali cenově dostupný motocykl, se kterým by se mohli v klidu prohánět po polích a lesích.

Následovala lépe osazená verze Elektronik určená pro pohodlnou jízdu po silnici a konečně mytické Enduro. Šlo o velmi pohledný dvoumístný stroj  přizpůsobený do lehkého terénu díky svému zvednutému výfuku, vyztuženému rámu a tvrdším zadním pružinám s možností nastavení. Silniční verzi také schází vyztužení rámu dvěma trubicemi od krku rámu kolem motoru k hlavní ose rámu, díky čemuž je ale lehčí a podle uživatelů o něco rychlejší - udávaná maximálka je u všech variant S51 60 km/h.   
Reklama

Pozitivní vzpomínky

Kromě padesátek se začala vyrábět také verze převrtaná na 70 cm3, se kterou si výrobce dělal čáku na konkurenční kapitalistické stroje o objemu 80 cm3. V roce 1987 ještě vyjel velmi povedený skútr SR50 s totožnou mechanikou jako S51, to už se ale hlásila vlna politických změn, která sice výrobu motocyklů v Suhlu nesmetla hned, ale ne úplně šťastné vedení podniku přivedlo firmu po takřka 150 letech pozvolnému zániku. Poslední motorky opustily fabriku v Suhlu v roce 2002.

V Československu se Simson S51 stal kultovním i díky tomu, že výroba malých Jaw v roce 1982 bez náhrady skončila a pionýry s mustangy už byly prostě staré. Enduro stálo v roce 1981 v Mototechně 5760 Kčs, domácí mustang byl ve stejné době za 4180 Kčs. Simsony jsou dnes stále občas k vidění a vŽabovřeskách nad Ohří je jim zasvěceno i celé muzeum. Pěkný původní kousek dnes stojí klidně 50 000 Kč.
Reklama

Diskuze

Jan - 14.08.2022 18:30:25
...Dnes se dováží zpět do Německa protože ceny jsou tam od 1500-4000€... poslednou dobou som X krat isiel po dialni Brtislava - Brno a na prepravnikoch aut bolo od 4 do 10 kusov Simsonov a ziarili, ako nove. Kde a kto ich dava do kopy neviem :(
Z.H - 11.08.2022 13:32:19
S 51 Enduro mám dodnes od 05/1990. Go motoru na 63 000km nyní cca. 4000km. Po dvou nezaviněných haváriích částečně předělán na S53 (nádrž, přední blatní). Dostal jsem nabídku k prodeji za 70000Kč, ale ani náhodou. Mám ještě spoustu origo dílů NDR.

Retro: Robur byl obdobou Avie v NDR. Vyráběl se 30 let a hojně jezdil také v Československu

Východoněmecký lehký náklaďák vynikal robustností, průchodností terénem a vzduchovým chlazením
16.07.2022 09:06
|
11
Reklama

Poklady stodol a garáží: Soudruzi z NDR použili u Trabantu plast z nouze. Stejně jako ruční výrobu

Dvoudobý nezmar proslul díky své jednoduchosti spolehlivostí. Dnes se prodává za 50 tisíc korun
28.12.2020 08:33
|
24

Poklady českých stodol a garáží: Dvoutaktní smraďoch Wartburg 353 W se už prodává i za sto tisíc

Východoněmecký souputník proslulého Trabantu neměl jen negativa. Byl prostorný a pohodlný
24.04.2020 08:22
|
5

Češi mají jedny z nejrychlejších dálnic světa, ukázala data. Počítala i trasu mezi Prahou a Brnem

Data měřil Mezinárodní měnový fond. Existuje souvislost mezi rychlostí a vyspělostí dané země
03.08.2022 08:16
|
2

Retro: Jede traktor, je to Zetor Crystal aneb hluboká orba napříč kontinenty a režimy

Hranatý traktor z pera Otakara Diblíka se stal legendou JZD i ikonou československého strojírenství
23.07.2022 07:43
|
15
Reklama

Vychytávky do auta oblíbené v 90. letech: Lámání obratlů, tygří chlupy i ochrana před bouřkou

Některé pomůcky z devadesátek dnes působí bizarně a úsměvně, jiné byly funkční nezbytností
22.07.2022 10:41
|
2

Retro: Robur byl obdobou Avie v NDR. Vyráběl se 30 let a hojně jezdil také v Československu

Východoněmecký lehký náklaďák vynikal robustností, průchodností terénem a vzduchovým chlazením
16.07.2022 09:06
|
11
Reklama
Reklama
Autosalon TV