Koupili jsme ojeté naftové kombi za 12 tisíc korun. Má spoustu problémů, ale jdou levně vyřešit

I dnes žijeme v době, na kterou jednou budeme rádi vzpomínat. Za cenu lepšího mobilního telefonu si pořád člověk může koupit docela slušné auto. Čím skromnější nároky na výkon a výbavu, tím zachovalejší vůz. Když zabrousíte do internetové inzerce, i za ceny pod 20 tisíc korun najdete také poměrně lákavě vypadající nabídky, jako třeba prostorná kombi se silným dieselem a kompletní výbavou. Jednou takovou levnou možností je Ford Mondeo třetí generace. Nízká cena má samozřejmě své opodstatnění. Ačkoliv lze občas narazit na výjimky, obvykle takový exemplář bude potřebovat nějakou drahou opravu. Co nákup takové extrémně levné ojetiny může přinést, o tom jsme se přesvědčili na vlastní kůži, když jsme si pořídili Ford Mondeo 2.2 TDCi z roku 2005 za krásných 12 tisíc korun. 

Mondeo na fotkách jsme pořídili minulý rok úplně náhodou. Šlo o auto po starším pánovi, které mělo v době prodeje najeto 360 tisíc kilometrů a bylo pořád funkční. Jedním z lákadel byl naftový motor 2.2 TDCi (114 kW). Počátkem 21. století to byla pro Mondeo nejsilnější naftová možnost a verze Ghia zahrnovala značené množství výbavy. Takové auto s několika příplatky, jako jsou xenonová světla, ESP nebo vyhřívání sedadel dokázalo překročit milion korun. Tenhle kus všechny výdobytky dané doby má a ještě přidal nezávislé topení, tažné a litá kola (která na fotkách neuvidíte, protože teď má zimáky a i ty jsme k autu dostali). Cena 12 tisíc byla hodně přátelská. V inzerci za podobné peníze sice Mondea této generace najdete, ale jsou to spíše popelnice na náhradní díly nebo na dojetí. Právě cena byla důvodem k nákupu auta. Velká očekávání jsme od toho neměli, ale Mondeo se ukázalo být zachovalejší, než se zdálo. 

Plně vybavené prostorné dieselové kombi doslova za hubičku má několik háčků a týká se to i tohoto vcelku slušného kusu. Ne vše ze jmenované výbavy funguje. Třeba zrovna nezávislé topení netopí, vyhřívané čelní okno hřeje jen na polovině plochy (naštěstí na té před řidičem), vyhřívání sedadla řidiče nefunguje... Bohatá výbava je u těchto levných ojetin často spíše zdrojem problémů. Hlavní potíží ale bylo zadrhávající se řízení. K tomu přidejme omlácenou karoserii a nějaké ty orezlinky. Na druhou stranu v autě nic nebouchalo, motor startoval bez problémů a interiér je zachovalý. Prodávající také letmo zmínila, že se v autě ještě relativně nedávno měnila spojka.  

Vzhledem k nízké ceně nebylo příliš co řešit, ale pro zajímavost jsme si u společnosti Cebia dodatečně prověřili prostřednictvím systému Autotracer historii našeho kusu. Stojí to pár stovek a výsledkem je řada zajímavých informací, zejména pokud jde o najeté kilometry, databázi kradených aut, poškození a tak dále. V podrobném protokolu také najdete kompletní výbavu podle výrobce a tu pak můžete porovnat s nabízeným autem. Pokud něco nesedí, prodávající dost možná něco zatajil. Najít auto s jasným původem dá práci, ale určitě se to vyplatí. 

Zajímavé je, že i dnes najdete v inzercích téměř dvacetiletá Mondea s naftovými motory, která k nám byla dovezena ze zahraničí a u kterých prodávající uvádí počet najetých kilometrů nižší než 200 tisíc. Zřejmě auta „po důchodci, doktorovi a v zimě nejetá“. Nelze tvrdit, že taková auta neexistují, ale minimálně je to neobvyklé. Důkazem budiž právě tohle naše Mondeo.

Vůz byl vyroben v dubnu 2005, v prvních letech byl provozován v Německu, do ČR se dostal v září 2008. Bezmála 200 tisíc najel hned během tří let strávených v německém provozu. Systém Autotracer odhalil zajímavou skutečnosti, a sice že právě v roce 2008 bylo auto v Německu poškozené a pro pojišťovnu šlo o tak velkou událost, že vůz prohlásila za „ekonomickou totální havárii“. Vidíte, my jsme si říkali, jak je auto zachovalé a ona to je „totálka“. Nicméně ekonomická totální škoda ještě nutně neznamená, že je auto po těžké bouračce a je svařené ze dvou kusů. Dokonce to ani neznamená, že musí být nepojízdné. V našem případě pravděpodobně šlo o poškození od krup, které snad ani nebylo moc velké. V květnu 2009 pak proběhla ještě jedna menší nehoda. Stalo se tak už v ČR a vyčíslena byla na 10 tisíc. Možná malý náraz na předek. Auto totiž nemá původní masku a na květen 2009 je ve velkém techničáku zapsaná ztráta registrační značky. 

Ačkoliv od roku 2008 v ČR auto provozoval až do loňského roku jediný majitel a vozil ho do stejného servisu, takže historie je víceméně jasná, důkladnější prověření ukázalo na překvapivě bohatou historii. Přesně proto je dobré mít se na pozoru, zejména u dovezených rodinných kombíků s dieselem a s lákavě nízkým počtem najetých kilometrů. Část výpisu z historie vozidla najdete v přiložené galerii. 

Největším technickým problémem našeho Mondea bylo zadrhávající se řízení. U této generace je závada velmi častá také proto, že auta mívají dost najeto. V praxi působí stejně jako jízda s autem vybaveným systémem hlídání jízdních pruhů. Ve volantu je při mírném natočení odpor, který se ale dá snadno překonat. U přední nápravy to loupne a pak už vše funguje bez problémů. Podle mnoha zkušeností se závada v průběhu času nezhoršuje a spousta lidí to tudíž neřeší. I původního majitele tohoto Mondea tato závada postihla. 

„Buď to bývá způsobeno horním uložením tlumičů, prasklou pružinou, čepy řízení, nebo samozřejmě tím hřebenem,“ vysvětluje Ladislav Hlavatý, odborník a nadšenec do této generace Mondeí, který se také dlouhodobě zabývá opravami těchto vozů. V našem případě ale už některé díly byly vyměněny dříve, takže se problém týkal přímo hřebenu řízení, který je nutné celý vyměnit. Nejlevnější cestou je nákup řízení z vrakoviště. Takový díl stojí kolem dvou tisíc, ale je dost pravděpodobné, že se závada brzy vrátí znovu. Alternativou je repasované řízení, které stojí od pěti tisíc výše. Nový díl pak koupíte za 13 tisíc (Starline), nebo také za 20. V autorizovaném servisu Ford nám tamní technik uváděl cenu ještě o deset tisíc vyšší a do opravy se jim zjevně moc nechtělo. 

Tenhle zásah si žádá ještě také další drobnější díly, obvykle se spolu s tím mění i axiální táhla řízení, je potřeba udělat geometrie a samotná výměna je přece jen pracnější. Podle toho, kolik investujete do náhradních dílů, se pak výsledek pohybuje v řádu jednotek tisíc, anebo také kolem dvaceti tisíc. 

Mondeo, zejména to s karoserií kombi, trpí také na nápravy. Zadní víceprvková náprava byla v dobových testech jedním z důvodů všeobecné chvály plynoucí na tento vůz za jeho jízdní vlastnosti. Obrovský zavazadelník ovšem vybízí k převážení objemných věcí a to pak znamená opotřebované gumové díly zadní nápravy. „Týká se to kusů, které jsou hodně přetěžované nebo které mají tažné. Na nápravě se vymačkají silentbolky a to pak obnáší repas celé zadní nápravy,“ vysvětluje Ladislav Hlavatý. Unavená zadní náprava se projeví koly takříkajíc do A. Auta už jsou to dost stará, takže kvůli korozi obvykle není možné cokoliv povolit. V případě tohoto Mondea je zadní náprava ještě v přijatelném stavu. Plně naložené tohle auto moc nejezdilo. Pro zajímavost, kompletní oprava zahrnující výměnu všech zadních ramen, tlumičů a pružin vyjde i s prací tak zhruba na dvacet tisíc.

U nás byla problémem náprava přední. Přední ramena měla vůli. Bylo to patrné hlavně při prudším brzdění, kdy se volant pootočil o půl otáčky a auto celkově při jízdě plavalo. Při zpomalování táhlo k jedné straně, při akceleraci jelo rovně. U vozu na dojetí by se to asi až tak moc neřešilo, ale vzhledem k výměně řízení došlo i na výměnu celých ramen. Lepší díly vyjdou zhruba na tři tisíce. Samozřejmě by bylo možné vyměnit jen silentbloky. Záleží na stavu ramen. Na dílech se něco ušetří, ale vyžaduje to více práce.  

Jestli má i levná ojetina nějakou dobu sloužit, asi to nejzákladnější je výměna filtrů a oleje. U tohoto Mondea stojí olejový filtr zhruba čtyři stovky, vzduchový pět stovek, kabinový třináct stovek a to samé také palivový filtr. Ten už byl mimochodem na autě měněný, ale za nízkých teplot měla tahle ojetina potíže se startováním, což mohl působit buď filtr, nebo žhavicí svíčky. Měnilo se proto obojí. Jedna svíčka vyjde na čtyři stovky (Bosch), komplikace může nastat při vymontování těch starých, kdy se svíčka může zalomit. To se v našem případě naštěstí nestalo. Při prohlídce se ukázal také menší únik oleje, který si vyžádal nové gufero převodovky a došlo i na pár drobností typu vzpěr kapoty. I tenhle nejzákladnější servis se ale ve finále může blížit pořizovací ceně levné ojetiny. 

Levná ojetina bude vždy téměř jistě autem plným problémů, takže je otázka, jestli se takové auto vyplatí zachraňovat. „Jsou tam dělané věci, jako například tlumiče, není to špinavé od oleje, motor jde hezky, myslím si, že je to jeden z lepších kousků,“ hodnotí stav vozu Ladislav Hlavatý a zdůrazňuje také skutečnost, že auto není shnilé. „Problém s korozí je hlavně u ročníků 2000 až 2003, já jsem právě kvůli tomu na své Mondeo dával dveře z auta po faceliftu,“ doplňuje. A jak je to s dieselem neoplývajícím zrovna dobrou pověstí? „Problémem byly zejména u prvních ročníků vstřiky a čerpadlo, rozvody většinou vydrží obrovské nájezdy, turbo také. U dva-dvojky to není tak hrozné. Hodně také záleží na kvalitě nafty, způsobu jízdy a na servisu, kdy je například potřeba pravidelně měnit palivový filtr“ vysvětluje Ladislav Hlavatý.

Otázka, zda se to celé vyplatí, pak závisí hlavně na tom, kolik vás reálně bude stát servis. Spousta lidí je schopná (nebo to alespoň říká) si auto opravit vlastními silami, čímž se hned dá ušetřit, někteří dokážou sehnat díly přes známé, kteří jim je přenechají s velkou slevou oproti oficiálním cenám a někomu postačí to nejlevnější, co je k dispozici. Jisté každopádně je, že pokud půjde o auto za nějakých patnáct tisíc, první velký servis tuhle cenu velmi snadno překročí, a to i násobně. Ve finále se bavíme o desítkách tisíc korun. U tohoto exempláře byla rozhodujícím důvodem symbolická pořizovací cena i fakt, že na zachovalou funkční dva-dvojku zas tak často nenarazíte. Navíc auto ještě nemá filtr pevných částic, motor je to oproti dnešním dieselům velice živý a krásně úsporný. Jen to bude chtít ještě dořešit především počínající korozi na karoserii, ať nám auto v dohledné době neshnije. Teď už by to byla škoda.