Takhle ne - motorkáře na obrázku vykopne ze sedla první hrbol. Jak jezdit na enduru podle expertů?

Vyjet s motocyklem do terénu není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Na asfaltu mašina dokáže spoustu jezdeckých chyb odpustit, ale na šotolině či mokré trávě ne. Proto se pojďme společně podívat na to, co radí ostřílený závodník Lukáš Pešek a ostatní motorkáři z redakce Autosalonu. 

Každý zkušený motorkář řekne, že nejdůležitější při jízdě na motorce v terénu je správný postoj ve stupačkách. Rozhodně se nesmí jezdit vsedě. Jakákoliv větší nerovnost totiž může motorkáře ze sedla vykopnout.

Jak tedy na enduru stát? Základem jsou mírně pokrčené nohy, které by měly filtrovat nerovnosti podobně jako tlumiče. Celou váhu těla se motorkář snaží situovat do stupaček, ne do řídítek. Důležitou úlohu hrají i ruce, které by měly být co nejvíce uvolněné a také lehce pokrčené. 

Jízda rovně se může zdát i na kluzkém povrchu poměrně jednoduchá, kritický moment začíná při zatáčení. Přední kolo má na šotolině, písku či mokré trávě mnohem větší tendenci podklouzávat, než na suchém asfaltu. Proto je důležité, aby s tím motorkář dopředu počítal a zbytečně se nehnal do hlubokých náklonů.
 Správný návod k zatočení na nezpevněném povrchu je následující: Jezdec by se měl rozkrokem co nejvíce přimáčknout k nádrži, aby co nejvíce přenesl těžiště na přední kolo. Vnější nohu je ideální napnout podél nádrže motocyklu. Vnitřní končetina slouží k vyvažování rovnováhy a případně k odvrácení pádu. I když je to pro motorkáře nezvyklé, při vybírání zákruty v terénu by se měli pokoušet zatáčet podobným stylem jako na jízdním kole. Doslova tlačit řídítka do úhlu. 

A jak zacházet s brzdou a plynem? Při zastavování endura či jakékoliv jiné motorky na nezpevněném povrchu je důležité brzdit s citem. Začátečníkům se doporučuje nechávat zapnutý systém ABS, který zabraňuje blokaci kol.

Pokročilí jezdci, jako je například Lukáš Pešek, si spíše ABS vypnou, aby měli motocykl co nejvíce ve svých rukách. Tohle rozhodnutí necháme čistě na vás a vašich zkušenostech. Avšak v obou případech je dobré při zpomalování používat přední i zadní brzdu současně. Sníží se tak riziko podklouznutí motocyklu.

Problém může nastat u cestovních endur, která mají v moment, kdy jezdec stojí, zadní brzdu příliš daleko od nohy. V tomto případě je samozřejmé vhodnější více mačkat brzdu přední, která je po ruce. Naopak je to při dobrzďování do zatáčky. To by se motorkář měl předním brzdám zcela vyhnout a využívat výhradně zadní.

Co se týče práce s plynem, tak tam je to jednoduché. Jezdec musí být s dávkováním výkonu opatrný a přidávat čí ubírat plyn co nejplynuleji. Například v takovém hlubokém písku či bahně je důležité držet co nejkonstantnější rychlost a zbytečně nezpomalovat, aby se přední kolo nezabořilo.

Rada na závěr - nejlepší je praxe. Takže šup do stupaček a hurá do terénu.