První malá předokolka? Před 55 lety s ní přišel Ford
Kardinál proti arcibiskupovi
Projekt Ford Cardinal měl být konkurencí Brouka Volkswagen, který začal zaplavovat Spojené státy americké a stal se kultovním automobilem. Ford odpověděl po svém, navrhl sedan poměrně konzervativních tvarů, ale s kompaktní pohonnou jednotkou vše vpředu! Britové nevěřili, z jejich projektu Archbishop vznikl Ford Cortina klasické koncepce, dovážený i do Československa. A kdo vyhrál? Cardinala dostali Němci, pod jménem Taunus 12M od roku 1962 vyrobili 672 695 automobilů první generace s předním pohonem, zatímco Cortina první generace s pohonem zadních kol jen do léta 1966 zaznamenala 1 013 391 vozů...
První Ford Taunus 12M (codename P4) měl prostornou karoserii se zcela plochou podlahou, kompaktní čtyřválec před přední nápravou byl vidlicový (později posloužil i přestavbě Saabu 96 na čtyřtakt), dodával se jako dvoudveřový i čtyřdveřový sedan, třídveřové kombi či sportovní kupé. Motor 12M prozrazoval objem 1,2 litru, alternativou byl 1,5 litru, výkon dosahoval až 65 koní (48 kW) a vůz uháněl rychlostí přes 140 km/h.
Po Taunusu přišla až Fiesta...
V září 1966 vyjela vylepšená druhá generace P6 s modernější přední nápravou McPherson, ale především líbivější karoserií s přídí v americkém stylu. Dvanáctistovka zůstala 12M, patnáctistovka se změnila na 15M. Kromě Kolína nad Rýnem se Taunusy vyráběly také v belgickém Genku. Už první generace umlčela skeptiky rekordní jízdou na autodromu Miramas, kdy ujela celkem 358 274 kilometrů průměrnou rychlostí 105,13 km/h a po tomto výkonu byla nadále ve zcela použitelném stavu (na 300 000 km ustavila rekord průměrem 106,49 km/h).
Pro Forda byl Taunus 12M prubířským kamenem předního pohonu. Zkušenosti zúročil u Fiesty, která se vyrábí dodnes už v osmé generaci, u Escortů od třetí generace, Focusů, Mondea a dalších typů, jaké dobře známe z našich silnic.
Autor textu: Tom Hyan
