Retro: Lavina není jen přírodní nebezpečí, ale i česká rolba. Na horách je dodnes k vidění

Na československých horách se první sněžná pásová vozidla, jak se rolby jmenují řečí úřední, objevila už v padesátých letech minulého století. Šlo ale o čistě dopravní prostředky určené k zásobování horských chat lidmi nebo materiálem, případně přepravu raněných, nemocných a podobně. Se strojovou úpravou sjezdovek se u nás ale začalo až koncem 60. let, kdy do zimního střediska v Rokytnici nad Jizerou dorazil první stroj značky Kässbohrer PistenBully. Ve třineckém Beskyd Sportu začali jen o trochu později s výrobou tuzemských strojů téhož určení, které obdržely přiléhavý název Lavina.

Národní podnik Beskydsport se začal věnovat výrobě sněžných roleb, mimo jiné ale vyráběl také přívěsné vozíky za automobily, například velmi známý Kempík. Beskydsport údajně vyráběl rolby v počtu asi 20 kusů jednotlivého typu za rok, což samozřejmě zdaleka nepokrývalo poptávku z horských středisek jak v Čechách, tak na Slovensku. 

První Lavina PL800Z měla motor M207 z rumunského ARA o obsahu 2512cm3 a výkonu 56,7 kW. Spotřeba se pohybovala kolem 12 litrů na 100km podle terénu, při maximální možné rychlosti 25km/h. Hmotnost Laviny byla 2400kg přičemž jste na ni mohli naložit náklad o hmotnosti 700 kg, popřípadě zapojit přívěs o maximální hmotnosti 1500 kg. Udávaná maximální povolená stoupavost rolby byla 30 stupňů.

Lavina byla složená snad ze všech možných automobilových značek, které se v té době pohybovaly po našich silnicích. Vedle už zmíněného motoru z rumunského Ára nechyběly ovládací páčky ze Škody 100, otáčkoměr z Žigulíka, voltmetr z UAZu nebo hydraulické ovládací prvky z LIAZu. Výhodou jednoduché konstrukce byla relativní spolehlivost. Drobné opravy se daly provádět i na svahu.

"Ostatně když si postavila hlavu, že nepojede, tak stejně nebyla jiná možnost, protože odtáhnout se jednoduše nedala," vzpomíná Marian Dobrovolný z našeho nejzápadnějšího lyžařského střediska Aš, kde Lavinu na úpravu svahů stále používají. Výrobce sice přesně rozděloval, který typ je na co určen, ve skutečnosti ale bylo možné na zásobovacích Lavinách vidět příslušenství na úpravu sjezdovek a naproti tomu jste mohli potkat Lavinu určenou na úpravu tratí s plachtou a naloženou zásobami pro některou z chat.

Podle příspěvků v diskusi fanouškovského webu Truckforum.cz následovaly po základním typu PZ 800 další varianty Lavin 1000, 1400 - číslo vždy značilo šířku pásů v milimetrech. Pozdější Rolby měly už integrované světlomety v přídi a zajímavěji tvarovanou kabinu. Do roku 1985 byly rolby osazovány světlomety kulatými, od roku 1985 do roku 1990 oválnými (podle produkce AZNP MB - Škoda). Motor byl stále ARO M207, ale už o výkonu 59 kW při 4200 otáčkách za minutu, hmotnost se snížila na 2300 kg a užitečné zatížení se zvedlo na 850 kg. Tento typ se dodnes vyskytuje na našich horách nejvíce u celé řady horských chalup.

V dalších letech výroby se sněžní vozidlo průběžně inovovalo a vzhledem ke konci produkce terénního vozu ARO M461, ze kterého pocházel původní motor, dostalo vznětový motor AVIAo obsahu 3600 cm3. Modely s tímto motorem byly označeny jako PL1000D. Výkon agregátu činil 61 kW a udávaná spotřeba byla 8 litrů nafty za hodinu. Ve skutečnosti podle podmínek byla spotřeba vyšší a v hlubším sněhu na svahu se projevovaly nedostatky tohoto motoru, především nedostatek otáček, což způsobovalo častá zapadnutí v kritických místech. Hmotnost Laviny s motorem AVIA stoupla na 4000 kg, zvedla se ale stoupavost na 30 stupňů.

Služba na Lavině se s prací dnešních rolbařů nedala moc srovnávat. "Strávil jsem na nich celkem hodně času, bohužel typy 1000 žraly i svačinu na sedačce, k tomu v kopci zařadit a znovu se rozjet není jen tak, většinou se postaru pod kopcem zařadí a jede se nahoru pod jedním kvaltem. Kolega ještě jezdil na 1000 s přední radlicí a zadním křídlem, tam už to nebyla jen tak jízda ale celkem zápas. Na hydraulický pohon příslušenství si potřeboval otáčky, a ty ten motor určitě nedal - čerpadlo je poháněný řemenem," vypravuje uživatel Pazza na Truck foru.

"Ve 1400 s motorem z Avia jsi byl pořád od šmíru a nafty. Když jsi byl v kopci, muselo jsi mít pořád aspoň půl nádrže nafty, což při reklamované spotřebě 35 až 40 l/h v průměrným sněhu a nádrži kolem 70 l znamenalo co 1,5h tankovat. Za hodinu se dalo udělat kolem 40ha svahu, ale hodně záleželo na sklonu a sněhu. Přední radlice do kopce moc použít nešla, navíc nebyla ve všech směrech natáčecí, takže se u toho muselo hodně přemýšlet," přidává své zkušenosti boudař Pavel Cacák z Klínových bud v Krkonoších.

Na úpravu sjezdovek jsou dnes staré Laviny nevhodné a nahradily je moderní stroje, ovšem pro menší pensiony a horské boudy jsou zásobovací Laviny stále použitelné. "Jejich relativní spolehlivost a naprostá jednoduchost oprav z nich dělá platné pomocníky i dnes," dodává Cacákův soused František Zálešák.

Posledním typem z dílen Beskydsportu byla Lavina PH1400D, která se od předchozích typů zcela lišila. Jednalo se o pásové vozidlo určené výhradně pro úpravu tratí, především sjezdových, s vyšší svahovou dostupností (40 ° / 84 %), s hydrostatickým pohonem a přídavným zařízením (přední radlice, zadní lišta pro úpravu tratí). Tato Lavina se lišila i designem a na první pohled měla daleko širší pásy a užší kabinu s oválnými světlomety.

To už se ale čas roleb z Třince nachýlil a české svahy v 90. letech zaplnily ojeté rolby z alpských středisek. Ty později nahradily zbrusu nové stroje, dýmící červenou Lavinu s modrou plachetkou na korbě ale na horách stále nezřídka potkáte při práci.