Retro: Avia nebyla ideální auto pro závody do vrchu, uměla ale vytvořit pěknou kouřovou clonu

Na rozdíl ode dneška nebylo za socialismu vůbec obtížné zorientovat se ve vozovém parku pohybujícím po veřejných komunikacích. Ponechme dnes stranou osobní vozidla z Mototechny či Tuzexu nebo autobusy z Vysokého Mýta a zaměřme se na automobily převládající v nákladní dopravě.

Každý hned věděl, že na pole se jezdí Zetorem, kterého v roli vozu odvážejícího zrní doprovází Liazka „Mates,“ kterou bylo později v alternaci s novou řadou 100 běžné vídat na čele tahačových souprav. Na stavbách a v armádě zase hrály prim kopřivnické Tatrovky a pokud k vám přijeli vycucnout senkrovnu, mohli jste dát několik rolí tehdy nedostatkového toaletního papíru na to, že to bude cisterna na podvozku Pragy V3S. Potíže se ale už v první polovině 60. lez začaly vyjevovat v kategorii lehčích náklaďáků s tonáží do pěti tun a hlavně těch ještě lehčích.

Prehistrorické „ereny“ tedy Pragy RN/RND pamatovaly ještě třicátá léta a také „silniční pětituny“ S5T už měly nejlepší roky za sebou. Jednotlivé podniky ČSAD postupně laborovaly s různými východoevropskými, ale vesměs nevhodnými náhradami. Československé silnice proto porůznu brázdily stroje dnes zapomenutých jmen Bucegi, Carpati, Csepel, Garant nebo Robur. Bylo však jasné, že neutěšený stav v socialistickém zásobování zbožím denní potřeby může zvrátit pouze kvalitní výrobek domácí provenience.

Na jednom takovém pracovali v polovině 60. let v letňanské Avii v kooperaci s Liazem, vývoj byl ale nakonec přesměrován právě směrem k těžší vozbě druhého jmenovaného podniku a jeho řady 100 s velkými obtížemi vyráběné od roku 1975. Politické tání závěru šesté dekády totiž umožnilo vydat se nákupem licence na skutečně plnohodnotný lehký nákladní vůz. Šlo o francouzské vozy Renault-Saviem SG 4 Super Galion a SG 2 Super Goelette, z nichž se staly české ekvivalenty Avia A30 a A15.

Smlouva byla za velké pozornosti sdělovacích prostředků i odborně veřejnosti podepsána na podzim 1967 a o necelý rok později bylo z dovezených dílů smontováno prvních 60 valníků A30.

Z typového označení vyplývalo, že v případě Avie A15 šlo o vůz s nosnosti 1,5 tuny, A30 uvezla dvojnásobek. Menší model poháněl naftový atmosférický motor 712.10 (3 320 cm³, 50 kW), těžší A30 měla tentýž agregát naladěný na 59 kW. Velká škoda, že už nezbyly peníze na kvalitní vstřikovací trysky a licenci v originálu dodávaného rotačního čerpadla Bosch. V ČSSR jej nikdo vyrobit neuměl a domácí řadové čerpadlo z Motorpalu s diametrálně horší přesností časování vstřiku způsobovalo kromě charakteristického zvuku mizerné zimní starty a obecně vysokou kouřivost motoru – pamětníci by mohli vyprávět. Velká škody, protože ve své době byly Saviemy/Avie jedněmi z nejmodernějších vozů svého druhu na evropském kontinentě, o čemž svědčí i fakt, že se v licenci objevovaly také pod značkami MAN nebo dokonce Alfa Romeo.

Buď jak buď, výroby typicky modrých Avií (případně komunálních oranžových a řeznických červených) od počátku nestíhala poptávku. Od typu A30 byl hned v roce 1969 odvozen i midibus Karosa A 30, který vzbudil velkou pozornost na autosalonu v Nice, ale vznikl jen v malé sérii 13 kusů. To už neplatilo o hranatých midibusech Ikarus 553 stavěných v Maďarsku na podvozku A20, které se zpětně dovážely do ČSSR, stejně jako v závěru socialismu výrobek záhřebského TAZu zvaný Neretva. Na podvozku větší A30 se zase vyráběl bulhraský vcelku pohledný Chavdar.

V roce 1977 se s ukončením platnosti licenční smlouvy mohly Avie navíc začít vyvážet, což spolklo přinejmenším čtvrtinu roční produkce obou typů čítající průměrně 14 000 vozidel. Jen pro zajímavost, původní modely Saviem SG 4 Super Galion a SG 2 Super Goelette byly ve výrobě v letech 1965 – 1982, tedy také poměrně dlouho. Avie je však přežily o dalších osmnáct let.

V roce 1978 se díky ivančickým karosářům ve výrobě objevil velmi žádný Furgon na bázi menší A20 (vylepšená verze A15) a po dílčích inovacích byla v roce 1983 ukončena výroba původních řad A20 a A30. Ty v letňanských výrobních halách nahradily lehce omlazené typy A21/A31.

Jejich společným jmenovatelem - a to je u velmi rozdílné tonáže hodně pozoruhodné, byla „nová“ pohonná jednotka v podobě vznětového čtyřválce s objemem zvýšeným na 3,6 l s výkonem 61 kW – samozřejmě stále s klasickým atmosférickým plněním, i když pokusy s turbem průběžně probíhaly.

Vozy s novým motorem dosahovaly v případě A31 maximální rychlosti okolo 85 km/h a u A21 dokonce skoro 100 km/h. Důležitější ale bylo snížení spotřeby paliva. Ta se podle zatížení a druhu nástavby typu A31 pohybovala mezi 13 – 20 litry nafty na sto kilometrů. Jízda s Avií měla kromě zmiňovaných špatných startů i další specifika.

Její stále stejná budka byla relativně pohodlná a poskytovala dobrý rozhled, žít ale bylo třeba s řazením pod volantem (na podlahu se stěhovalo až koncem 80. let) a absencí posilovače řízení. Jízda ale byla vcelku pohodlné a díky balónovým plášťům a velké světlé výšce zvládla Avia i lehčí terén, což často přišlo vhod. Vůz samozřejmě trpěl především deficitem výkonu motoru. Na rovině to ještě šlo a jízda rychlostmi 60 – 75 km/h byla běžným standardem. Jak ale přišel táhlejší kopec bylo zle a muselo se rychle řadit dolů, aby naložený valník či odtahovka na svah vůbec vyjely. Odtud pochází rčení o Avii jako nejrychlejším voze v Československu – jezdila vždy na čele kolony. Ani ostatní nevýkonná socialistická vozidla neměla dost sil ji bezpečně předjet.

Přechod na tržní hospodářství zastihl Avii nepřipravenou a západní konkurence vzala domácí trh útokem. Od roku 1993 se firma snažila náporu čelit výrobou vylepšených typů s turbomotory a posléze i s odklápěcí (ale stále původní) budkou s novým interiérem a novým podvozkem s menšími koly. Vozy původní řady A své účinkování na výrobních linkách ukončily až v roce 2000, kdy udělaly místo novým vozům řady D vyvinuté pod křídly koncernu Daewoo. I on už je jen historií stejně jako nedávno na krátkou dobu resuscitovaná výroba vozů Avia, původně letecké značky založené v roce 1909.

Autor vycházel z informací uvedených v článku Ing. Davida Hlouška, Bc. na serveru aktualne.cz.