Ojetý Mercedes SLK za 100 tisíc nabízí hodně nostalgie. Najít kousek bez rzi se ale rovná zázraku

Mercedes-Benz ve druhé polovině devadesátých let vnesl do kategorie roadsterů nečekaný prvek - klasickou plátěnou střechu nahradil pevnou skládací a tím se mu podařilo vyrobit celoročně využitelný vůz. Dnes už víme, že to nešlo právě ruku v ruce s tehdejší špatnou antikorozní ochranou. I tak ale vznikl zajímavý kousek, který dnes může potěšit nejednoho fandu jízdy s větrem ve vlasech, jenž má hlouběji do kapsy. Okolo 100 tisíc korun si totiž může pořídit první generaci modelu SLK, ze které přímo čiší nostalgie. Nese to s sebou pár problémů, které ale není tak těžké překonat, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Mercedes-Benz SLK se v první generaci označené R170 vyráběl mezi lety 1996 až 2004. My jsme si v bazaru Auto ESA k testu půjčili na první pohled pěkně zachovalý kousek z roku 2002, tedy po faceliftu, který poznáte například díky blinkrům instalovaným do zpětných zrcátek. Šlo o verzi SLK 200 Kompressor s nájezdem 155 tisíc kilometrů a bazar za ni požadoval v akci 130 tisíc korun, což vůz řadí někam doprostřed nabídky. Auto nás na první pohled zaujalo velkými pěknými koly, zachovalou karoserií i faktem, že sice není vyvedeno v jednom ze sytých tónů (žlutá, modrá, červená), ale ani v nudné stříbrné (ačkoliv se to z některých fotografií může zdát). Bylo spíš šedé v kombinaci s černým interiérem.

SLK znamená „sportovní, lehký a krátký“. A i když je potřeba první dvě slova brát spíš s rezervou, poslední je zcela pravdivé. První SLK měří lehce pod čtyři metry s 2,4 metru dlouhým rozvorem. Nejvíc prostoru je věnováno poměrně dlouhé přídi, která může někoho zaujmout jednoduchým střihem přední masky a světel a naopak kapotou doplněnou o prolisy. Zadek je striktně hranatý se známými mercedesovskými brzdovkami té doby. Během testu jsme se ptali v našem okolí a i dnes jsme se dočkali spíš rozporuplných reakcí na celkový design vozu. Podle nás se mu ale podařilo dobře zestárnout.

Interiér roadsteru je opravdu maličký a rovnou se sluší upozornit na fakt, že pokud měříte přes 180 cm, budete mít problém se sem vměstnat. Autor tohoto testu má 193 cm výšky a se zavřenou střechou se hlavou dotýkal stropu, přičemž párkrát schytal ránu do hlavy při přejezdu nějaké nerovnosti. Volant měl také hodně nízko, ale díky přítomnosti automatu si mohl levou nohu poskládat jakkoliv a tak se nakonec nějak vešel. Je to ale opravdu malé auto. Na druhou stranu se je na něj potřeba dívat už jako na youngtimer a tedy přijmout ho se všeho jeho divnými vlastnostmi. Spolu s malým prostorem tak očekávejte i typickou vůni starších aut mírně připomínající voskovky.

Zpět ale ke kabině, na které je díky volantu, tlačítkům nebo přihrádce před spolujezdcem patrná spojitost s Mercedesem třídy C (W202) z devadesátých let. Někomu možná přijdou velké plastové voliče odpudivé, ale i ty jsou spojeny s určitou nostalgií a navíc dodnes v pohodě fungují. Náš kousek měl nádherné budíky s bílým podkladem i originální rádio. Středový panel na první pohled zdobil broušený hliník, na poklep ale bylo jasné, že jde o plast. I tak se nám ale na palubě líbilo. Jen je třeba počítat s tím, že zpracování větších plastových dílů je slabé a tak jsou v některých vozech opravdu hodně odřené. To ale nebyl problém našeho kusu.

Pokud je střecha nahoře, SLK má i docela využitelný kufr. Pod dělící roletu se stále vejdou zavazadla pro dva na víkend. Střecha se sklápí za 30 sekund. Je ale nutné stát v poloze P, mít kufr správně zavřený a celou dobu držet tlačítko - to indikuje pohyb střechy svícením. Pokud bliká, je něco v nepořádku, resp. není splněna nějaká z podmínek pro pohyb mechanismu. K vozu se dodávala i síťka mezi oblouky, která snižuje turbulence. Pokud si tedy auto budete pořizovat, ptejte se po ni. My jsme ji měli, ale hned sundali, protože byla nechutně špinavá. Totéž platí o zadním deklu pod oknem v kabině, na kterém bylo patrné, že auto stálo po nějakou dobu otevřené na dešti. Do střechy ale neteklo, což jsme si sami ověřili během několika přeháněk. Více informací o životě na palubě 20 let starého Mercedesu SLK najdete v přiložené galerii:

Model SLK 200 Kompressor byl od roku 2000 základ s výkonem 120 kW, tedy 163 koní a točivým momentem 230 Nm. Po faceliftu tak nahradil původní základní atmosférickou jednotku SLK 200 s výkonem pouhých 100 kW. Zajímavostí je, že i když je většina SLK s manuálem, právě k tomuto motoru jste si mohli pořídit automat. Jde o pětistupňový systém 5G-Tronic, se kterým auto zrychluje z nuly na 100 km/h za 8,2 sekundy. To není na základní vůz vůbec špatná hodnota, i když SLK už dnes nepůsobí jako nějaké rychlé auto.

Motor po nastartování hezky zní i díky originálním výfukům, které byly opravdu pěkně naladěné. Výhodou plnění kompresorem je fakt, že nedochází k žádné „turbodíře“ a jednotka se chová v podstatě jako atmosféra s postupnou gradací síly, jen s o něco rychlejším nástupem už ve 2500 otáčkách. Automat není z nejhladších a už vůbec ne z nejchytřejších. Někdy nám při předjíždění nechával příliš vysoký stupeň a to jsme mohli na pedál plynu dupat ostře, jak jsme jen chtěli. Naštěstí lze ale podřadit cvaknutím do páky. Směrem dolů reaguje, nahoru to ale bere spíš jako radu. I tohle chování je dnes potřeba brát s rezervou, tomu autu je přece 20 let! Spotřeba? Nevíme přesně, palubní počítač tu není, ale podle našeho tankování hádáme, že se dá jezdit pohodlně kolem devíti až desíti litrů, což u auta na víkendy nevadí.

Velmi vtipné je řízení. Na jednu stranu jde o hydrauliku, která poskytuje mnohem víc informací do dlaní řidiče než dnešní elektrické systémy, na druhou je kolem středu spíš vláčné. O čtvrt otáčky volantem dál se ale jakoby probudí a začne být ostré. Chce to chvíli zvyku a když to nakonec dostanete do ruky, nebudete se bát proletět svou oblíbenou okreskou docela rychle. A to i v naší situaci, kdy jsme měli volant spíš v klíně a připadali si, že víc než v autě sedíme na něm. Ano, další projev youngtimeru. V řadě aut té doby se už dnes prostě nebudeme cítit úplně komfortně.

Testovaný vůz měl neuvěřitelně zachovalý podvozek, o který se patrně někdo staral. Vlastně by šlo říci, že auto jelo téměř jako nové. Zřejmě došlo na nové silentbloky, tlumiče i některé větší díly. Podvozek totiž vůbec nevrzal, nebouchal a auto si bylo jízdně až nečekaně jisté. Díky tomu navíc bylo stabilní a dobře ovladatelné. To v případě nasazené střechy se připravte na neustále popraskávání a vrzání snad ze všech možných míst, což je vlastnost všech starých roadsterů a kabrioletů s pevnými díly.

Naopak jízda bez střechy je velmi příjemný zážitek. Vyšší postavy musí mít kšiltovku, protože budou mít vršek hlavy výš než hranu čelního skla. Jinak lze ale vítr dobře regulovat bočními skly a do nějakých 120 km/h jsou turbulence snesitelné. Ideální cesta je tedy v klidném tempu při pozorování přírody a míšení vůní auta a vašeho okolí.

Protože má první SLK problémy s korozí, měl by být jedním z hlavních kritérií při výběru právě jeho stav z tohoto hlediska. Najít auto bez puchýřů se bude rovnat zázraku. Říká se, že verze po faceliftu, tedy od roku 2000, mají lepší antikorozní ochranu, ale námi testovaný kousek dokládá, že to zřejmě nehraje až zas tak zásadní roli. Mnohem důležitější je pátrat po vozech, o které se někdo dobře staral, byly garážované nebo provozované jen v létě. Rez na karoserii v malém množství vadit nemusí, vždy ale auto dejte na zvedák a zkontrolujte stav podvozku. Bez toho zkrátka první SLK koupit nemůžete.

Z hlediska motorizací řada odborníků doporučuje základní atmosférický motor SLK 200. Řadový čtyřválec je v podstatě bezproblémový, bohužel je ale k mání jen ve starších modelech před faceliftem. Kdo přesto touží po atmosféře, najde ji u verze SLK 230 dostupné pro facliftu, jde o motor V6 o výkonu 160 kW. Přeplňovaná varianta SLK 32 AMG je už dost drahá, nejdostupnější tak budou kompresorem plněné čtyřválce SLK 200 a 230 (po faceliftu s výkony 120 a 145 kW). Pokud chcete manuál, máte volbu, pokud jste ale vyšší postavy jako my, je pro vás lepší automat dostupný jen s verzí SLK 200.

Otázkou je, zda je potřeba se bát kompresoru. Odpověď je jednoduše ne. Samozřejmě, že může přijít čas na jeho výměnu, kterou ohlásí nastupující „rachtání“ od motoru. Díl to ale ani v rámci laciného roadsteru není likvidační, dá se sehnat okolo 10 tisíc korun z druhé ruky. Samozřejmě u 20 let starých aut se vyskytují nejrůznější netěsnosti, také je dobré zkrátit interval výměny oleje třeba i pod 10 tisíc kilometrů. To jsou ale už běžné rady, které platí pro všechna starší auta.

O více pozornosti se může hlásit střecha, kterou potkávají potíže s nejrůznějšími díly. Nejčastěji odchází řídící jednotka nebo hydraulická pumpa. Opět lze tyto díly nahradit za rozumné peníze. Někdy ale střecha vypoví službu i jen proto, že je vadný přepínač v kabině. Mechanismus je dobré pravidelně mazat, poslouchat jeho zvuky a občas i změřit rychlost jeho pohybu. Pokud je pomalejší, je problém právě v hydraulice. Před koupí vozu také vždy kontrolujte její těsnost. Stačí auto polít kýblem vody a chvíli počkat. SLK ale není z tohoto hlediska tolik problémové jako roadstery a kabriolety s látkovou střechou.

První SLK je staré auto se svou porcí problémů, na druhou stranu můžeme očekávat, že o jeho pořízení budou uvažovat hlavně nadšenci, kteří s ním už nebudou jezdit denně, ale nechají si ho spíš na víkendové letní projížďky. Ti ocení jeho nízkou pořizovací cenu a navíc se nemusí bát rychlého příchodu zásadních problémů, protože jejich roční nájezd se bude pohybovat spíš v rámci jednotek než desítek tisíc kilometrů. I z tohoto hlediska vadí neodmyslitelná rez méně než u vozu, který si pořizujete jako jediné auto do rodiny.

SLK proto berte opravdu jako youngtimer, kterému odpustíte část jeho zvláštního jízdního projevu nebo fakt, že se do něj někteří z nás hůř vejdou a pozice za volantem tak pro ně nebude úplně ideální. Tohle totiž může být pro řadu lidí auto, o němž snili, když bylo nové. A dnes si ho mohou koupit za minimum a přesto z něj mít ještě řadu dalších let radost.

To ostatně potvrzuje i mluvčí Auto ESA Filip Kučera: „Lehké sportovní kabriolety s krátkým rozvorem měli zlatou éru v devadesátkách a v první dekádě tohoto století. Z této doby je možné najít cenově dostupné kousky jako je testovaný Mercedes-Benz SLK a další prémiové roadstery Audi TT, Porsche Boxster nebo BMW Z4. Za dobré ceny je i Mazda MX-5. Tyto vozy si nejčastěji kupují majitelé kombíků nebo SUV jako druhé auto pro zábavu do rodiny. Další zákaznickou skupinou jsou mladí řidiči, kteří se chtějí odlišit,“ řekl Autosalonu.

Redakce Autosalon.tv děkuje společnosti Auto ESA za zapůjčení vozu k testu.