Při balení se znovu přesvědčuji, že z hlediska prostoru v kabině a v kufru je Škoda Enyaq iV plnohodnotným rodinným SUV.
Zpáteční jízda odhalí jednu výhodu elektromobilu. Na Vysočině fouká silný boční vítr. Vidím stromy, jak se ohýbají a bojím se odletujících větví, ale jinak o tom v kabině nevím. Vítr není vůbec slyšet a ani jeho poryvy nevnímám při jízdě. Díky vysoké hmotnosti a nízkému těžišti je Enyaq iV proti tomuto jevu mnohem odolnější než jeho spalovací sourozenci.
Značnou část cesty jedeme už za tmy, takže chválím i příplatkové LED Matrix světlomety. Jejich svítivost je úžasná, doslova mění noc v den. Parádně funguje také vypínání jednotlivých diod, když jede nějaké auto v protisměru, nebo když nějaké dojíždíme. Nikdo nás neproblikává, že bychom ho oslnili, ani kamióny. A to není a i u těchto špičkových světlometů běžné. Jediný, kdo je oslněn, jsem já sám - od dopravních značek, které občas světlo odrážejí tak silně, že ani nejdou přečíst.
Líbí se mi systém minimalistických přístrojů před řidičem a velkého head-up displeje s rozšířenou realitou. Ta funguje tak, že když má řidič nastavenou v navigaci trasu, tak se mu do zorného pole promítají před každou odbočkou šipky, které se postupně zvětšují v tom směru, kam má odbočit. Zvolit špatnou cestu může jen jouda. Zato navigační podklady, to je bída. Přestože je Enyaq iV připojený online, na mapě chybí některé uzávěrky a vypočtená doba jízdy je velmi pofidérní. S google mapami prohrává na plné čáře.
Naopak si na rozdíl od nové Octavie velmi rychle zvykám na ovládání palubního počítače, tlačítka na volantu i pohyb v menu obřího displeje multimediálního systému. Spárování telefonu je otázkou jednotek vteřin.
Domů k Čáslavi přijíždíme všichni tři i přes pokročilou večerní hodinu odpočatí a příjemně naladění s dostatkem kilometrů v baterii na ranní cestu do Prahy. Na ní se mi konečně daří i nízká spotřeba 15,5 kWh na 100 km - a to pořád jedu dost svižně. Zjišťuji ale, že i když vypnu klimatizaci, ventilaci, rádio a všechny ostatní spotřebiče, které vypnout mohu, stále zůstává i při zařazeném neutrálu ne zcela zanedbatelný odběr téměř 1 kWh na 100 km. Podle představitelů automobilky to mají na svědomí řidičem neovlivnitelné vnitřní procesy, jako je třeba chlazení baterií.
Připadám si jako moji příbuzní - vůbec se mi nechce s Enyaqem iV loučit a už se těším, až ho proklepnu na eco rallye v Českém Krumlově, odkud se samozřejmě dočkáte dalších poznatků.
Komu v článku chybí ceny a technické údaje, ten najde vše
ZDE v našem Katalogu. Cena testované verze přesáhla 1,5 miliónu korun, což je samozřejmě suverénně největší slabina nové Škody Enyaq iV. Zajímavé je
porovnání špičkově vybavené Škody Enyaq iV 80 s podobně výkonnou špičkově vybavenou naftovou Škodou Kodiaq. Možná překvapí relativně malý cenový rozdíl, byť má naftový Kodiaq k dispozici navíc pohon všech kol.
Škoda Enyaq iV není auto pro každého - jak z hlediska financí tak požadavků na mobilitu. Jezdit s ním časté dlouhé štreky po dálnici by bylo utrpení. Jako rodinné auto pro lidi, kteří denně dojíždějí do práce a občas absolvují delší cestu po Česku, ale vyhověl teď na jaře naprosto v pohodě. Kdo má doma levnou elektřinu, nebo štěstí a čas objíždět nabíječky zdarma, dosáhne zatím mimořádně nízkých provozních nákladů. A hlavně Enyaq iV ve velkém stylu ukázal, že se s ním stačí jednou svézt a dokáže okouzlit i řidiče, kteří byli dosud k elektromobilitě skeptičtí.
