Koncern je ještě cítit. Trochu
Speciálním se Flying Spurt také snaží být, jakkoliv mu to v minulosti tolik nešlo. První generace byla zkrátka tak moc spřízněná s Volkswagenem Phaeton, že to bylo do očí bijící až urážlivé. Druhá, hranatější varianta, na tom byla o něco lépe, ale stále jsem z ní byl rozpačitý. Je to až tato nová třetí generace, která rozkvetla nejen díky tomu, že se vydala víceméně vlastní cestou, ale zároveň jí už nepřekáží obří limuzína Mulsanne, se kterou se u Bentley rozloučili. Nyní je Flying Spur tou špičkou.
Je tu ale pár věcí, kterých se Bentley nedokázal zbavit, což je trošku škoda. Volant je Audi, stejná tlačítka se stejným nevábným zvukem při stisknutí najdete na volantu A3 vaší sekretářky. Je mi líto, že se Bentley nechal zlákat modernou a nasadil displej místo klasických budíků, ve kterém okamžitě znovu vidím Audi s jen mírně pozměněnou grafikou. Přitom hned vedle něj najdete obrazovku z Porsche Panamera, kterou lze stisknutím tlačítka proměnit na tři klasické ručičkové ukazatele teploty, kompasu a stopek. Aha, to je to, co hledám! Absolutní zbytečnost, ale výjimečně krásná a speciální. Stejně jako třeba hvězdné nebe na stropě Rolls-Royce.
Na druhou stranu jsou jmenované chyby drobnostmi, kterých si všimne znuděné oko motoristického novináře, jenž už podesáté kouká na to samé. Vadilo by mi to, kdybych byl majitelem? Ne, protože Bentley odvádí pozornost dalšími vlastními kousky. Kromě otočného displeje je tu nové logo okřídleného B na kapotě, které za tmy svítí a ladně se schovává před zloději. Je tu obrovské množství kůže, povedeně vkusné dřevo a spousta pohodlí na zadním sedadle vybaveném vlastním tabletem a funkcemi.