Reklama
Nová auta

Čtyři redaktoři testovali tři měsíce dvě varianty nové Mazdy CX-30 Skyactiv-X. Berte manuální řazení

Verze s klasickou převodovkou a pohonem předních kol byla tišší, úspornější, zábavnější a levnější

Robin (19 let) by mazdě nejraději vytrhnul volant a pověsil si ho na stěnu pokoje

Zdroj: Mazda

Hned při prvním pohledu na nové SUV ze země vycházejícího slunce, jsem si pomyslel: “Sakra to je krásné”. Ladné křivky s elegantním tvarováním kapoty a agresivní příd dodávají mazdě neskutečný sex-appeal.

Moje nadšení z vozu neustoupilo ani po prvním nasednutí do kabiny. Celý interiér mi připomínal harmonickou japonskou zahrádku. Vše bylo precizně uspořádané a navrhnuté tak, aby to řidiče nijak nerozptylovalo. To samé platí i u posezu za volantem. Co si budeme, nejsem žádný čahoun a ve většiny vozů mám problémy s nastavením sedačky a volantu. U Mazdy CX-30 mě nic takového netrápilo. Veškeré prvky potřebné pro jízdu jsou nasměrovány tak, abych je viděl periferním viděním a mohl se co nejvíce soustředit na jízdu samotnou. Například displej infotainmentu je sice malý a neřadí se k těm nejmodernějším, ale na druhu stranu je jeho ovládání intuitivní a jednoduché. Další výhodu obrazovky představuje její umístění. Zobrazovač má mírný náklon k řidiči a je lehce zapuštěný do přístrojové desky. To má za následek skvělou čitelnost i při ostrém slunci.

Tou největší libůstkou na palubě japonského SUV je volant, který bych nejraději vytrhl z auta a pověsil si na stěnu pokoje. Podle mého se jedná o mistrovské dílo, které by si zasloužilo místo v automobilovém muzeu. Nejde pouze o nádherný design, ale i o funkčnost. Dlouho jsem v rukách nedržel tak pohodlný věnec s tak dobrým rozmístění ovládacích prvků.

Ale teď už k těm důležitějším věcem, jako je jízda. Měl jsem možnost dlouhodobě vyzkoušet jak automatickou tak manuální převodovku. A ten rozdíl byl ohromný. Snad v žádném autě jsem nezažil takový rozdíl mezi charaktery vozu, podle toho, zda mám automatické, nebo manuální řazení.

Začnu automatem. Mazda je jízdně opravdu boží. Má sice tužší podvozek, ale i přesto dokáže bez problému filtrovat nerovnosti. Řízení je naprosto fenomenální, příjemně ostré a přesné. Ale ta převodovka… Naprosto mi ničila jinak skvělý požitek z jízdy. Měl jsem dojem, jako bych se hádal s přítelkyní o tom, kam zajdeme na jídlo. Vždy měla jiný názor než já. Když jsem chtěl jet agresivně, jako by nechápala, co vlastně chci udělat a naházela mi tam naprosto nesmyslné převodové stupně. To samé se odehrávalo i ve městě, kdy převodovka opět zmatkovala.  

Tento problém se dá ale fikaně obejít. Prostě si koupíte manuál. Pokud jsem před chvílí tvrdil, že automat ničil požitek z jízdy, u varianty s klackem na řazení je tomu úplně jinak. Konečně jsem pocítil to spojení s vozem, o kterém Mazda básní v reklamách. Převodovka je naprosto brilantní. Disponuje krátkými dráhami a každé zařazení je přesné a rychlé, navíc doprovázené mechanickým cvaknutím. V kombinaci s tužší a nedlouhou spojkou se dá řadit až ďábelsky svižně. Nebojím se tvrdit, že by se všechny automobilky měly od Mazdy učit

Sečteno, podtrženo, pokud uvažujete o koupi Mazdy CX-30, rozhodně mějte na paměti, že japonec je řidičské auto a manuál se k němu hodí mnohem více než automat. Celkově se jedná o povedený vůz a i když segment SUV není můj šálek kávy, nad mazdou bych rozhodně nos neohrnul.
Reklama

Bart (21 let) našel sice chyby na motoru i podvozku, přesto se zamiloval

Zdroj: Radek Vrtal

Mazda CX-30 mne doslova okouzlila hedvábnými jízdními vlastnosti, špičkovým manuálním řazením, prémiovým designem i přepychovými technologiemi. Oplakal jsem však špatně klapající vztah mezi automatickou převodovkou a revolučním motorem Skyactiv-X. Ten navíc nenaplnil své předsevzetí - být dynamický jako zážehová pohonná jednotka a úsporný jako ta vznětová. I tak se kompaktní japonské SUV stalo mého srdce šampionem.

Když Mazda CX-30 dorazila na český trh, neměl jsem žádná velká očekávání. Říkal jsem si, že jde pouze o nafouklejší a modernější model CX-3. Dlouhodobé ježdění s “třicítkou“ však veškeré předzvěsti vyvrátilo. Novinka totiž dokonale zkombinovala retro prvky s nadčasovými. Výsledkem je auto střižené na míru těm nejnáročnějším řidičům.

Začněme uvnitř vozidla. Zde byly použity výhradně honosné materiály s jednoduchým dekorem a jednotnou barvou, což působí antistresově a přehledně. V tomto duchu se nese i přístrojová deska, jenž je logicky uspořádaná tak, aby šofér i ostatní členové posádky ihned věděli, kde co hledat. Tlačítka a všechna zařízení jsou sice po designové stránce nezajímavá, ale zcela funkční a intuitivní. Interiér nové Mazdy CX-30 je prostě lahůdkou pro všechny věkové kategorie. Odsuzovat ho budou jen nadšenci do extravagance či blázni do sci-fi. Na stejnou tóninou pak hraje také exteriér automobilu.

Na palubě městského SUV ale ještě chvíli zůstaneme, protože vám musím vylíčit odhlučnění kabiny. To bylo tak vynikající, že jsem občas dokonce bádal nad tím, zda pod kapotou testované mazdy nešeptá elektromotor. Nebo snad, zda nejsem uzavřen v hrobě a zakopán hluboko pod zem. V tomto ohledu nemá mezi kompaktními sportovně užitkovými vozy přemožitele.

Tímto se dostáváme k revoluční "vznětové motorizaci na benzin" Skyactive-X. Kultivovaností totiž preciznímu odhlučnění velmi napomáhá. Tady však má chvála končí. Technické parametry pohonné jednotky jsou dobré leda tak na papíře. Například výkon 180 koní nezní vůbec špatně. Jenže tím, že není motor krmen turbodmychadlem, měl jsem spíše pocit, že mé kupředu žene stádo poníků. Jedním slovem bylo auto líné. A to i ve vysokých otáčkách, kde atmosférické agregáty obvykle chytají slinu. Zklamala mne také spotřeba pohonných hmot, která se té udávané výrobcem zdaleka nepřiblížila.   Deficit v podobě nevydařeného hnacího ústrojí naštěstí rychle zpravila šestistupňová manuální převodovka. Ta byla prostě boží! Řazení i díky páce, která perfektně padla do ruky, bylo až návykové. Krátké a přesně vymezené. Nikdy se mi tak nestalo, že bych zařadil špatně, a nebo jiný než požadovaný rychlostní stupeň. Absolutně opačný dojem jsem měl z šestistupňové automatické převodovky. Ta si často nevěděla rady a začala zmatkovat. Mnohdy jsem se potýkal i s cukáním a škubáním. Obvykle při rozjezdech či brzdění. Kdybych si novou Mazdu CX-30 někdy pořizoval, sáhl bych bez váhání po jiném motoru než Skyactive-X a po manuální převodovce.

Z podvozku auta jsem byl trochu na vážkách. Nebyl špatný ani dobrý. Spíše ho hodnotím jako běžný. Skvěle žehlil menší a střední nerovnosti. Po projetí větších děr se však vždy ozvala enormní rána a vůz se silně otřásl. Ani na okreskách si Mazda CX-30 úplně nelibovala. V ostrých zákrutách se nakláněla a bojovala s nedotáčivostí. Zkrátka nejde o žádné sportovní SUV, ale o městský crossover. Nakonec bych se rád svěřil. CX-30 jsem si i přes výše uvedené chyby prostě zamiloval a za mě jde o nejlepší automobil z celého segmentu.
Reklama

Pepa (50) má rebelky rád

Zdroj: Ondřej Běhal

Jsou auta, která mají silné mediální jméno a věhlas. Člověk k nim přistupuje, že snad ani nemohou mít chybu, a pak často vysedá a ptá se sám sebe: "Je možný, že by se tohle věhlasný auto tak nepovedlo?" No a pak jsou káry, který tak uchvacující jména nemají. Když do nich sedneš, zjistíš, že mají tak silnou auru, že by mnohé ty věhlasné hvězdy a vrtule na obloze lehce zastínily. A to je právě případ Mazdy CX-30.

Design

Za mě naprosto uchvacující. Žádný zbytečný kudrlinky, ale svižná a lehce dravá přímočarost, která je navíc silně originální. Splést si Mazdu CX-30 s jiným vozem může skutečně jen silně krátkozraký jedinec. Famózní zoban přední masky a lehké oplastování sebevědomě konkurují vzhledu podstatně dražších SUV.
Reklama

Interiér

Palubka kopíruje originalitu vnějšku. Líbí se ženám a muže neurazí. Infotainment není žádná dotyková IT splácanina, prostě sedneš, za pár minut všechno pochopíš a nic nehledáš. Nálet digitálních odborníků, kteří před rokem programovali pračky a teď dělají auta, se jednoduše u Mazdy nekoná. Tady vše zůstalo podřízeno jedinému, a tím je služba uživateli. Bavila mě "utopenost" řidiče za volantem a možnost nastavit si sedadlo proklatě nízko. Cením si toho o to víc, že v mnohých SUV si připadám jako v křesle u zubaře.

Motor a převodovka

Mazda je paličatá, nekonvenční, jde si svojí cestou. Nezařazuje se do stáda politicky korektních a žádaných trendů. Důkazem je její benzín/diesel Skyactiv-X. Prohnal jsem ho na maximum otáček v pásmu zakázaných rychlostí, ploužil jsem se s ním ekologicko-ekonomicky k radosti Dětí země a Hnutí duha. Jezdil jsem sám i obložen polovinou domácnosti. Výsledek byl v součtu kolem 7 litrů. Na 180 koní, čtyřkolku a automat číslo, které si ostatní jen stěží vymodlí. Na chod automatu si sice mladí kolegové z webu někdy stěžovali, ale my staří psi útočíme na silnici vysokým výkonem jen v případě skutečné potřeby a lehké zaváhání převodovky v limitní situaci tolerujeme.

Hodnocení

Mazda CX-30 - auto, který má za začátku velký "A". Potvrdila to nájezdem víc jak 5000 km. A my si jen přejme, aby její poctivost, chytrost a originalita byla vzorem ostatním vozům SUV, protože mnohé z nich jsou dnes bohužel jen tabulkovými čárkami a splněným plánem, místo toho aby se snažily být něčím radostným pro řidiče. Díky, Mazdo! :-)
Reklama

Ondra (45) byl nadšený z geniálního podvozku v zatáčkách. Zklamala ho jeho houpavost na polní cestě

Zdroj: Ondřej Běhal

Kolegové už zhodnotili téměř vše, zaměřím se tedy jen na věci, o kterých ještě nebyla řeč. Auto jsem poznal opravdu dokonale, neboť mi tři měsíce sloužilo téměř jako moje vlastní. A zejména verzi s předním pohonem a manuálním řazením doporučuji lidem na vesnici, kteří jezdí krátké cesty do nejbližšího města. Atmosférický dvoulitr na rozdíl od turbomotorů takové ježdění neničí a snáší ho se stoickým klidem.

Podvozek nemá chybu na asfaltu. Je komfortní a zároveň zábavný, což platilo zejména u lehčí předkokolky. Škoda, že propadl na polní cestě, kde se u verze s pohonem všech kol rozhoupal tak, že jsem měl co dělat, abych ho udržel na silnici a musel jet opravdu pomalu. Pak už jsem se snažil terénu vyhýbat. Vlastně jsem ho ještě otestoval na takovém lesním kruhovém objezdu, kde mě naopak potěšila řiditelnost a hravost auta. Přesto patří Mazda CX-30 hlavně na asfalt.

Na rozdíl od mladších kolegů jsem výkon ve vyšších otáčkách objevil, a dokonce si ho užíval. Ale jen dokud jsem se nepodíval na palubní počítač. S motorem Skyactiive-X se dá jezdit velmi svižně, ale musí se jako auta ze staré školy držet v hodně vysokých otáčkách.

Detaily, které se mi nelíbily? Chvění zatáček ve vysokých rychlostech a příšerně pomalé automatické otvírání kufru.

Mazda CX-30 je auto pro řidiče, který chce víc než přepravu z bodu A do bodu B. V nízkých otáčkách nabídne nauvěřitelně tichý a komfortní projev, v těch vysokých se dokáže proměnit v trhače asfaltu. Verze s pohonem všech kol a automatem mi připadá jako zbytečné vyhazování peněz. Předokolka s manuálním řazením nabídne nižší spotřebu a více zábavy. Je to auto, se kterým jsem po několika týdnech srostl a vůbec se mi ho nechtělo vracet, i když bych na něm objektivně našel chyby a sehnal levnější konkurenty. Zkrátka jsem poznal jinba ittai - filozofii propojení koně a jezdce, na základě které se Mazda snaží stavět auta.
Reklama
Reklama
Autosalon TV