Sportovní vozy Toyota dobyly svět. Staly se filmovými hvězdami, závodními fenomény i dětskými sny

Toyota MR2 z roku 1984 ve skutečnosti vycházela z návrhářského projektu z roku 1976, jehož cílem bylo postavit zábavný, nicméně hospodárný vůz hodně připomínající někdejší Toyotu Sports 800. Během dalších let se původní koncepce vyvinula ve sportovní automobil, a tak se zrodilo jakési dvoumístné kupé s motorem mezi nápravami, které se připojilo k větším sourozencům Celica a Supra.

Po více než pěti letech převzal štafetu model druhé generace, který od předchůdce okopíroval uložení motoru mezi nápravami a zábavný jízdní charakter, ale současně zacílil na náročnější zákazníky. Atraktivitu Toyoty MR2 umocnila větší karoserie neobvyklých tvarů, kvalitnější interiér, vyšší kultivovanost a pohodlnější jízdní charakter. Díky těmto pevným základům se Toyota MR2 druhé generace úspěšně prodávala po dobu neuvěřitelných deseti let.

Ačkoli třetí (a poslední) generace vyjela pod stejným označením (v Japonsku již jako MR-S), šlo zcela evidentně o nepřímého nástupce. MR2 odhodilo větší a dospělejší karoserii předchůdce a představilo se v podobě menšího, lehčího a levnějšího roadsteru s otevřenou střechou.

Podobně jako model Celica i Toyota MR2 utrpěla celosvětovým poklesem trhu se sportovními vozy, a tak byla výroba v roce 2007 ukončena. Po dvou desetiletích a třech generacích výroby se Toyota MR2 hluboko otiskla do srdcí mnoha řidičů, kteří na ni budou rádi vzpomínat.

Pro obdivovatele sportovních vozů a pravověrné fanoušky značky Toyota byl příchod modelu GT86 v roce 2011 vítanou úlevou. Jelikož nemohli už několik let uspokojit své touhy kvůli ochuzení modelové řady o vozy MR2, Celica a Supra. Model GT86 s vysokootáčkovým dvoulitrovým zážehovým motorem posunutým dozadu, pohonem kol zadní nápravy, nízkým těžištěm a lehkou karoserií tak byl přesně tím, na co tak dlouho čekali. Předobrazem jí přitom byly někdejší sportovní ikony značky Toyota, jako například 2000GT nebo AE86.

Podobně jako řada ikonických předchůdců si i model GT86 získal uznání po celém světě za nespoutaný požitek z jízdy a návrat k jednoduché, cenově dostupné radosti za volantem. Toyota GT86 se těšila z úspěchů v mnoha typech motoristických soutěží po celém světě. Za zmínku stojí zejména to, že se v roce 2015 začal nabízet rallyový speciál GT86 CS-R3 coby cenově dostupná vstupenka do světa rallye, včetně světového rallyového šampionátu (WRC).

Oblíbené "kupátko" se už na evropském trhu nějakou dobu neprodává, a to především kvůli přísným emisním normám. Brzy se však dočká svého tentokrát už přeplňovaného nástupce. Ten by měl k prvním zákazníkům dorazit ještě koncem tohoto roku. Sourozenecké Subaru BRZ se už v Evropě nabízet nebude.

Toyota 2000GT proslula zejména svojí hvězdnou rolí po boku Seana Conneryho v bondovce "Žiješ jenom dvakrát" z roku 1967. Speciálně pro tento film byly v automobilce na zakázku vyrobeny dva unikátní roadstery. Neměly střechu, jen zvýšený čalouněný lem v zadní části kabiny, který simuloval složenou střechu, takže nešlo o skutečné kabriolety.

Původně se sice uvažovalo o vozu se střechou typu Targa, ale když byl dokončen, měl Sean Connery vzhledem ke své výšce hlavu tak vysoko, že by to ve filmu vypadalo divně. Proto nakonec padlo rozhodnutí použít sportovní roadstery beze střechy. Toyota ale nikdy neuvedla tuto verzi 2000GT na trh.

V témže roce dorazila na světovou scénu také konvenční verze GT (Gran Turismo), která měla pod kapotou dvoulitrový řadový šestiválec o výkonu 150 koní. Ten ji dovolil se rozjet až na 220 km/h. Kromě řady rychlostních rekordů, kterých 2000GT dosáhlo (z nichž nejcennější jsou tři světové rekordy a 13 mezinárodních rekordů), se tento vůz těšil z mnoha úspěchů v závodech pořádaných ve Spojených státech a Japonsku, hlavně pak v závodu 24 hodin Fuji v roce 1967.

Díky zaobleným křivkám Toyoty 2000GT, připomínajícím láhev od Coca Coly, a velkým dálkovým světlometům pod plexisklem, snadno rozpoznáme tento model i po více než půlstoletí. Výroba skončila v roce 1970, po pouhých třech letech, kdy z výrobních linek sjelo 337 vozů 2000GT. Význam tohoto modelu v historii automobilky Toyota dokládá to, jak ovlivnil design novějších kupé značky, například modelů Supra a GT86.

Cílem konstruktérů Toyoty Celica bylo zprostředkovat řidičům větší pocit svobody spojením praktického interiéru, sportovního charakteru a dostupné cenovky. Přestože návrháři kladli důraz především na pohodlí a snadné ovládání, Celica měla v zatáčkách uspokojit i opravdové automobilové nadšence. Nezávislé zavěšení předních kol v kombinaci se zadním zavěšením čtyřmi rameny fungovalo v ostrých zatáčkách fantasticky.

První generace modelu Celica se na trh dostala už v roce 1970, za zmínku však stojí především její čtvrté vydání z roku 1985, které přineslo markantní změnu v podobě nového uspořádání s pohonem předních kol. (namísto dřívějšího pohonu kol zadní nápravy) Verze GT-Four z roku 1986 pak představila stálý pohon všech kol a motor o výkonu 185 koní. Tehdy šlo o nejvýkonnější dvoulitrový agregát v Japonsku. Vytvořila tak skvělou zbraň k získání titulu ve světovém rallyovém šampionátu.

Na úspěch nemusel tým dlouho čekat. V roce 1990 jezdecký titul mistra světa vybojoval Carlos Sainz (poprvé pro japonského výrobce). A Toyota brala druhé místo v poháru konstruktérů. V roce 1992 spatřil světlo světa nový speciál homologovaný pro WRC s označením GT-Four RC. (Rally Competition) Ten navázal na předchozí úspěchy dalším ziskem titulu mezi jezdci a vítezstvími v poháru konstruktérů v letech 1993 a 1994. (piloti Juha Kankkunen a Didier Auriol).

V roce 1999 pak vznikla sedmá a vlastně poslední generace Toyoty Celica. Po 35 letech, sedmi různých generacích, bezpočtu vítězství v automobilových závodech a více než 4 milionech prodaných vozů se otočila poslední stránka v historii modelu Celica.

Toyota Supra se v roce 1978 na japonském trhu původně představila pod označením Celica XX (na jiných trzích Celica Supra). Delší, širší a výkonnější model s vytříbeným chováním, odvozený od Toyoty Celica a poháněný sametově běžícím šestiválcem, byl dokonalou odpovědí na rozvíjející se trh cestovních vozů v Severní Americe.

V roce 1982 pak Supra dorazila do Evropy s novým ostřejším vzhledem, který vycházel z platformy Toyoty Celica třetí generace. Robustní vytažené lemy blatníků a markantní vyklápěcí světlomety šly ruku v ruce s agilním motorem, v této kategorii považovaným za nezbytnost. Díky tomu pak mimořádně atraktivní Supra skvěle zapadla do designu a kultury 80. let minulého století.

Ve světě však nejvíce proslula její čtvrtá generace, která se vyráběla mezi roky 1993 až 2002. Lidé ji doslova zbožňovali a zbožňují dodnes. Zachovalé kousky nyní stojí i několik milionů. Takovým milníkem tohoto vozu bylo hvězdné angažmá ve filmu Rychle a zběsile: Tokijská jízda. I díky tomuto kultovnímu snímku se Supra stala oblíbeným tuning autem neboli vozem, které si majitelé svépomocí rádi upravují. V bazarech po celém světě najdete exempláře s výkonem přesahujícím i 1000 koní!

Toyota Supra se v letech 1995 až 2003 úspěšně zapsala také do historie motorsportu díky své účasti v legendárním závodu 24 hodin Le Mans i na náročných závodech do vrchu Pikes Peak. Kvůli celosvětovému vývoji byla výroba modelu Supra v roce 2003 ukončena a dlouho se nevědělo, jestli bude tento legendární model ještě někdy vzkříšen. Nakonec se sny motoristických nadšenců naplnily. V roce 2019 přivezla Toyota pokračovatele tohoto legendárního sporťáku. (viz odkaz níže)