Nejmenší z velkých. SEAT Arona 1.0 TSI
Nová Ibiza na nás v testu udělala opravdu velký dojem. A to jak technikou a jízdními vlastnostmi, tak vzhledem. Bude ale stejný základ fungovat i pod karoserií SUV? Už na pohled je Arona komplikovanější. Zepředu půvabná, zboku mohutná, zezadu... zvláštní. Možná to není nejhezčí SEAT, pod víko zavazadelníku ale naložíte 400 litrů nákladu, na zadní sedadla si pohodlně sednou dva vzrostlí dospělí a ještě ke všemu se do ní skvěle nastupuje. Zatímco v hodnocení krásy ve srovnání s Ibizou ztrácí, praktičnost se zdá být její silnou zbraní.
Užitečné místo navíc
Pakliže znáte novou Ibizu, pohled dovnitř vám bude připadat povědomý. Není to zdání. Palubní deska je vážně na chlup stejná a jediné, co si můžete premiérově navolit, jsou ozdobné barevné kombinace. Palubní deska však přesto ve vyšším interiéru působí trochu jinak a SEATu se vnitřní prostor povedl. Tvrdé plasty nevadí, bíle lakovaný ozdobný dekor, který v našem případě ladil s exteriérem, rozhodně nepůsobí levně a vlivem většího prostoru nad hlavou a výše ukotveným sedadlům se člověk cítí tak nějak více uvolněně a lépe vidí ven.
Za předními sedadly je navíc vážně spousta místa, které zde přibylo díky osmi přidaným centimetrům v porovnání s Ibizou. Protažení délky jde pak samozřejmě k duhu i citelně zvětšenému zavazadelníku. Arona kvůli němu sice vypadá maličko otekle, praktická stránka věci ale drtivou většinu zákazníků přesvědčí.
Něco za něco
Tím hlavním, v čem novinku jasně rozeznáte, je ale jízdní projev. Ve městě je osmicentimetrový rozdíl v délce jen těžko rozpoznatelný. Arona je stále sympaticky malým autem, s nímž vás brouzdání městským provozem bude spíše bavit, než aby vás obtěžovalo. Bavíme se však o kategorii SUV, a tak byl podvozek zvýšen na celkových 15 centimetrů. Díky tomu můžete zcela přehlížet i vyšší obrubíky a rovněž městských děr byste se z podstaty věci měli bát o něco méně. Tady se ale na moment zastavíme, protože realita je vlastně docela jiná.
Zatímco Ibiza dokonce i s 18palcovými ráfky až překvapivě a lehkonoze filtruje nerovnosti, Arona o ně umí zakopnout. Při jízdě se samozřejmě neozývají rány a tuhý skelet nově použité platformy nakonec pohltí úplně všechno, zbývá na něj ale daleko více práce než u menší sestry. Když víte, jak schopně se přes výtluky přenáší Ibiza, začne vám to chybět a ztratíte v Aroně pocit klidu a trochu důvěry. Osobně tuto skutečnost přičítám větším a těžším pneumatikám s rozměrem 205/55 R17. Navíc aby Arona na větších pneumatikách uměla stále dobře jezdit, nemohla už být měkčí, a tak je její projev někdy rozporuplný.
Volba rozumu, nikoliv srdce
Díky lehkému motoru 1.0 TSI nad přední nápravou sice Arona dobře zatáčí, celkovým chováním se však agilitě moderní Ibizy blíží jen vzdáleně. Motor s výkonem 115 koní naštěstí lehkému autu bezpečně stačí a i přes vyšší stavbu karoserie není auto ani na dálnici dýchavičné. Dlouhodobě umí jezdit mezi 5 a 6 litry, když zatoužíte po dynamice, vzroste hodnota na palubním údaji zhruba o litr. Do jednoho z prvních tuzemských testů jsme však dostali úplně surové auto, a tak by to jistě šlo i za méně. Řízení, kulisa řazení a dokonce i brzdy, ve kterých Ibiza ztrácela, jsou navíc tentokrát úplně v pořádku. Arona brzdí velmi jistě a na brzdách je až překvapivě stabilní.
Pokud se na Aronu díváme pohledem mladé rodiny nebo starších lidí, kteří oceňují vyšší posed a lepší nastupování, do nabídky automobilky skvěle zapadá. Oproti dřívějším dvanáctistovkám se navíc tříválcové TSIčko opravdu povedlo, a když nejste nároční řidiči, Arona vás uspokojí. Pokud vám ale spojení „Auto Emocion“ utkvělo v hlavě trochu hlouběji, zůstaňte u Ibizy. Kýžené emoce umí přeci jen nabídnout lépe. Arona je praktičtější a vypadá robustněji (i znalci aut ji tu a tam omylem pojmenovali Ateca), za fantastickou Ibizou je však jen druhá v řadě.
