Reklama
Testy

Japonský Enyaq má parádní design a cool kabinu, v zásadních ohledech ale Nissan Ariya ztrácí

Nissan Ariya přišel na trh relativně nedávno, už by ale potřeboval facelift
Zdroj: Lukáš Dittrich

Když se řekne Ariya, vybaví se mi dvě věci. Za prvé je to pro mne auto, u kterého si pořád nejsem jistý, jestli se první píše měkké i a pak až tvrdé, nebo jestli tomu je naopak, za druhé si tohle auto pamatuji z ligy mistrů, kde ho Nissan ještě coby hlavní partner hojně prezentoval, ale na náš trh ne a ne dorazit. A když už tu Ariya měla být, tak pak zase byly problémy s dodávkami. Jinak řečeno, oficiální světová premiéra proběhla v roce 2020, na trh přijel elektrický Nissan v červenci 2022 a nám se dostal do rukou na klasický český test začátkem roku 2024. 

Kdo si počká, ten se dočká. Čeho jsme se tedy dočkali? 

Zajímavý technikou i designem

Nissan Ariya je fakticky něco jako Škoda Enyaq Coupé. Je to poměrně velké SUV-kupé s elektrickým pohonem. V případě testovaného automobilu máme poháněnou přední nápravu, protože Nissan spolu s automobilkou Renault, se kterou vyvinul platformu CMF-EV, sází primárně na běžnou předokolkovou koncepci. U takhle velkých elektromobilů to není zas až tolik obvyklé. 

Navíc je tu ještě jedna odlišnost. Ariya nepoužívá dnes běžné elektromotory s permanentními magnety, ale místo magnetů má vinutí na rotoru. Automobilky se většinově zatím tomuto řešení vyhýbají, protože zde jsou problémy kvůli nutnosti přenášet elektrický proud na rotor točící se vysokou rychlostí, ale přesto se najdou výrobci, kteří jdou touto cestou. Ono to totiž má i svoje výhody. Lze regulovat magnetické pole a předně se vyhnete nutnosti používat při výrobě vzácné kovy (magnety), jejichž cena je čím dál vyšší. Jedním z takových výrobců je BMW a dalším je samozřejmě Renault využívající například u Mégena E-Tech nebo nového Scénicu stejnou základní techniku, jakou má Ariya.

Zajímavá je nejen technika, ale i vzhled japonského crossoveru. Design je neotřelý, futuristický, dynamický a vše podtrhuje u testovacího kusu zlatá barva. Tedy barva „Měděná Akatsuki“, abychom byli úplně přesní. Připlácí se za ni 32 tisíc. Vzhledu rozhodně prospívají i dvacetipalcové disky. Ty jsou dostupné za příplatek pouze pro vrcholnou výbavu Evolve za rozumných 25 tisíc a pouze v kombinaci s touto výbavu je k dostání také testovaná motorizace disponující elektromotorem o výkonu 178 kW a větší 87kWh baterií. Takže asi už tušíte, že se o levném autě dnes bavit nebudeme. Bez příplatků dáte za tuhle Ariyi 1 449 990 Kč. 

Interiér se vážně povedl

Kabina je krásně vzdušná. Jsou tady také moc příjemné materiály a výsledek vypadá jak od prémiové automobilky. Sedadla i palubní deska jsou čalouněné alcantarou, na středové konzole a na palubní desce je hezký dekor, do kterého jsou integrovány ovladače klimatizace, takže je tu vlastně samostatný panel pro ovládání klimatizace a není nutné všechno řešit přes dotykový displej. Tahle schovaná tlačítka jsou samozřejmě také dotyková, ale dají se i mačkat.

Po vzoru jiných výrobců dnešní doby od BMW po Kiu má i Nissa Ariya dva displeje spojené do jednoho celku. Grafika není žádná sláva, zejména ve srovnání se zmíněnou Kiou, modernizovanou Škodou Enyaq nebo koncernovým souputníkem v podobě Renaultu. Dobře, s tím by se nakonec asi dalo i žít, ale jsou tu i ergonomické problémy. Třeba ukazatel nastavené teploty má asi tak 3 milimetry a pokud si chci pustit vyhřívání volantu, tak musím kliknout právě na tenhle asi třímilimetrový obrázek někde dole na displeji. A indikace intenzity vyhřívání sedadel má asi tak jeden milimetr. Malé nápisy a políčka v kontextu obřích displejů jsou obecné zlo dnešní doby. Bohužel...

V kontextu elektromobilů je ovšem nakonec ze všeho nejvíce otravné mapové pokrytí, které je zastaralé a neaktuální. Pokud chci vyhledat nabíjecí stanice, tak systém zná jen málo z toho, co je v našich končinách aktuálně k dispozici. Alespoň že delší trasy systém umí plánovat i s nabíjením. Přesto platí, že lepší službu než vestavěná navigace vám udělá mobilní telefon s nějakou aplikací typu A Better Routeplanner.

Pokud byste už chtěli při pohledu na zastaralé displeje nad Ariyí zlomit hůl, vyčkejte, jsou tu také některé efektní i hodně užitečné vychytávky. Třeba takhle na levé hraně přístrojového štítu jsou dvě tlačítka pro nastavení intenzity osvětlení přístrojového štítu. Šikovná věc, jen je škoda, že středový displej se musí nastavovat zvlášť. Ale lze tak učinit přes rychlou volbu menu, které vytáhnete shora obrazovky. Uprostřed mezi displeji je ještě jedno tlačítko, kterým snadno můžete přepínat mezi denním a nočním režimem obou displejů. I to se někdy hodí. 

Šikovná a především velmi efektní je elektricky výklopná přihrádka uprostřed palubní desky. Nejsem si úplně jistý, k čemu je elektrické ovládání dobré, navíc tlačítka pro vyklopení jsou na středové konzoli a řidič musí hodně klopit zrak, aby je trefil, ale je to prostě cool. Elektricky výklopná přihrádka se týká pouze testované vrcholné výbavy. Sloužit může zároveň jako malý stoleček pro odložení třeba notebooku, kdybyste si chtěli krátit dobíjení prací. 

Další zajímavost pro upoutání pozornosti je elektrický posun celé středové konzole. Opět, nejsem si úplně jistý, k čemu to je vlastně dobré, ale je to zajímavé. Na středové konzoli je odkládací přihrádka pro telefon, dobíjecí konektory, nastavují se tu také jízdní režimy (Sport, Standard, Eco). Je tu také tlačítko E-Pedal, což aktivuje režim, kterému jiní říkají režim „B“ nebo ovládání „jedním pedálem“. Prostě jak sundám nohu z plynu, pardon, akcelerátoru, auto začne hodně rekuperovat a brzdit. Rekuperace je mimochodem výhodou zvolené koncepce s pohonem přední nápravy oproti elektrickým zadokolkám. Při zpomalování jde hmotnost dopředu, přední náprava je více zatížená a tudíž systém může elektromotorem více brzdit, aniž by se zablokovala kola. To jen tak na okraj. 

Odveze toho dost

Interiér je příjemně široký a také v podélném směru nabídne Ariya spoustu místa. Z toho budou mít radost zadní cestující. Podlaha je navíc plochá, takže nohy neomezuje vůbec nic. Na poměry crossoverů je sedák spíše níže k podlaze, takže nečekejte nějakou velkou podporu stehen. Postavy vysoké kolem 190 cm už se budou dotýkat hlavou stropu. Ale co se dá dělat, však je to přece také trochu kupé. 

Kufr je od pohledu velký, ale je celkem mělký. Kvůli tomu také výrobce u předokolky udává základní objem 487 litrů. Součástí naší výbavy byla variabilní podlaha zavazadelníku, kdy její část lze umístit kolmo a rozdělit tak jinak hodně dlouhý prostor. Takže tam v případě převážení jedné igelitky s nákupem nic nepoletuje. Přední úložný prostor u Ariye nečekejte. Je to elektrická předokolka, takže pod přední kapotou již na odkládací přihrádku není místo. 

Kolik kilometrů dobije za kolik minut?

Nabíjecí křivku, kterou jsme během testu zjistili, najdete níže. Co to ale přesně znamená v kontextu minut strávených u nabíječky a získaných kilometrů? Počítejme se spotřebou 20,5 kWh/100 km. Nissan během prvních 9,5 minut dobíjení získal 13,55 kWh, takže získal zhruba 66 km. Za dalších deset minut dobil dalších 72 km. Po dvaceti minutách jsme tedy na 138 km dobitého dojezdu. Z dvaceti na osmdesát procent to nakonec trvalo přesně 35 minut a Nissan při dané spotřebě získal dojezd 243 km. Pro srovnání, Kia EV6 při našem reálném testu dobíjení, ovšem na výkonnější stanici Ionity (protože EV6 zvládne mnohem vyšší nabíjecí výkon), dobila 264 km dojezdu za 19 minut. Zvládne totiž vyšší výkon DC nabíjení a má nižší spotřebu. 

Průměrná dynamika, průměrný dojezd

Jízda s Nissanem Ariya je tichá a celkově příjemná, ale podvozek je naladěný trochu zvláštně. Na nerovnostech není příliš komfortní a v zatáčkách se karoserie docela naklání. Sportovec Ariya zkrátka není. Svižnější jízdu obecně mají raději elektrické zadokolky. Když s Ariyí v zatáčkách přidáte, má tendenci jít po tečně ven, ale zároveň když v zatáčce trochu povolíte, nebo když se oblouk trochu utáhne, má vůz tendenci se zhoupnout a přejít do přetáčivého smyku. Do vašeho počínání v té chvíli hned sáhne stabilizace. 

Dynamika není špatná, ale to nakonec platí skoro o každém podobně výkonném elektromobilu. Nissan udává zrychlení na 100 km/h za 7,6 s, my jsme si to přeměřili Racelogicem a pod osm sekund jsme se nedostali. Maximálně se auto rozjede na 160 km/h, svižnější jízda po dálnici samozřejmě vyžene spotřebu ke 30 kWh/100 km a to pak sráží dojezd. Lithium-iontová baterie s využitelnou kapacitou 87 kWh by měla poskytnout testované verzi dojezd až 525 km, ale tak jako vždy záleží na konkrétních podmínkách. Kombinovaná jízda dálnice/okreska striktně podle předpisů při 10 °C nám vyšla na 20,5 kWh/100 km, takže teoreticky bychom v tomhle stylu ujeli zhruba 400 km. Na dálnici to bude spíše 300 km, ale i to je solidní číslo. 

Chtělo by se říci, že cestování na delší vzdálenosti nebude s Ariyí problém, kdyby...

Nabíjíme spíše pomalu

Kdyby se Nissan Ariya dokázal nabíjet rychleji. Udávané maximum je 130 kW a oficiální čas 0-80 % je 40 minut. To asi sedí, protože my jsme zkoušeli dobíjet z 20 na 80 % a trvalo to 35 minut. Těch slibovaných 130 kW systém zřejmě dovolí jen při nejnižším nabití baterie, následně je výkon omezován. Však se podívejte na naší nabíjecí křivku. Pravda, je sice pěkně plochá, ale pohybuje se kolem 90 kW. Třeba Kia EV6 nebo Hyundai Ioniq 5/6 také nabídnou plochou křivku, ale pohybují se kolem 150 kW a na 80 % jsou o čtvrt hodiny dříve než naše Ariya. Ano, však my dobře známe názor elektromobilistů. Většinou budete nabíjet doma a s reálným dálničním dojezdem kolem 300 km budete dost často i na delších trasách někam na chatu dobíjet až v cílové destinaci. Ale proč v těch ostatních případech zbytečně ztrácet čas, když lze za podobné peníze pořídit auta, která se dobíjí rychleji? 

Srovnání: Ariya vs. Enyaq Coupé vs. Ioniq 5

V přímém srovnání se Škodou Enyaq Coupé 85 a Hyundaiem Ioniq 5 vyniká Ariya největší baterií, zároveň má ale také nejvyšší spotřebu a tudíž nejnižší udávaný dojezd. Je také nejpomalejší. I když se to nezdá, Nissan je z celé trojice nejkratší a nejužší, v podélném směru také nabízí nejméně, ale boduje výškou pro hlavu vzadu a šířkou kufru. Cenovkou o pár desítek tisíc převyšuje Enyaq Coupé 85 Clever, Ioniq 5 Power 77 kWh ve výbavě Style je naopak o pár desítek tisíc dražší. Kompletní porovnání najdete v našem porovnávači. Stačí kliknout zde. 

Chtělo by to facelift, nebo elektrickou dotaci

Nissan Ariya není špatné auto. Má zajímavý design, zajímavě zpracovanou a prostornou kabinu a v provedení s větší baterií disponuje slušným dojezdem. Problémem je cena a tempo vývoje elektromobilů, které je doslova vražedné. Nissan představil Ariyi coby svůj vstup do plnohodnotné éry elektrické už v roce 2020 a asi měl i nemalé ambice, protože to je jedna z velmi málo automobilek, která má s elektromobily díky dnes už hodně starým Leafům bohaté zkušenosti. Jenže hromadný úprk směrem k bezemisní mobilitě všechny výrobce postavil opět na stejnou startovní čáru a Nissan navzdory svým zkušenostem na startu trochu zaspal. 

Oficiální evropské představní Aryie nakonec přišlo až v roce 2022. Dnes je tento elektrický Nissan sice na našem trhu pořád ještě novinka, ale už by to chtělo facelift. Na 800V auta typu Kia EV6 nebo Hyundai Ioniq 5/6 (nejen) Nissan nestačí ani dynamicky, ani rychlostí nabíjení, přitom to jsou auta dostupná za podobné peníze jako testovaná verze Ariye. Nejbližší konkurencí, minimálně v našich končinách, bude Škoda Enyaq Coupé, jenže ta už prošla faceliftem, který zlepšil všechny hlavní faktory: výkon, dojezd i rychlost nabíjení. A také Enyaq stojí podobné peníze. Elektrický Nissan to v současné podobě tedy nebude mít na našem trhu vůbec jednoduché. Kdyby testovaná verze stála kolem milionu, to by byla docela jiná. Uvidíme, jestli Nissan časem nesáhne po „elektrické dotaci“, jako to udělala Toyota u bZ4x. 

Ale pokud se vám Ariya líbí, nákup vám rozhodně rozmlouvat nebudeme. Jak jsme si řekli, není to špatné auto. Jen by mělo být buď o něco lepší, nebo by mělo stát přece jen méně. Konkurence nikdy nespí, o té elektrické to platí dvojnásob. 

Všechny další údaje týkající se vnějších i vnitřních rozměrů, ceníku a techniky najdete jako vždy v našem katalogu. 
Reklama

Diskuze

Žádné příspěvky, buďte první!


Mercedes-Benz EQB neotravuje řidiče, naopak ho hýčká komfortem. Cenou útočí na Škodu Enyaq

Testovali jsme německé SUV do zásuvky se základní motorizací a dojezdem až 533 kilometrů
12.02.2024 07:57
|
2
Reklama

Škoda Enyaq se představila s novou výbavou. Díky tomu je dostupnější o 40 tisíc

Mladoboleslavská automobilka nedávno zatraktivnila nabídku Octavie. Nyní se přidává i Enyaq
09.02.2024 16:30
|
4
Reklama

Nová baterie, motory i chytřejší Laura. Vyzkoušeli jsme Škodu Enyaq, která prošla omlazením

Auto navíc dostalo pořádně luxusní výbavu. Interiér se světlou kůží přímo láká k posezení
10.01.2024 16:10
|
2

Minikaravany, obytňáky za 10 milionů, pojízdný dům i kempovací Enyaq. Odstartoval Caravaning Brno

Ve třech pavilonech si vybere své úplně každý. Caravaning Brno pokračuje až do neděle
03.11.2023 18:04
|
2

Udávejte ostatní řidiče a vydělávejte, láká aplikace. Za špatné parkování slibuje dvě stovky

Stačí pořídit fotografii a přes aplikaci ji zaslat úřadům. Ty by pak měli dotyčnému vyplatit odměnu
17.04.2024 14:01
|
4

Zimáky M+S letos přestávají být z pohledu EU zimními pneumatikami. Řidiči se mohou dostat do potíží

Jedna věc je ale obecná regulace, jiná přístup členských států. V ČR se proto nic nemění
15.04.2024 14:00
|
6
Reklama

Ano, na současném trhu opravdu najdete sadu kol, která stojí jako slušná Škoda Octavia

Jeden zadní disk stojí přes 200 tisíc. Ty přední jsou levnější, jeden kus vyjde na 194 tisíc korun
15.04.2024 08:06
|
1

Když zvládne české tankodromy, obstojí i v zahraničí. Mikrovlnný cestář míří do Rakouska a Ameriky

Až příště pojedete do Rakouska, možná i na tamních silnicích potkáte mikrovlnného cestáře
10.04.2024 10:00
|
0
Reklama
Autosalon TV