Při srážce se zvěří je téměř vždy viníkem řidič. Pojišťovny ukázaly nejnebezpečnější místa v Česku

Blíží se změna času, která také obvykle ohlašuje začátek nejnebezpečnější sezony pro srážky se zvěří. Ta je totiž aktivnější už v dřívějších hodinách. Jen od dubna do září letošního roku se odehrálo na českých silnicích 7329 střetů, při jednom z nich dokonce zahynul motorkář. Škody jdou do milionů a v případě vážného úrazu je těžké se domoci odškodnění. Cesty ale existují.

Zatímco v roce 2020 byly střety se zvěří méně časté, protože kvůli karanténě klesala hustota dopravy, teď zase nehod přibývá. „Nejen doprava, ale také stále vysoké stavy zvěře přispívají k tomu, že na českých silnicích umírá velké množství zvířat,“ vysvětlil Michal Bíl, expert na problematiku srážek se zvěří z Centra dopravního výzkumu.

„Počet nahlášených škod sice proti předcovidovému období mírně poklesl, ale nepřestává růst průměrná škoda, kterou s klienty řešíme,“ doplňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně. Podle jeho slov se průměrná škoda blíží hranici 45 tisícům korun.

„Nejvyšší škody jsou zaznamenány tehdy, pokud následkem střetu někdo z posádky zemře nebo se těžce zraní. Takový případ policie evidovala za uplynulý půlrok ve východních Čechách. Srážku motorkáře se srnou po následném pádu nepřežila jeho spolujezdkyně. Účet za tuto nehodu se blížil 25 milionům korun,“ dodal Michal Bíl.

Každý rok proto vzniká takzvaný SRNA index, který dává dohromady data za jednotlivé kraje. Výsledkem je přehledná mapa, kde dochází ke střetům se zvěří nejčastěji. Zajímavá jsou i tři místa na českých silnicích, která jsou v tomto směru nejnebezpečnější. Jde například o úsek silnice mezi Zdiby a Dolními Chabry na severním okraji Prahy. Více ukazuje následující grafika:

Divoká zvířata samozřejmě povinné ručení nebo pojištění nemají a nikdo za ně neodpovídá. Policie tak vždy za viníka nehody bere řidiče. Jednoduše proto, že měl při jízdě dávat větší pozor. Proto je problém i s případným odškodněním za úraz. Existuje ale výjimka: „Pokud řidič prokáže, že v blízkém okolí v době nehody probíhal hon a nehodu tak způsobilo zvíře vyplašené myslivci. V takovém případě je odškodnění placeno z pojištění odpovědnosti místního mysliveckého sdružení,“ řekl Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.

Pokud řidič nebo spolujezdec v případě nehody zemřou, nemají pozůstalí téměř nikdy nárok na odškodnění. „Pomůže jedině to, pokud měl zemřelý úrazovou nebo životní pojistku. Doporučujeme sjednat si dvojnásobné plnění pro případ, že dojde k dopravní nehodě. Existuje i pojistka, která reaguje na klesající závazek k bance v případě splácené hypotéky. Pozůstalí pak nebudou mít problém úvěr na bydlení doplatit a nějaký čas z částky slušně vyžijí. Smrt blízkého je totiž velký šok a zásah jak do fungování rodiny, tak do jejích financí,“ dodal Beck.

I v případě životního pojištění se ale mohou objevit problémy. Beck vzpomíná na případ řidiče, který se srazil s divokým prasetem a skončil s těžkým úrazem na dva týdny v nemocnici. Pojišťovna mu ale nechtěla nic zaplatit s tím, že srážka se zvěří musí být nahlášena do 24 hodin, a být potvrzena zápisem od policie i myslivců, což samozřejmě nemohl z nemocnice v kritickém stavu zvládnout. „Po prostudování podmínek, které byly platné v době uzavření pojistky, jsme zjistili, že podobné časové omezení zcela chybí, pojišťovna je specifikovala až v nových podmínkách. Nakonec musela řidiči vyplatit 2,3 milionu korun,“ vysvětlil Beck.