Zobrazený automobil se zachoval jako zázrakem. Před válkou totiž bylo zvykem již nepotřebné prototypy prodávat. Takto se „kapka“ dostala v roce 1939 do soukromých rukou. Až v roce 1968 automobilka začala konečně budovat muzeum a inzerovala, že vykupuje staré či zajímavé škodovky. A právě typ 935, získaný od slovenského zemědělce, orezlý a v ne zcela původním stavu, nicméně kompletní a pojízdný, patřil mezi prvních 10 takto sehnaných exemplářů.
Na renovaci ovšem čekal až do nového tisíciletí, nicméně dnes můžeme obdivovat pojízdný kousek v plné nádheře Třem dospělým ve druhé řadě nechybí nic, co v té době potřebovali k velmi pohodlnému cestování. „Sebevražedné“ přední dveře umožňují pohodlné a nebývale elegantní nastupování i vystupování. Moderní proudnicová karoserie sice ještě spočívá na výdřevě, avšak povrchové panely jsou nejen z oceli, nýbrž také z aluminia.
Konstrukční úroveň snese srovnání s vozy o 30 let novějšími: nezávisle zavěšená všechna kola, hydraulické brzdy, čtyřstupňová poloautomatická převodovka Cotal a vodou chlazený boxer před zadní nápravou. Aerodynamická konstrukce umožňovala dvoulitru o mocnosti 54 k atakovat 140 km/h, na rozdíl od dobových Tater bez rizika náhlého převrácení. Potenciál tvůrců dokazuje řada originálních detailů. Zejména palivová nádrž přímo v centrální nosné rouře podvozku.
Odtamtud se sice kvůli zavzdušňování potrubí později přestěhovala do přídě, kde zabrala část kufru, avšak šlo o velmi pokrokový prvek. Další novotou, která vydržela zadomotorovým škodovkám až do 80. let, byla vpředu uložená rezerva, započítaná do deformačních zón. Vozu bez nárazníků se dost hodila.
