Ojetý Mercedes CL za 200 tisíc korun má nesmrtelný motor. Jezdí lépe než Rolls-Royce

Bezklíčové odemykání a startování, adaptivní tempomat, navigace nebo chlazená sedadla s masáží. Tohle znělo před 20 lety jako sci-fi, a přesto veškerou touto výbavou se chlubil Mercedes-Benz CL. Byl to nejen etalon luxusu, ale i technologií, které ještě dnes nejsou rozšířené do všech moderních aut na trhu. Vzhledem k preciznosti s jakou němečtí inženýři ke svým výtvorům přistupovali, se dá říci, že tohle byl ve své době jeden z nejlepších vozů na světě. A nechal si za to pořádně zaplatit, stál tehdy jako dům na okraji Prahy. Dnes vyjde na 200 tisíc korun. Proto nás zajímalo, jak se taková dvacetiletá jachta plaví po českých silnicích dnes.

Najít Mercedes-Benz CL v českých bazarech není snadné, nejde totiž o obrátkový vůz, který zmizí za pár chvil, takže je to vždycky tak trochu pro prodejce risk. My jsme si od společnosti AAA Auto zapůjčili k testu jediný takový model v její nabídce. Šlo o CL 500 z roku 2004 s velmi nízkým nájezdem 154 tisíc kilometrů, který byl k mání za 210 tisíc korun na úvěr, nebo za 260 tisíc v hotovosti. To je cena odpovídající už lepším kouskům se základní motorizací, kterou CL 500 se svým pětilitrovým benzinovým osmiválcem je.

V černé barvě jde o docela nenápadný automobil, který zepředu vypadá „jako každý druhý Mercedes“, čemuž přispívá čtyřoký design přídě. Auto vychází z třídy S (W220), má ale svébytný design, který vynikne hlavně při pohledu z boku nebo zezadu. Na pětimetrový ponton je nasazen ladný oblouk střechy nepodpořený B-sloupkem, který končí vypouklým zadním sklem až epochálních rozměrů. Záď je vskutku dlouhá. Tady je už CL nepřehlédnutelné a ani nevadí, že stojí jen na 17“ kolech. Zajímavostí jsou dveře, které se při otevření ještě vysouvají směrem šikmo vpřed, což usnadní nasedání v úzkých prostorech.

Uvnitř jste jako v pánském klubu. Kombinace hnědého dřeva a černé kůže nejen na palubní desce, ale i na volantu o velikosti lodního kormidla, dává proniknout do éry starého pojetí luxusu. Člověk by si hned v křesle s odvětráváním, vyhříváním, masáží a epickými možnostmi nastavení zapálil doutník. A co víc, v loketní opěrce se nachází stará Nokia 6310i, která se propojí s multimediálním systémem a můžete telefonovat. To tenkrát ještě neexistovalo Bluetooth.

Laskavý čtenář si asi vzpomene, jakou výbavu mělo jeho auto v roce 2004. Zřejmě minimální, ale toto CL nabídlo neskutečnou plejádu funkcí, které nemají problém sloužit i dnes. Například adaptivní tempomat je stejně pohotový jako u některých současných vozů, jen se nastavuje ovladačem dole u řadicí páky. Do auta je možné přistupovat bezklíčově (musíte mít ale s sebou přídavnou kartu) a můžete si vybrat, jestli nastartujete s klíčkem nebo ho necháte v kapse a místo toho uchopíte páku do ruky a palcem jako v nějaké stíhačce pomocí tlačítka START „odpálíte“ motor. Je to velmi uspokojivé.

Parádu dělají krystalicky čisté přístroje, které rovněž působí jako nové. Obrazovka palubního počítače je jednoduchá, ale má mnoho záložek a informací. Pokud budete mít auto po faceliftu, který proběhl v roce 2003, dostanete novější multimediální systém s velkou obrazovkou. Novinkou po faceliftu bylo také připojení pomocí AUX, konektor najdete v přihrádce u spolujezdce.

Sedadla jsou velmi pohodlná a ani za ty roky nejsou tolik prosezelá. Vzadu, kde zřejmě nikdo příliš neseděl, vypadají jako nová. Dostanete se tam sklopením předních křesel, která se sama elektricky posunou dopředu. Komfortní nastupování má ale zajištěné i řidič, v klidovém stavu je volant v nejvyšší poloze, teprve po nastartování se srovná do té, co je uložena v paměti. Kufr je dostatečný i na delší dovolenou, kdo by chtěl vyrazit na lyže, musí využít vak, na střechu rakev nepřichytí. V kufru jsou schované ale i další věci, kromě pečlivě uklizené rezervy s nářadím je to ještě CD měnič a baterie, pro kterou už pod kapotou prostě nezbylo místo.

Základní Mercedes CL 500 pohání pětiltrový atmosféricky plněný benzinový osmiválec. Disponuje výkonem 225 kW (306 koní), což je méně, než má třeba dnešní Volkswagen Golf R. Jenže způsob, jakým na zadní kola posílá točivý moment 460 Nm, je na hony vzdálen nějakému obyčejnému přeplňovanému čtyřválci. Motor totiž vzdáleně přede a jen tak mimochodem plavně rozhýbává dvoutunovou jachtu kupředu. Jakési pojetí klidné síly podporuje i plynový pedál, který má opravdu extrémně dlouhý chod. Kdo přesedne z dnešního vozu, bude mít pocit, že se na pokyny jeho pravé nohy nic neděje. Ale to je potřeba šlapat dál a dál a síla po kouscích graduje. Díky tomu lze po pár hodinách za volantem dávkovat plyn s chirurgickou přesností. Na konci pedálu pak čeká malá klapka, po jejímž prošlápnutí se vše splaší a motor se poprvé ozve osmiválcovým rykem a nechá se vytočit do výšky. CL 500 zrychlí z nuly na 100 km/h za 6,5 sekundy a bez váhání vás na německé dálnici pošle až k omezovači umístěnému ve 250 km/h.

Velkou chválu zaslouží pětistupňová převodovka, která řadí opravdu hladce. Pět stupňů se může zdát málo a také se později do CL montoval sedmikvalt, nicméně na cestování s osmiválcem je to velmi dostačující, hlavně díky dlouhé pětce. Při dálničním tempu se motor stejně jen tak převaluje okolo dvou tisíc otáček. Při 760 km dlouhém týdenním testu jsme jezdili v průměru za 11,5 litru benzinu na 100 km, cestu nám však okořenila nepřesná měrka paliva, která podle sklonu vozovky kolísá vesele nahoru a dolů v opravdu širokém rozsahu. To je ale pro tohle období Mercedesu typické.

Řízení má samozřejmě dlouhý převod a na svou dobu obvyklou středovou vůli. Je ale citlivější a také méně posilované než u následující generace CL (C216). Kapitolou samou pro sebe je úžasný podvozek ABC. Jde o složitý hydraulický systém, který umožňuje nastavení tuhosti ve dvou stupních a světlé výšky ve třech. Na rozdíl od vzduchu se výška mění velmi rychle, v rámci asi dvou až tří sekund, což je pozoruhodné. Nejzajímavější je ale aktivní stabilizace, s jejímž využitím se zdá, jakoby auto popíralo fyzikální zákony. Do zatáček se totiž nenaklání, pocitově je rovná a tím je umožní projet komfortněji a stabilněji. Je neuvěřitelné, s jakou lehkostí se pak toto obří kupé vrhá do klikatých silnic. České neduhy v podobě výtluků a slepovaných kusů pak žehlí a tlumí na minimum. A zatímco vzduchové podvozky mají tendenci na příčných nerovnostech někdy bouchat, ABC s tím problém nemá.

Celkově máte z jízdy v CL 500 pocit, jakoby nešlo o obyčejný přesun z bodu A do bodu B, ale jistou noblesní událost. Podobné blaho přinášely v té době vozy značek Bentley a Rolls-Royce, ty ale nebyly vybaveny tak pokrokovou technikou. Mercedes tedy jezdí výrazně lépe než jeho britská dobová konkurence. I přes schopnosti v zatáčkách vynikne hlavně na dlouhé cestě. Dálnici polyká mílovými kroky i proto, že se řidič občas zamyslí a nevšimne si, že jede velmi nelegální rychlostí. Cestování do dálky uteče v klidu a pohodlí mnohem rychleji než v nějakém obyčejném autě. Přispívají k tomu i dvojitá skla a neskutečné množství izolace.

Sluší se ještě zmínit jeden příjemný detail, kterým je chybějící B-sloupek. Pokud stáhnete všechna čtyři okna, objeví se nepřerušovaný otvor do kabiny ve tvaru luku, který má své opodstatnění. Za jízdy totiž vzduch vytváří turbulence až v oblasti druhé řady sedadel, takže lidé vpředu se mohou nechat ovívat čerstvým vzduchem bez nepříjemných rázů. Je to velmi podobné jízdě v kabrioletu. Není ale asi nutné upozornit na to, že bez oken je dobré jezdit jen tehdy, pokud na zadních sedadlech nikoho nevezete.

Řada CL generace C215 se vyráběla mezi lety 1999 až 2006 s třemi osmiválci a čtyřmi dvanáctiválcovými motory. V12 označované jako 600 (před faceliftem atmosférický M137, po něm přeplňovaný M275), 63 AMG a 65 AMG jsou extrémně náročné na údržbu. U osmiválců (500, 55 AMG – po faceliftu s kompresorem) chybu udělat nelze. Jde totiž o legendární řadu M113, která patří mezi nejspolehlivější motory vůbec. Existují případy, kdy tenhle motor najel půl milionu kilometrů a pokračoval dál. Vzhledem k tomu, že CL bude v dnešní době sloužit k nostalgickým pojížďkám, sáhli bychom po základním pětilitru CL 500, který jsme měli v testu a je v nabídce také nejrozšířenější. Je zajímavý tím, že má dvě svíčky na válec. Rozvody jsou samozřejmě řešeny řetězem, který se mění po 300 tisících kilometrech. Jinak by mělo stačit pravidelně měnit olej a žádné zásadní problémy nehrozí. Totéž platí i o automatu, pětistupňová převodovka je spolehlivější než sedmistupňová.

Zásadním nebezpečím je to, co dělá jízdu v CL tak skvělou, tedy jeho podvozek ABC. Extrémně komplikovaný systém je složen ze čtyř tlumičů, přičemž každý stojí 18 tisíc korun. Olej, kterého je 10 litrů, je potřeba měnit aspoň jednou za čtyři roky a přitom systém pečlivě propláchnout, což se projeví v účtu za servis. Důležité je také hlídat jeho hladinu v rezervoáru vpravo od motoru, pokud klesne třeba kvůli úniku pod minimum, spálí se pumpa, která je společná i pro servo a stojí okolo 20 tisíc korun. Aspoň je dobře přístupná, to přetěsnění jednoho ze dvou ventilových bloků (vpředu a vzadu) je sice levné na materiál, ale náročné na práci. K tomu přidejme ještě řídící jednotku, sadu čidel a máme tu zaručený recept na časovanou bombu. Není se ale třeba bát, že by bylo například nutné kupovat všechny tlumiče naráz. Nemají tolik problémů jako v případě Airmaticu. Nejčastější závadou jsou právě netěsnící kroužky, které prostě časem odchází. I proto lze přes diagnostiku Mercedesu vyvolat zkoušku systému, které se říká „rodeo test“. Auto při ní mění výšku na každém tlumiči zvlášť a u toho se pohupuje právě jako na rodeu. Test můžete sami při koupit vozu napodobit tím, že asi pětkrát rychle změníte výšku vozu z nejnižší do nejvyšší polohy a zpět. Auto by mělo precizně poslouchat, neunavit se a nevydávat žádné podezřelé zvuky.

Další problémy pak přichází s náloží složité elektroniky, kdy mohou začít odcházet čidla i kabelové svazky, což bude vyhazovat nejrůznější chybové hlášky. Pokud je ale problém dobře identifikovatelný, nejde o náročný zásah. Pozor bychom si dali i na specifickou korozi, která trápí Mercedesy té doby. Projevuje se puchýři nejčastěji na lemech, ale také dalších částech karoserie, nejde ovšem o nic fatálního, spíš jen o zkažený dojem z  jinak majestátního vozu.

Mercedes CL je ojetinou, o které už není možné uvažovat jako o běžném voze na denní použití. To ostatně platí pro většinu 20 let starých aut. Proto paradoxně přestává vadit ona stále přítomná hrozba problémů se složitým podvozkem, protože by je nebylo nutné řešit okamžitě. CL je auto pro nadšence, milovníky Mercedesů a těch, kteří si chtějí užít ten unikátní pocit klasického luxusu, který už u nových aut nenajdou. Díky spolehlivému motoru jde navíc o kupé, které vás jen tak někde nenechá trčet a je velká šance, že i v případě potíží prostě dojede. Kdybychom si ho my pořizovali do garáže, bylo by asi tak třetím vozem, na který se myslí při speciálních příležitostech, pohodových výletech a nebo ve chvílích, kdy se prostě potřebujete před světem zavřít do klidného prostředí, být sami sebou a jen tak se projet.

Redakce děkuje společnosti AAA Auto za zapůjčení vozu k testu.