Žaluzie u chladiče nebo kryty kol. To vše musí nová Škoda Fabia mít, aby mohla kašlat na elektřinu

Dříve to měli vývojáři automobilek vlastně úplně jednoduché. Stačilo vymyslet auto, o které zákazníci měli zájem a plnilo z dnešního pohledu  nekomplikované technické a emisní předpisy. Dnes už požadavky na nízké emise dosáhly takové přísnosti, že vyrábět zcela nový model osobního vozidla bez elektrifikovaných verzí na evropském trhu téměř nelze. Jedním z posledních mohykánů, který to dokázal, je nová generace Škody Fabia. Aby ale mohla na elektřinu vztyčit prostředníček, museli její inženýři trávit spoustu času nad řešením problémů, které nikdy dříve řešit nemuseli. Zejména v oblasti aerodynamiky, která se stala klíčovou, aby auto s výhradně benzinovými motory vůbec mohlo vzniknout.

I tak jde o vítězství pouze částečné. Díky skvělé aerodynamice nepřesahuje reálná spotřeba většiny verzí čtvrté generace Škody Fabia průměr pět litrů benzinu na sto kilometrů, což ale stále dělá přibližně 115 g CO2 na každý kilometr. Celoevropský emisní limit na jedno průměrně těžké auto však činí jen 95 gramů CO2, takže nebýt elektrických sourozenců, zejména nové Škody Enyaq iV, nemohla by nová Fabia vůbec vzniknout.

U Škody Fabia se podařilo mezigeneračně snížit součinitel aerodynamického odporu z hodnoty cx 0,32 na cx 0,28. Laikovi porovnání těchto dvou čísel nic moc neřekne, ale když vezmeme příměr z fotbalového světa, tak je to přibližně stejný rozdíl ve výkonnosti jako mezi Slavií či Spartou a Manchesterem City nebo Chelsea.

Podobně dobrou hodnotu se pyšním například elektrické Audi e-tron, ještě lépe je na tom ze škodovácké flotily Enyaq iV (0,26) nebo Octavia (0,24), která patří mezi auta s nejlepší aerodynamikou na světě. Zato průměrný vůz kategorie SUV má součinitel odporu vzduchu kolem 0,35.

Pojďme se teď podívat, čím konkrétně se podařilo u nové Škody Fabia aerodynamiku mezigeneračně vylepšit a dosáhnout nejlepšího výsledku mezi malými hatchbacky.

Zajímavým inovativním prvkem jsou aktivní žaluzie před chladičem, které Škodováci použili už u nové Octavie. "Ve třídě malých aut jde o naprostou raritu," připomíná vedoucí vývoje podvozku a motoru ve Škodě Auto Martin Hrdlička. Žaluzie fungují tak, že pouštějí vzduch k chladiči jen v momentech, kdy je to potřeba, jinak jsou zavřené a vzduch proudí okolo. Údajně to má při rychlosti 120 km/h ušetřit až 0,2 l benzinu a pět gramů CO2 na každých 100 km.

Zhruba třetinu celkového odporu vzduchu způsobuje podle automobilky jeho víření za zádí. To upravují velký spojler na vrchní části pátých dveří a jeho vertikální pokračování označované jako finlety. Tok vzduchu kolem nové Škody Fabia korigují také aerodynamické kryty vnějších zpětných zrcátek, otvory v předním nárazníku (takzvané air curtains). Dvanáct různých krytů místo dosavadních tří najdete pod autem.

Celou čtvrtinu odporu vzduchu u automobilu vytvářejí jeho kola. Škoda Auto proto nabízí na některé designy kol aerodynamické kryty, které lze snadnou nacvaknout a odcvaknout. Ty jsou ale zatím kompatibilní pouze s příplatkovými šestnáctipalcovými "liťáky" Proxima a sedmnáctipalcovými Procyon, které se objeví pouze u malého množství fabií reálně jezdících po českých silnicích.

"Ačkoli je nová fabia delší než její předchůdkyně a její čelní plocha se zvětšila zhruba o tři procenta, snížili jsme hodnotu součinitele odporu vzduchu téměř o deset procent," chlubí se Vít Hubáček zodpovědný za aerodynamiku vozu.

Škodováčtí inženýři pracovali na vývoji aerodynamiky více než tři roky. Během nich provedli více než tři tisíce počítačových simulací s následnými výpočty, které převládaly nad reálnými zkouškami. Výsledky jejich práce v reálné podobě si můžete prohlédnout v galerii pod tímto textem.