Normální auto, se kterým je radost jezdit. Testovali jsme Volkswagen Polo se základním motorem

Elektromobily za miliony, velká luxusní SUV, plug-in hybridy. Taková auta se nám běžně dostávají do redakce k testu, už ani nevíme, kdy jsme naposled řídili běžný vůz pro běžného řidiče, snad vyjma pár dacií. Teď ale přišla ta správná chvíle. Volkswagen totiž nabízí základní Polo pod hranicí 400 tisíc korun. Má benzinový motor, manuální pětistupňovou převodovku i dostatek místa pro čtyři lidi. O tom jsme se přesvědčili během týdnu, který jsme strávili za jeho volantem.

Volkswagen Polo prošel před časem faceliftem, který přinesl slušivější díly karoserie. Stále je to to malé sympatické auto, na kterém je ale patrné, že poslouží nejen ve městě. Sluší se zmínit, že za cenu 399 900 korun prodává Volkswagen své Polo ve verzi Limited, která nemá automatickou klimatizaci a stojí na ocelových discích. My jsme dostali výrazně lépe vybavenou variantu s automatickou klimatizací a hliníkovými ráfky nebo adaptivním tempomatem. To už je ale výbava Style s cenou od 574 900 korun. Z tohoto hlediska se ale na vůz dívat nebudeme, zajímá nás hlavně jak jezdí základní motorizace. Navíc my bychom klidně některé prvky oželeli a ušetřili oněch 175 tisíc korun navíc. Kompletní ceník Volkswagenu Polo najdete v našem katalogu zde.

Střih palubní desky je jednoduchý, ale moderní. Prostě tu panuje taková digitální pohoda. Přístrojový štít simuluje displej s úhlopříčkou osmi palců, stejnou velikosti má i multimediální systém. Ten je lesklý, a tak okamžitě nasbírá otisky prstů. Na druhou stranu jeho ovládání je intuitivní. Samozřejmostí dneška je propojení s chytrými telefony. Je trochu škoda, že automatická klimatizace dostala také dotykovou plochu k ovládání, což je velmi nepraktické řešení. Byli bychom radši za opravdová tlačítka.

I když Polo přesahuje jen o 74 mm čtyřmetrovou délku, je na svou třídu poměrně urostlým vozem. Vpředu nebudete mít problém, vzadu klidně i na delší cestu svezete dva průměrně vzrostlé dospělé. Stačí, když se lidé vpředu mírně uskromní. Zadní cestující mají k dispozici dva USB-C kontektory, jiný tu už ostatně ani nenajdete. Kufr má kapacitu 351 litrů, což je velmi dobrá hodnota. Škoda Fabia má o neznatelných 29 litrů víc. Jak na tom Polo je ve srovnání s ní, Opelem Corsa a Renaultem Clio? Odpověď najdete v našem porovnávači, stačí kliknout na tento odkaz.

Nás ale hlavně zajímá, jak Polo jezdí se základním benzinovým motorem. Přeplňovaný tříválec 1.0 TSI má výkon 70 kW a točivý moment 175 Nm. Vzhledem k tomu, že s ním německý hatchback váží jen 1,1 tuny, nemá moc práce. To se přetavuje v poměrně příjemnou dynamiku. Ne, není to trhač asfaltu, ale brzda provozu v žádném případě také ne. Stovku zvládá kousek pod 11 sekund a klidně se s ním rozjedete i vysoko nad dálniční limity. Motor má velmi klidných chod, na volnoběh o něm skoro nevíte. Navíc je dobře vyvážený a tedy nevibruje.

Omezující by se mohla zdát manuální pětistupňová převodovka. Není, pětka je dostatečně dlouhá, aby motor ani ve vyšších (legálních!) rychlostech nehlučel a měl zároveň ještě prostor ke zrychlování. Polo nicméně otáčky na displeji nezobrazuje. Řazení je ale velmi snadné, spojkový pedál je lehký, páka chodí v dráze extra přesně s jasným dorazem do poloh. Je to tak příjemné, že si to budete i chvílemi užívat.

A spotřeba? Tu je také nutné pochválit. Tabulka hovoří o 5,2 litrech benzinu na 100 km ve WLTP cyklu. My jsme Polo během testu nešetřili. Lítali jsme s ním po dálnici, protáhli ho městem a nakonec zkoušeli jeho dynamické schopnosti na okreskách. Výsledek 5,8 litru byl proto vynikající. Při klidné jízdě jsme se dokonce často přibližovali tabulkové hodnotě. Vzhledem k tomu, že má auto 40litrovou nádrž, nabídne i velmi slušný dojezd.

Velkou devízou Pola je také jeho podvozek, který pracuje jako u většího Golfu. Tedy s dobrými dávkami komfortu a jistoty. Pokud už máte s nějakým volkswagenem zkušenost, tedy hlavně novějším, budete na palubě Pola jako doma a přijde vám, že prostě jezdí přirozeně. Tak jak má jezdit slušné nové auto. Podvozek dobře filtruje městské nerovnosti a nerozhodí ho ani horší okreska. Za celý týden jsme se nedočkali ani rázů od kol, ani poskakování.

Jasně, řízení není kdovíjak komunikativní, ale celkově vůz rozhodně nepůsobí odtažitě. Je to takové pohodové auto, se kterým si rádi zajedete jenom na otočku pro rohlíky a druhý den klidně přes půl Česka za babičkou. Prostě sednout a jet. To je jeho hlavní poslání. A zřejmě také ukázat to, že malé auto se základním motorem pod kapotou nemusí být plechovka, která se krčí v pravém pruhu mezi kamiony.