Zapojit startovací kabely je jednoduché. Přesto řada řidičů dělá zásadní chybu

Ten, kdo má v pořádku akumulátor a nenechá auto stát v mrazech přehnaně dlouho, by neměl mít při startování v mrazech problém. Ti ostatní však mohou ráno přijít k autu a zjisti, že startér netočí a autu chybí "šťáva". Co s tím? Nejrychlejší pomoc představuje vstřícný motorista, který vám pomocí startovacích kabelů "půjčí" trochu své energie potřebné pro nastartování. Úkon je to jednoduchý, ale je potřeba mít na paměti důležité pravidlo.

Prvním důležitým předpokladem úspěšného nastartování pomocí kabelů, je jejich kvalita. Najdete je sice téměř v každém obchodě, ale nabídka a hlavně ceny se liší. Zvolit tu nejlevnější variantu není úplně optimální. Obecně platí, že pořádné startovací kabely by měly mít dostatečnou tloušťku drátů. Tento údaj by měl být u seriózních produktů uveden na obalu.

Doporučuje se minimální průřez 16 mm2, pro silnější velkoobjemové motory (zejména diesely) pak může být průřez klidně až 25 mm2. Nejlevnější startovací kabely tak koupíte za pár stovek, ty kvalitnější pak stojí i přes tisícovku. Při výběru také věnujte pozornost délce kabelů - ty levné budou jen tak tak stačit pro propojení s jiným autem, které tak bude muset přijet opravdu blízko. Delší kabely jsou v tomto směru samozřejmě lepší.

Kabely už tedy máme a nyní vyhlížíme pomoc. Ideální je, pokud se startováním vypomůže vozidlo s motorem o podobném objemu a výkonu. Je fakt, že v nouzi bude pravděpodobně fungovat jakékoliv spojení - sám jsem se starou dvouválcovou kachnou úspěšně nastartoval vybitou octavii, ale pro klid duše a úspěšný přenos energie je vhodnější alespoň rámcová kompatibilita obou vozů.

Pokud takto nouzově startujete někde na silnici, nezapomeňte samozřejmě nejprve dané místo bezpečně označit trojúhelníkem a kolem auta se pohybujte v reflexních vestách, což platí pro posádky obou vozů. A pak už můžeme začít propojovat.

Při zapojování startovacích kabelů dělá spousta řidičů z nevědomosti velkou chybu. Propojí totiž nejen kladné póly obou baterií, ale také záporné póly. Přitom je důležité, aby se svorka záporného pólu u auta s vybitou baterií nezapojovala na baterii, ale byla ukostřena. Vhodné místo pro tuto svorku najdete nejlépe v návodu k obsluze k danému autu. Tak či tak se nesmí jednat o lakovanou část motorového prostoru.

Byť případné přímé propojení baterií neznamená, že byste auto neměli šanci vůbec nastartovat, riskujete tím vážné problémy. Pokud se svorkou dotknete záporného pólu vybité baterie, s velkou pravděpodobností dojde k jiskření a vypouštění výparů. Úplně v mezní situaci může akumulátor dokonce explodovat.

Dávejte také velký pozor na to, abyste omylem nezapojili kabely obráceně a nespletli si + a - u obou baterií. Pokud by k tomu došlo, vzniká vysoké riziko poškození palubní elektroniky.