Roky jezdíte jedním autem a jste zvyklí u stojanu čerpací stanice zastavovat vždy na jedné straně. Jenže pak sednete třeba do firemního vozu, potřebujete natankovat a hle, víčko je na druhé straně. Možná vás napadne, jak je toto vůbec možné?
Stačí se postavit na ulici a pozorovat auta kolem sebe. Různé značky mají otvory pro palivové hrdlo na odlišných stranách. Někdy se to liší i model od modelu stejné značky. Na záludnou otázku lze tedy odpovědět velmi jednoduše. Primárně se totiž řeší, pro jaký trh bude vůz distribuován, podle toho se umisťuje hrdlo. Pokud auto putuje za velkou louži do Ameriky, pak budou víčka nádrže ve většině případů na levé straně. Evropský typ zákazníka si zase navykl mít přístup spíše na pravé straně.
Pokud je model navržený pro užití celosvětově, vyhrává vždy ten trh, který je pro danou značku důležitější. Tedy, kde se vozy více prodávají, proto je možné, že i u nás potkáte automobily s víčkem na jiné straně než jste obvykle zvyklí. Vhodným příkladem je třeba tuzemská Škoda s umístěním víčka vpravo, která se prodává spíše na našem kontinentu. Oproti tomu Ford Mustang vévodí zaoceánské komunitě.
Na druhou stranu velký boom čerpacích stanic s možností tankovat po obou stranách stojanu přišel právě z Ameriky. Bylo tedy nakonec úplně jedno, na jakou stranu auta se víčko umístilo. Výrobci se tak nemuseli řídit žádnými nepsanými pravidly a raději se zaměřili na to, jak uspořádat jednotlivé komponenty vozu, aby vše zapadlo na své místo, jak má.
Nicméně není to jen oblast distribuce, jak uvádí František Vilánek, servisní technik z Auto Strakonice: „Při vývoji se hledí na konstrukci vozidla. Typickým příkladem je Volkswagen Multivan, který musí mít nádrž za řidičem, protože do zadního prostoru by nebyla kam dát. Dále je to bezpečnost, hrdla nádrže se tak ve většině případů umisťují na pravou stranu, protože při střetu dvou vozidel je spíše ohrožena levá strana auta. Ta pravá je prostě celkově bezpečnější. Když vám dojde benzín a potřebujete ho dolít z kanystru, na jaké straně chcete stát? Řekl bych, že správná odpověď bude na pravé u krajnice.“
Pokud zabrousíme ještě trochu do historie, tak dříve čerpací stanice fungovaly na principu tankování jen z jedné strany. Tankovací pistole se nacházely vždy po směru jízdy. V Evropě to byla pravá strana, protože se jezdilo v drtivé většině zemí vpravo, naopak třeba v Japonsku to bylo vlevo. V moderních dějinách se setkáme už jen s obousměrnými čerpacími stojany, a tak otázku preferované strany nemusíme víceméně vůbec řešit.
Orientace je v tomto smyslu zcela jednoduchá. Existuje totiž chytrá pomůcka. V přístrojovém štítu se podívejte na stav palivové nádrže. Symbol čerpacího stojanu má u sebe ve většině případů šipku, která míří buď na levou nebo na pravou stranu. Podle toho hned zjistíte, k jaké straně stojanu zajet.
Šipku občas nahrazuje piktogram tankovacího stojanu s hadicí. A právě podle podle strany, na které je hadice tankovací pistole u symbolu umístěna, lze poznat i stranu umístění skutečného víčka palivové nádrže u daného auta.
