Řidiči rádi zneužívají výstražná světla. U špatně zaparkovaného auta jimi policisty neobměkčí

Možná to také znáte ze svých cest – potřebujete si nutně vyzvednout zásilku z obchodu, ale okolo není kde nechat auto. Všechna místa k parkování jsou obsazená, volnou plochu brání značka zákaz zastavení. Co teď? Někdo by auto nechal klidně za značkou, někdo by ho postavil před vjezd, jiný rovnou na chodník. V každém případě by ale všichni udělali jedno: stiskli tlačítko varovných blinkrů. Varovná světla totiž v překladu řidičů znamenají něco jako: „Vždyť je to jen na chvíli.“ Vyvinit se z přestupku přitom tak snadno nelze.

„Motoristé nechávají auta blikat prakticky na libovolných místech, kde je neoprávněně odstaví. V pěší zóně, na chodnících, na cizích vyhrazeních stáních nebo i na přechodech pro chodce, v křižovatkách a u zastávek hromadné dopravy,“ říká mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. A někdy to podle něj není jen na chvilku: „Hlídky zažily mnoho situací, kdy řidič takto odstavil automobil na desítky minut nebo i na hodiny. O rychlosti jeho návratu to tedy mnoho nevypovídá.“

Zákon o provozu na pozemních komunikacích přesně vymezuje, kdy je možné „blikačky“ použít. Hovoří o tom v paragrafu 31, který se zabývá výstražnými znameními. Řeší používání klaksonu, světelného znamení, tedy lidově „probliknutí“ a v poslední řadě i „světelného znamení zapnutím výstražného světelného zařízení.“ Právě pod tímto kostrbatým označením jsou skryté z pohledu zákona řidiči tak oblíbené varovné blinkry.

„Je-li nutné upozornit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích na hrozící nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo, dává řidič světelné výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení,“ píše zákon. Žádné jiné použití „blikaček“ tedy není z jeho pohledu přípustné.

Dobře řidiči používají výstražné blinkry při dojezdu kolony na dálnici, k nehodě a v dalších krizových situacích. Naopak třeba při parkování v druhé řadě nebo ve vjezdu do domu určitě ne. Mimochodem, hned následující odstavec v zákoně navíc omezuje použití výstražných znamení na nezbytně nutnou dobu. Tím ale bezesporu není myšleno odskočení si do obchodu.

Přesto se stačí pár minut projít po městě a na blikající auto narazíte velmi rychle. I proto web Autosalon.tv oslovil městské strážníky, aby se jich zeptal, zda přece jen nad řidičem, který bliká, nepřimhouří oko a neudělí spíš pokutu jinému. Třeba takovému, který páchá ten samý přestupek, jen zapomněl stisknout ve voze patřičné tlačítko.

„Spuštění varovných světel nemá na posuzování přestupkového jednání z pohledu strážníka žádný význam. Strážník při řešení jakéhokoli přestupku vždy posuzuje danou konkrétní situaci s přihlédnutím ke všem okolnostem. S výmluvami tohoto typu se setkáváme spíše u řidičů, kteří jsou sice držiteli řidičských průkazů, ale potřebovali by si dopravní předpisy odpověděla mluvčí pražských strážníku Irena Seifertová.

Její slova potvrzuje mluvčí plzeňské městské policie Jana Pužmanová: „Někteří z řidičů se mylně domnívají, že rozsvícením všech blikačů omluví své jednání, které je v rozporu s pravidly silničního provozu a že se ničeho nedopouští. Omluvit své jednání se ostatně snaží celou škálou výmluv. Přístup k řešení řidiče vozidla je stejný jako v případech, kdy spáchá přestupek spadající pod takzvané jiné porušení povinností.“

„Je to pravděpodobně způsob, kterým se většina z nich snaží dát najevo, že vůz není dlouho odstavený a oni se k němu rychle vrátí. Pokud se ale nejedná o nouzové stání nebo upozornění na nebezpečí, nehraje zapnuté světelné výstražné zařízení při posuzování přestupku a případného postihu žádnou roli,“ komentuje mluvčí strážníků z Brna Jakub Ghanem. „Lidé jednoduše nevědí, kdy varovné blinkry používat,“ doplňuje ho kolega David Štýfald z českobudějovické městské policie.

A nebo vědí. Jen jednoduše věří, že „blikačky“ jsou odpustek.