Češi chtějí tažné zařízení čím dál víc. Roste však počet aut, u kterých vůbec nelze objednat

Český chalupářský národ má ke „koulím“ tradičně blízko – vždyť, co se toho na chaty a chalupy natahaly přívěsy za stodvacítkami, favority či feliciemi. Z tehdejších napevno namontovaných tažných zařízení se postupem času u řady moderních aut vyvinuly automatické a elektromotory ovládané „koule“, které vyjedou z pod zadního nárazníku na stisknutí tlačítka. To je na jednu stranu skvělé, ale na druhou stranu přinesla současná doba v oblasti tažných zařízení nejedno nemilé překvapení.

Nejen kvůli přívěsným vozíkům, ale zejména s rozmachem elektrokol, se zájem Čechů o vybavení vozu tažným zařízením zvyšuje. Potvrzují to všichni zástupci námi oslovených značek. „Dlouhodobě pozorujeme rostoucí trend jak u tažných zařízení z výroby, tak i v rámci příslušenství,“ říká Radka Matthey z Peugeotu a dodává, „V rámci modelových řad jednoznačně vedou modely Peugeot Rifter a 5008, u kterých je tažné zařízení montováno do 17 %, resp. 15 % nových vozů. Tažným zařízením je vybaven také každý desátý model Traveller.“

Pozitivní trend potvrzuje také Marek Vlasák, jednatel společnosti ELSAGROUP, která se zabývá dodatečnou montáží tažných zařízení: „Nosiče kol na tažné zařízení se těší veliké oblibě a dle informací od zákazníků si více než polovina z nich pořizuje tažné zařízení právě kvůli nosiči kol. Tento trend podporuje rozmach elektrokol, která jsou těžší než konvenční kola, a jejich převoz na střeše vozu není buď možný vůbec, nebo je vysoce nekomfortní. Stejně tak se zvyšuje i poptávka po odnímatelných systémech, kdy je v případě nepoužívání tažného zařízení možné čep z vozu odejmut, čímž zůstává estetická hodnota vozu nedotčena.“

Také Škodovka ústy tiskového mluvčího Pavla Jíny potvrzuje stále se zvyšující zájem: „Podíl vozů vybavených tažným zařízením konstantně roste. Nejvíce patrné to je u kategorie SUV, kterou volí zákazníci s aktivním životním stylem. Stále oblíbenější je ale tato mimořádná výbava také u ostatních modelů.“

Pokud uvažujete o koupi nového či skladového vozu a víte, že tažné zařízení dříve či později využijete, je dobré s tím počítat již v okamžiku objednání či pořízení auta. U některých značek, třeba u Škodovky, se totiž tažné zařízení nejlépe montuje přímo při výrobě auta. „Největší zájem o tažné zařízení z výroby je u modelu Kodiaq, u nějž zástavbovost této mimořádné výbavy dosahuje 75 %. Následují modely Karoq a Superb, u nichž je tažným zařízením vybaven každý druhý prodaný vůz,“ říká Pavel Jína, tiskový mluvčí ŠKODA AUTO ČR.

Jinak je tomu například u značky Hyundai, kde se tažné zařízení z výroby nenabízí a vždy jde o doplňkové příslušenství. „Největší zájem o něj je u modelů SUV a crossover – Kona, Tucson, Santa Fe. Zástavba tažného zařízení konkrétně v případě Tucsonu činí desítky procent prodaných vozů. Tažné je populární také u i30, s vyšším podílem u varianty kombi,“ doplňuje David Pavlíček, PR Coordinator tuzemského zastoupení.

Samozřejmě je i dnes možné si většinu běžných aut nechat tažným zařízením dovybavit následně. V některých případech to může být rutinní záležitost, v jiných ale trochu oříšek a hlubší zásah do peněženky. „Autorizovaný servis i specializovaná firma by při použití originálních dílů neměly mít problém. Pro dodatečnou montáž má ŠKODA AUTO pro jednotlivé modely sady, ovšem cena dodatečné zástavby může být u některých motorizací výrazně vyšší než při konfiguraci nového vozu,“ vysvětluje Pavel Jína.

Na případné komplikace a úskalí se musí připravit zejména majitelé sportovnějších či specifičtějších verzí, u nichž jsou použity méně běžné zadní nárazníky či další prvky. „V některých případech bývají nezbytné dodatečné úpravy nárazníků, nebo je pro tato provedení dostupná jen vertikálně odnímatelná verze tažného zařízení,“ říká za Hyundai David Pavlíček.

U peugeotů to naopak na nějaké zásadní komplikace s dodatečnou montáží nevypadá. „Vozidla značky Peugeot jsou vyrobena tak, že se neliší vybavením, tedy například dimenzováním chladící soustavy nebo dalších skupin vozidla podle toho, zda byla vyrobena s tažným zařízením či nikoliv. Tažné zařízení je tak možné instalovat do každého vozidla, pokud je k tomu určeno,“ říká Radka Matthey.

„Zda může být vůz dodatečně osazen tažným zařízením, je vždy patrné z Velkého technického průkazu, kde je uvedena maximální hmotnost přípojného vozidla. Pokud má vůz v tomto parametru vyplněny hodnoty vyšší než 0, může být dovybaven tažným zařízením,“ vysvětluje Marek Vlasák z ELSAGROUP a dodává, „Všechna tažná zařízení, která nabízíme, jsou homologována dle směrnice 94/20/ES nebo předpisu EHK/OSN č.55 a schválena k provozu na pozemních komunikacích a jejich montáž, je-li provedena odborně a dle montážního návodu, nijak neomezuje záruku nového vozidla. Toto tvrzení lze doložit tzv. blokovou výjimkou EU - Nařízení komise (EU) č.461/2010.“

Dodatečná montáž je tedy možná, nicméně je více než žádoucí využít buď autorizovaný servis, nebo vyloženě specializovanou odbornou firmu. Jde totiž o to, aby bylo tažné zařízení následně v provozu plně kompatibilní se všemi systémy auta. Ta tam jsou doby, kdy byla montáž tažného zařízení otázkou pouze mechanickou s lehkým přesahem do elektriky vozu. Dnes musí být dodatečně montované příslušenství nakonfigurováno do specifikace vozidla diagnostickým přístrojem, aby byla zajištěna správná funkce vozidla a komfortních a bezpečnostních funkcí. Samozřejmě je nutné správně propojit i elektroinstalaci s řídicí jednotkou přes k tomu určený dodatečný svazek. „Nerespektování předepsaných postupů může vést k vážnému poškození elektroinstalace vozidla, respektive k poškození ostatních řídicích jednotek zapojených do komunikačních sítí vozidla. Na taková poškození se nevztahuje záruka,“ říká Radka Matthey z Peugeotu.

Dnes už totiž dávno neplatí, že se musí propojit pár kabelů, aby i u vozíku správně svítily brzdovky a blikaly blinkry. Celý systém moderních aut je výrazně komplikovanější a připojením vozíku dochází např. k přenastavení systému ESP tak, aby umožnil stabilizaci jízdní soustavy při rozkmitání. Stejně tak se mohou aktivovat nejrůznější další asistenční systémy - např. Trailer Assist, který usnadňuje couvání s vozíkem. Samozřejmě se také deaktivují zadní parkovací senzory, aby řidiči nezprostředkovávaly mylné informace.

Pokud chcete mít tažné zařízení výhradně pro převoz jízdních kol či jako nosič zavazadel, nikoliv tedy pro tahání přívěsného vozíku či karavanu, existuje pro některé modely řešení v podobě specifického typu spojovacího zařízení, které je speciálně vyvinuté pro vozy s nulovou hodnotou přípustné hmotnosti přípojného vozidla. Ve specializovaných prodejnách takové řešení najdete, ale ani to není určeno všem autům. Například u modelů Škoda Scala nebo Kamiq G-Tec nelze tažné zařízení montovat kvůli umístění nádrže na CNG.

Počet aut, která nemohou mít „kouli“ se zvyšuje také kvůli probíhající elektrifikaci modelových řad. K tažení přívěsů není určena většina elektromobilů a dokonce ani hybridů. Týká se to třeba i Škoda Octavia iV čtvrté generace, u které není zařízení v nabídce kvůli úpravám pro zabudování hybridního ústrojí. S tažením přívěsu se nepočítá ani u Hyundai Ioniq EV či Škody Citigo iV. Logicky nevhodné jsou rovněž vyloženě malé vozy se slabšími motorizacemi, jako například Peugeot 108 či Hyundai i10. Je ale fakt, že u těchto modelů je případná poptávka po tažení vozíku samozřejmě naprosto minimální. To zmíněná elektromobilita přinese českým chalupářům z hlediska nemožnosti táhnout přívěs více starostí.