Komentář: Vyšší postihy pro řidiče nejsou potřeba. Česko má jedny z nejpřísnějších trestů světa

Čeští řidiči jsou nepoučitelní, jezdí rychle, bourají a umírají. To je ve zkratce sdělení, které se k české veřejnosti snaží vyslat policie a BESIP, tedy oddělení ministerstva dopravy pro bezpečnost. Dokládá to například reportáž v Událostech České televize odvysílaná 25. září. Receptem má být zvýšení pokut, počtu trestných bodů a prodloužení ztráty řidičského průkazu. Otázkou proto je, jak daleko až lze v drakonických trestech zajít, když už teď má Česko jedny z nejpřísnějších silničních zákonů světa.

Dát si k obědu pivo a vyrazit rychlostí 180 km/h na dálnici vyjde v Česku draho. Za překročení 0,3 promile alkoholu v dechu totiž hrozí ztráta řidičského průkazu až na jeden rok a k tomu pokuta 20 tisíc korun. Za překročení rychlosti o víc než 50 km/h je to se ztrátou řidičáku stejné, jen pokuta je nižší. V tomto případě 10 tisíc korun.

Paradox je, že by stačilo, aby řidič přejel za hranice Česka směrem na západ a problém by neměl. Hned za Rozvadovem, kde se dálnice D5 mění na německou A6, totiž platí neomezená maximální rychlost. Stejně tak je tomu na dálnici D8, která se mění na A17 směrem na Drážďany. I tam může řidič zapomenout na limity. K tomu připočítejme fakt, že v Německu považují za ovlivnění alkoholem až hranici 0,5 promile a výsledkem je to, že by člověk jedoucí 180 km/h po jednom pivě neměl problém (ne, že bychom to doporučovali!).

Jistě, Německo je se svými dálnicemi, na jejichž části platí neomezená rychlost, světovým unikátem (snad jen vzpomeňme na britský ostrov Man bez limitů mimo obce). Stejně tak je potřeba upozornit na fakt, že pojišťovny v případě nehody přihlíží k překročení doporučené rychlosti 130 km/h. Ale i tak. Neostrakizuje se někdo, kdo jede rychle. To proto, že rychlost jako taková nebezpečná není. Nebezpečné jsou jiné faktory, jako například nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, počasí nebo nevěnování se řízení. Ostatně i proto v policejních statistikách nefiguruje jako důvod dopravní nehody „překročení maximální povolené rychlost“, ale zmíněné nepřizpůsobení.

Za pozornost stojí i fakt, že Česko je se svým striktní zákazem alkoholu za volantem v Evropě v menšině. Nulová tolerance totiž v EU platí jen ve čtyřech zemích bývalého východního bloku, tedy v Česku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku. Ostatní nějakou mají, nejčastější hodnotou je 0,5 promile, což platí v Německu, Francii, Španělsku, Portugalsku, Švýcarsku, Itálii, Rakousku, státech Beneluxu a šlo by pokračovat dál. Ostatně 0,5 promile je nejrozšířenější hodnotou světa, ačkoliv ne nejvyšší. Vysokých 0,8 promile platí třeba na Maltě nebo v anglické části Velké Británie, mimo Evropu pak v Kanadě či USA.

Naopak nulová tolerance platí zhruba ve 30 státech ze 195. Kromě už zmíněného Česka a jeho sousedů to jsou země bývalé sféry vlivu Sovětského svazu, jmenujme třeba Kazachstán, Turkmenistán nebo Uzbeksitán. V Rusku platila nula do roku 2010. Většinu dalších zemí s nulovou tolerancí najdeme mezi muslimskými státy, jde třeba o Saúdskou Arábii, Somálsko, Jemen nebo Malajsii.

Jistě, pro nulovou toleranci existují liché argumenty typu „dovol Čechovi pivo a on si dá dvě“, které nemají žádný reálný základ a jde tak pouze o lidová rčení. Co je ale vidět je to, že ani nula neodrazuje opilce s mnoha promile, aby sedli za volant a někoho zabili. Místo toho vytváří oběti z lidí, kteří si k obědu dají opravdu jedno pivo, pak na něj třeba ve spěchu zapomenou a mají tu smůlu, že na ně vyjde silniční kontrola. To z morálního hlediska není dobře.

A tak se oklikou dostáváme zpět k zpřísňování trestů za rychlost. BESIP s policisty by chtěli za vyšší překročení odebírat řidičský průkaz až na 18 měsíců a pokutu 25 tisíc korun. „V současné době nejsou přestupky sankcionovány tak, jak je třeba, aby měly výchovný účinek,“ řekl šéf dopravní policie Jiří Zlý České televizi.

Zjevně tedy vychází z představy, že čím přísnější tresty, tím bude počet řidičů jedoucích příliš rychle nižší. To ale neodpovídá realitě, stejně jako teze o tom, že se sníží i počet mrtvých. Statistiky ukazují, že s čísly mrtvých na silnicích už nejde mnoho dělat. Od 1. ledna do 26. září letošního roku zemřelo 338 lidí, loni to za stejné období bylo 330, tedy prakticky stejně. Jenže loni byly také zavřeny okresy a lidé cestovali méně. Jde o nejlepší čísla v historii měření a na lepší hodnoty se tedy jen tak nedostaneme, leda by lidé na silnice nevyjeli vůbec.

Nezpřísňujme tedy pokuty. Jediné, čeho tím dosáhneme, bude více lidí v existenční nouzi bez řidičáku. A přestaňme se tvářit, že maximální povolená rychlost je jakýmsi bezpečím, které když nepřekročíme, tak nebudeme za volantem ohroženi na životě. Policie to ráda dělá, protože měřit rychlost je to nejjednodušší, co může dělat. Ulovit totiž mnohem závažnější přestupky, jako je nevěnování se řízení, nebezpečné předjíždění nebo nedávání přednosti, totiž není nic snadného a v praxi se to finančně nevyplácí. Bohužel, dokud se policisté nezaměří na tyto přestupky, situace se nevylepší, ani kdyby za překročení rychlosti hrozilo propadnutí veškerého majetku.