Česká republika se v evropském srovnání počtu usmrcených motorkářů na milion obyvatel řadí mezi nebezpečné země. Podle mezinárodní databáze silniční dopravy a nehodovosti IRTAD skončila na sedmém nejhorším místě z devatenácti zemí.
Vysoká návštěvnost jarního veletrhu Motocykl 2023 na výstavišti v Letňanech a zacpané okolní komunikace jeho návštěvníky v okolí potvrdily oblíbenost motorek v Česku. Vždyť jen za poslední dva roky přibylo na našich silnicích skoro 48 tisíc nově registrovaných motocyklů. Loňský rok se stal nejlepším od roku 2008, protože bylo zaregistrováno 25,5 tisíce těchto jednostopých strojů.
„Oblíbenost motorek u nás vychází z tradice motosportu a motocyklové výroby. Je dobře, že jsme o tuto krásnou tradici nepřišli a inspiruje tolik lidí. Na druhé straně je ale také důležité, aby sami motorkáři i ostatní řidiči vnímali rizika spojená s vysokou intenzitou dopravy a rostoucím počtem motorek a nevytvářeli zbytečně situace, které mohou skončit tragicky,“ říká k vysokému počtu mrtvých motorkářů v českých dopravních statistikách ministr dopravy Martin Kupka.
Pozitivní čísla prodejů motorek v roce 2022 zastiňují tragická čísla ze silnic a dálnic. V loňském roce u nás zahynulo 62 motocyklistů. Z toho čtyři lidské životy z toho vyhasly je kvůli tomu, že řidiči neměli při jízdě na hlavě přilbu! Do statistik se smutně zapsalo i 344 těžce zraněných motorkářů.
Zdaleka už neplatí zažitý názor, že tragické nehody na motorce jsou doménou mladých nevyježděných řidičů. Nehodová čísla naopak odhalují fakt, že nejproblematičtější skupinou jsou motorkáři ve středním věku, kteří si po čtyřicítce začínají plnit své sny. Jenže nebývají na často silných strojích vyježdění.
Dalším zásadním problémem je chování řidičů osobních aut k motorkářům a nerespektování jejich zranitelnosti. „To, že jsme se v evropském srovnání zařadili mezi země s nejhoršími výsledky z hlediska nehodovosti motocyklistů, považuji za takový zdvižený prst vůči všem účastníkům silničního provozu. Musíme si uvědomit, že motorkáři sice zaviní zhruba 60 procent nehod ve kterých figurují, to ale znamená, že ze 40 procent je vina na řidičích automobilů. Obě skupiny si tak musí uvědomit, že statistiky motorkářů, kteří na našich silnicích zemřou, mohou ovlivnit hlavně oni sami,“ připomíná vedoucí BESIP Tomáš Neřold.
Výsledky evropského srovnání nehodovosti motocyklistů vycházejí z Mezinárodní databáze silniční dopravy a nehodovosti (IRTAD), která porovnávala 19 evropských zemí z hlediska počtu usmrcených motocyklistů při dopravních nehodách za rok 2021 v přepočtu na 1 milion obyvatel. Česká republika skončila na 7. nejhorším místě, nejvíce usmrcených bylo evidováno v Řecku, nejméně naopak ve Švédsku.
