Audi snižuje emise tím, že v bruselské továrně přestavuje staré indické rikši na elektromobily

Když se ve světě řekne Brusel, všichni si ihned vybaví Evropskou unii, vafle, hranolky, Atomium nebo čurajícího chlapečka. Málokdo ale tuší, že v hlavním městě Belgie se nachází jedna z nejstarších fabrik německého koncernu Volkswagen, ve které se aktuálně vyrábí největší elektrický model značky Audi. To by samo o sobě nebylo tak zajímavé, kdyby se nejednalo o první emisně neutrální automobilovou továrnu na světě, která navíc umí šikovně recyklovat použité baterie z vozu Q8 e-tron.

Začneme samotnou historií fabriky v Bruselu. Ta se začala psát už v roce 1948, kdy si automobilka Volkswagen na okraji města postavila výrobní linku pro modely Beetle a Transporter. Následně se tu po dobu 60 let vyráběla auta značky VW a občas se ve výrobním procesu objevily i příbuzné koncernové vozy.

Větší změna přišla v roce 2010, kdy celou továrnu převzalo Audi a začalo zde produkovat svůj nejmenší model A1. Po zhruba osmi letech se německá automobilka rozhodla, že Brusel bude domovem prvního elektromobilu e-tron (Q8 e-tron). Z tohoto důvodu se musela celá výrobní linka zrekonstruovat a upravit tak, aby splňovala požadavky moderní „elektrifikované“ doby.

Díky tomu belgická továrna Audi patří mezi nejmodernější továrny, které jsme kdy navštívili, a to nejen vybavením, autonomními vozíky, či roboty, ale především svým vizionářským smýšlením v oblasti udržitelnosti a životního prostředí.

Odborně řečeno, Audi Brusel je prvním certifikovaným velkosériovým výrobním závodem na světě s uhlíkově neutrální výrobou v prémiovém segmentu. To zjednodušeně znamená, že továrna do světa vypustí stejné množství emisí, jaké z naší planety odebírá. Neznamená to tedy, že by se Q8 e-tron vyráběl zcela bezemisně, ale společnost dokáže různými prostředky emise kompenzovat.

Bruselská pobočka má na to hned několik způsobů a projektů. Aby továrna dokázala dosáhnout neutrality, musí veškerou elektrickou energii čerpat z obnovitelných zdrojů. K tomu slouží gigantické pole solárních panelů na střeše budovy, které ročně vygeneruje až 10 GWh. Ani to ale na chod fabriky o rozloze 500 tisíc metrů čtverečních nestačí, proto Audi odebírá takzvanou „zelenou“ elektřinu, co vzniká v externích větrných či slunečných elektrárnách. Automobilka z Ingolstadtu také šetří emise pomocí vlakové dopravy, která produkuje méně CO₂ než ta silniční.  

Nicméně při exkurzi v bruselském výrobním závodě jsme se dozvěděli o projektech, které nejen snižují emise, ale také dávají druhý život použitým bateriím a zbylým dílům, které by se jinak musely složitě zlikvidovat. Oddělení Audi Environmental Foundation se spojilo s německo-indickým start-upem Nunam a společnými silami přestavují staré rikši se spalovacím motorem na elektromobily. Při jejich renovaci používají pouze zbytkové materiály z výroby koncernu Volkswagen.

E-rikši jsou tak poháněny použitými bateriovými články z modelu Q8 e-tron, střechu mají vyrobenou z potahů na přístrojové desky, řadící páku berou z malých hatchbacků a třeba světla, tachometr a zpětná zrcátka jsou odebírána z motocyklů Ducati. Sice to zní, jako kdyby pejsek s kočičkou vařili dort, ale finální produkt je naprosto fascinující a to jak z enviromentálního tak designérského pohledu.

Stylová e-rikša dokáže z malého elektromotoru na zadní nápravě vymáčknout 3 kW (max 6,4 kW) a 11 Nm (max 35 Nm) točivého momentu. Díky tomu půl tuny vážící indická tříkolka může jet až 48 kilometrů za hodinu a na maximální rychlost dosáhne za 21,6 sekundy. To sice nejsou oslnivé hodnoty, ale poslání elektrických vozítek není překonávat rychlostní rekordy, ale zlepšovat životní prostředí tam, kde je to nejvíce potřeba - v Indii. Navíc tím automobilka efektivně nakládá se zbytkovými materiály.

Ovšem e-rikši jsou pouze jedním projektem z mnoha dalších. Audi například v okolí svých továren vysazuje dubové lesy, které čistí atmosféru nebo ze starých baterií staví velké powerbanky se solárními panely, jenž odesílá do míst, kde lidé nemají přístup k elektrické síti.