Retro: Dioss Rebel Nova byl ztělesněním českého snu o levném sporťáku. Dopadlo to jako obvykle

Pod košatým stromem českých automobilových podivností devadesátých se tu a tam najde i vozidlo, které by snad i mohlo obstát v konkurenčním boji nebo se přinejmenším dočkat malosériové výroby. Sebenadějnější projekty však do jednoho ztroskotaly na čem jiném než na financích. Mezi ty technicky i marketingově nejživotaschopnější patřil bezesporu úhledný dvoumístný sporťák z Klatov. 

Snaha o výrobu cenově dostupného a přitom dostatečně atraktivního sportovního modelu u nás nebyla ničím novým. Sériové Škody Felicia, 110 R či Rapid ze 60. až 80. let doplnily už za socialismu ojedinělé exempláře odvážnějších prototypů ÚVMV 1100GT, Škoda 110 Super Sport, GIOM 1 nebo Grafit. Samozřejmě, že ani v jednom případě nevznikl více než jeden kus. Porevoluční ambiciózní kreace jako MTX Tatra V8 a Innotech Mystero motory byly ve své snaze konkurovat Ferrari či Lamborghini právě z tohoto důvodu rovněž utopické. O něco úspěšnější už byly roadstery z Metalexu stavěné na bázi Favoritů a později Felicií. Snad právě jimi se inspiroval šéf klatovské firmy Dioss Vladimír Blažek.

Tento podnik, který byl za socialismu jednou z mnoha poboček elektrotechnického koncernu Tesla měl v 90. letech i nemalé strojírenské ambice a projekt výroby lehkého sportovního auta by do výroby dobře zapadal. Zadání počítalo s atraktivní dvoumístnou karosérií a motorem uloženým uprostřed napříč, tedy něčím na způsob Toyoty MR2, Fiatu X1/9 nebo MG F.  Oslovený designer Václav Král s danými dispozicemi vysochal jednu ze svých nejpovedenějších kreací, která si přidržela charakteristické prvky jeho tvory: klínový tvar s vysokými bočními prahy, velkolepou příď a dramaticky řezané pozadí. 

Konstrukční stránku věci dostal na starost zkušený Václav Hostaš a dá se říct, že podmínku vytěžit z dostupných dílů maximum splnil velmi zdařile. Trubkový rám nesly nad silnicí nápravy typu McPherson převzaté ze Škody Favorit, resp. Felicia, pružiny a nastavitelné tlumiče byly ale nové stejně jako fešná 14" litá kola. Auto bylo vskutku drobné, na délku měřil Rebel 3850 mm, na šířku 1650 mm a vysoký byl pouze 1250 mm. I s provozními kapalinami nevážil více než 840 kg.

První prototyp byl modrý (ano, je to ten, na který se díváte) a sestrojili jej nikoliv v Klatovech, nýbrž ve známé kopřivnické firmě Ecorra, která měla později na svědomí i dvoudveřovou Tatru 700 GT. Do vozu tam zabudovali osvědčený škodovácký motor OHV o objemu 1,3 litru s jednobodovým vsřikováním, který s lehkým tuningem dosáhl výkonu 75 koní. Stačilo to na maximálku 170 km/h a zrychlení z nuly na 100 km/h za 13 vteřin, což v 90. letech nebylo špatné. Převodovka měla být původně šestistupňová. 

Buď jak buď, díky částečné patronaci tehdy mladistvé TV Nova v čele s Vladimírem Železným se autu s drsňáckým názvem Rebel dostalo ještě přídomku „Nova“ a díky tomu i patřičné publicity. Jejím iniciačním momentem byla veřejná premiéra, která se uskutečnila v roce 1995 právě v tehdejším sídle komerční televize v pražské Měšťanské besedě - samozřejmě i za přítomnosti nezbytného psa Nováka.

Jak už to tak bývá, po dobově pompézní prezentaci byl výrobce zahrnut slovy chvály a snad i proklamovanou poptávkou o vůz z Česka i zahraničí. Televize vysílala, noviny psaly, znáte to... Ale voda tekla a tekla a slibovaná malosériová roční výroba 250 kusů stále v nedohlednu.

Kde byl zakopán pes? Především v potížích s homologací pro silniční provoz, jakož i s tím spojenou nevůlí do projektu dále investovat. Modrý prototyp byl ač funkční víceméně jen výstavní, do rumunské trikolory nakonec sestavu doplnily ještě žlutý a červený kousek.

V pořadí druhý žlutý vůz se po dvou letech skutečně podařilo homologovat, úprava původního návrhu si ale vyžádala nákladné změny, které nakonec původní elegantní automobil výrazně změnily. Většinu z 80 tisíc testovacích kilometrů vůz už absolvoval s koncernovým motorem 1,8 litru, který byl tehdy vrcholnou motorizací Škody Octavia. Jeho 125 koní sice stroji dodalo na rychlosti, ale také přes dva metráky na hmotnosti, takže původní lehkost byla ta tam. Kvůli bezpečnosti musela originální vystouplá světla a estetiku přídě zprznil chladič přemístěný za nárazník. 

Stále ještě s nadějí na malosériovou výrobu nakonec vznikl ještě červený Rebel, který už byl zase o něco hezčí než žlutý prototyp. Každopádně zůstal posledním. Původnímu klatovskému výrobci došla s projektem, který jej podle znalce Petra Bači stál dnes směšných 13 milionů korun, trpělivost a kompletní know-how včetně tří vyrobených aut v roce 1998 za rovný milion prodal novému vlastníku.

Ten už se ale i kvůli nejasné komerční perspektivě o výrobu vůbec nepokusil a existující a řádně neuskladněné vyrobené kusy porůznu chátraly. Příběh třech klatovských Rebelů má nicméně překvapivě dobrý konec. Podle Bači červený prototypu zrenovoval jistý Ing. Bajgar a v roce 2020 jej dokonce předal iniciátoru celého projektu Vladimíru Blažkovi, který bohužel záhy zemřel. První a tedy vyobrazený stroj ze sbírky severomoravského fandy škodovek do původní podoby renovoval Petr Molčan, který od loňska pracuje i na žlutém autě.