Základní mobilita za cenu telefonu: Auta typu Peugeotu 106 nám jednou asi budou chybět

Mnozí si to možná ani neuvědomují, ale žijeme v době, kterou lze pořád úspěšně považovat za zlatý věk motorismu. Tak široký výběr všemožných aut tu nikdy dříve nebyl. Můžete si koupit elektromobily, několik typů hybridů, normální diesely, benzinové motory, CNG, LPG a dokonce i vodík (pokud máte odvahu). Výrobci sice postupně nabídku motorizací seškrtávají, ale obecně je pořád výběr nebývale pestrý. A platí to také pro lidi, kteří mají hluboko do kapsy, nebo kteří prostě nechtějí pro dojíždění pár kilometrů kupovat drahé auto. Aktuální situace je taková, že si doslova za pár tisíc pořád můžete koupit celkem málo jeté malé jednoduché auto, které vám bude sloužit ještě dlouhá léta. Takovým příkladem je třeba Peugeot 106. 

Peugeot 106 se vyráběl od roku 1991. Nejprve jako třídveřový hatchback, s malým odstupem dorazila i pětidveřová karoserie. V roce 1996 přišel větší facelift, který vůz hodně změnil. Auto dostalo uhlazenější tvary, ale také třeba výztuhy dveří. Právě z roku 1996 je exemplář na fotkách. Ten do dnešních dnů ještě nenajel ani 50 tisíc kilometrů a přesto před dvěma lety vyšel jako ojetina po první majitelce (tehdy měl najeto 38 tisíc) na 17 000 Kč. Samozřejmě následně bylo nutné další tisíce rovnou dát do servisu, protože auto dlouhou dobu stálo, ale s tím se tak nějak počítá. 

Důvodem, proč navzdory velmi nízkému nájezdu stojí speciálně Peugeoty 106 poměrně málo, je nezajímavost takového auta. Všichni máme v povědomí sportovní verze nabízející díky nízké hmotnosti hodně zajímavé svezení, ale obyčejné kusy, speciálně se základním litrovým motorem, nikoho za srdce vážně nevezmou. Aby také ano, když maximální výkon litrového čtyřválce je slovy třicet sedm kilowattů. Já osobně jsem nikdy takhle slabé auto nevlastnil a právě velmi nízký výkon vzbuzoval určité obavy. 

Auto je to navíc velmi malé. Na délku měří ani ne 3,7 m, široké je necelých 1,6 m a vysoké 1,4 m. Dříve prostě byla malá auta skutečně malá. Nejvyšší rychlost je ovšem 150 km/h, což už nevypadá tak špatně. Nakonec více nejedou ani dnešní násobně dražší elektromobily.

Každopádně proto, abyste po tomto autě sáhli, musíte významně omezit své nároky a hlavní prioritu dát pořizovací ceně. My ale tentokrát nehledáme žádné velkolepé zážitky, ale prostou základní mobilitu. Takže: Jaká je ta základní mobilita v podání Peugeotu 106?

Peugeot 106 je na dnešní poměry opravdu hodně malé auto. Nakonec jde o kratší automobil třeba i ve srovnání s Toyotou Aygo X, oproti které má dokonce kratší také rozvor. Zadní sedadla jsou použitelná spíše pro tašky než pro další cestující, nicméně oficiálně je stošestka pětimístný automobil. Jak tomu bylo v minulosti zvykem, kvůli menším nárokům na bezpečnost jsou starší auta prostornější, takže i Peugeot 106 přece jen odveze více, než byste si mohli myslet (objem zavazadelníku je 215 l). Jako nákupní taška poslouží zcela bez problémů a coby nouzový dopravní prostředek už se mnou zvládl i delší výlety s větším množstvím věcí. 

Interiér je vyloženě primitivní. Pár tlačítek, tachometr, hodiny, rádio... Nevěřili byste ale, jak uklidňující je přesednutí do takovýchto aut z těch moderních, kde je všude samá dotyková plocha, obří displeje a miliony informací často s jízdou nepříliš souvisejících. Dvojnásob to platí o jízdě za tmy. V takovém Peugeotu 106 je uvnitř opravdu tma, přístrojový štít svítí jen decentně a výhledu ven nic nebrání. Nikde se žádný displej neodráží a ambientní osvětlení vás také neruší. Dojem trochu vylepšují docela dobré plasty a stylové retro-čalounění ve dveřích. 

Dynamika základního Peugeotu 106 určitě překvapí. Těch 37 kW mu vlastně nakonec stačí, a to dokonce i pro jízdu na dálnici, kde se dá jet tachometrových 130 km/h. Je to logické. Malá kola, krátké převody, nízká hmotnost. Tedy recept, na který jsme dnes už asi zapomněli, protože kvůli emisím mají dnešní auta převody spíše delší. Na okreskách umí být i litrová 106 nakonec snad i trochu zábavná. Tohle auto rozhodně jede lépe, než co slibují papírové předpoklady. Právě kvůli tomu mne velmi láká výměna tohoto Peugeotu za stošestku osazenou třeba silnější čtrnáctistovkou (55 kW). Ale zatím jsem vždy tomu pokušení odolal s tím, že to není auto pro zábavu, ale „základní mobilita“. Kromě toho také nízký výkon a malý objem znamená povinné ručení v řádu stovek korun ročně.

I když vypadá Peugeot 106 jako naprosto nezajímavé a dynamicky podprůměrné auto, ve skutečnosti se s ním dá žít velmi dobře. Navzdory všem předpokladům jsem s ním už podnikl i výlety typu z Prahy na Nové Mlýny a zpět a kupodivu to nebylo ani vyloženě nepříjemné, ani nijak extra zdlouhavé. Vzhledem k tomu, kolik to auto stálo a na kolik vychází povinné ručení, je výsledkem poměrně hodně muziky. I tady se ale samozřejmě najdou nevýhody. 

To suverénně největší je bezpečnost. Pohled na to, co se s autem (respektive se sourozeneckým Citroënem Saxo) stalo při nárazu do bariéry v rychlosti 64 km/h v rámci testů Euro NCAP, není moc hezký. Přidejme k tomu léty a korozí oslabenou karoserii a máme dobrý důvod k tomu, proč využívat takovýto stroj ideálně jen na jízdy kolem komína. Jako starší vůz si také občas vymyslí nějaké problémy. U tohoto exempláře cosi vybíjí baterku, centrál funguje už pouze na dvoje dveře a když jsem ho koupil, kvůli dlouhému stání měl ve dvou místech zrezlý zavazadelník skrz. Jo a také někdo ukradl celý výfuk, patrně kvůli tomu malinkatému katalyzátoru. Všechno se dá ale řešit poměrně levně. I to je výhoda těchto slabých a jednoduchých strojů.  

Pokud člověk není moc náročný a potřebuje auto pro krátké cesty, i letitý Peugeot 106 dokáže takový úkol splnit se ctí a navíc za mimořádně příznivé peníze. Pokaždé, když někam se stošestkou jedu, tak si říkám, že přesně takováto auta jsou důkazem, že pořád žijeme ve zlatém automobilovém věku. Je to takový automobilový blahobyt, kdy si prostředek individuální automobilové dopravy může dopřát téměř každý. Jasně, bezpečnost je problém, ale jinak jsou to auta, která vám tu mobilitu prostě poskytnou a když na to přijde, odvezou vás i stovky kilometrů daleko.

Bude ale taková situace stejná i za pár let? Budou pořád k dispozici jednoduchá, málo jetá auta za „pár tisíc“? 

Těžko říci, zatím to tak spíše nevypadá. Elektromobily sice mají teoreticky velký potenciál k tomu, aby jezdily věčně, jenže problémem je akumulátor a fakt, že malý levný elektromobil dnes stále neexistuje. Všechna auta, včetně Dacií, mají čím dál více bezpečnostní a jiné moderní výbavy, což je určitě dobře, ale opět to zvyšuje cenu a současně to zvyšuje riziko drahých oprav. Skoro se zdá, že časem jednoduchá a levná přibližovadla definitivně zmizí bez náhrady. Ojetiny nabízející základní mobilitu pak sice budou objektivně lepší, ale také dražší a mobilita v té nejzákladnější formě jako takové se stane hůř dostupnou. Ale třeba se pletu. Nicméně tady tuhle stošestku asi nechám. Pro jistotu.