Ojetý Land Rover Discovery 4 nabízí za cenu fabie hodně prostoru i pohodlí. Nespolehlivost je fáma

Nebudeme přehánět, když Land Rover Discovery označíme za jedno z nejhranatějších aut na českých silnicích. Jenže v hranách se skrývá praktičnost a ve velikosti majestát. Ne sice tak silný jako u pravověrného Range Roveru, ale jistý respekt tenhle vůz na silnici má. Řada lidí se mu ale přesto vyhýbá jako čert kříži, odkazují se na legendární nespolehlivost britských vozů. To platilo i pro „Disco“ až do jeho třetí generace. Čtvrtá ovšem vychytala řadu much (ne všechny), přidala na pohlednosti a vznikl tak těžko odolatelný vůz pro všechny, kteří hledají něco nezastavitelného, praktického a svým způsobem i noblesního. Dobrou zprávou je, že to vše můžou získat třeba za 400 tisíc korun. A jak test desetileté ojetiny ukázal, jde o opravdu pořádný kus auta.

K testu Dorazil Land Rover Discovery z roku 2013, tedy už po faceliftu čtvrté generace. Ten hraje zásadní roli i v jeho řízení, povíme si o tom ale až za moment. Vůz poháněný základním naftovým motorem TDV6 měl najeto 197 500 kilometrů, střední výbavu SE a autobazar Auto ESA jej nabízel za 400 tisíc korun. To je o stokorunu víc než stojí nová Škoda Fabia 1.0 TSI v základu. Hranatý střih okořenila kombinace bílého laku s černými detaily, jako byly maska chladiče, nápis Land Rover na přídi nebo 19“ litá kola. Hranaté auto prostě může vypadat dobře, když se ví jak na to.

Land Rover navíc dokázal skvěle využít tvaru krabice ve prospěch interiéru. Testovaný kousek byl vybaven třetí řadou sedadel (k mání jsou i pětimístné verze), přičemž dozadu by se na kratší vzdálenost mohl posadit klidně i dospělý člověk. Místa je všude dostatek, kabina působí vzdušně a navíc má řadu promyšlených detailů. Do kapes dveří se vejdou i velké láhve, před spolujezdcem jsou hned dvě přihrádky a sedadla v druhé a třetí řadě lze složit do naprosté roviny. To pak už opravdu přestěhujete cokoliv. Páté dveře jsou půlené, což usnadňuje přístup do rozměrného kufru, navíc spodní díl využijete jako praktické sedátko – třeba když se přezouváte do lyžáků.

Pokud to jen půjde, určitě sáhněte po top výbavě HSE, námi zkoušená střední SE totiž měla jen látkové sedačky s mechanickým ovládáním. Jsou sice velmi pohodlné, ale mohou být víc opotřebované než kožené. Palubní deska je pak vyloženě plastová, jen její vrchní část kryla kůže. Facelift nicméně přinesl mírnou modernizaci tvarů a tak to uvnitř nevypadá úplně špatně ani po deseti letech.

Discovery 4 po faceliftu má snad vždy zábavní systém s dotykovou obrazovkou. Nenechte se zmást tlačítkem „NAVI“, které se dávalo do všech vozů bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly vybaveny navigací. Její přítomnost poznáte podle fotografie úvodní obrazovky, kde jsou virtuální volby pro zvuk/video, telefon a právě navigaci. V našem případě chyběla, ale to nevadí. Na dnešní poměry už stejně působí obstarožně a je pomalá.

Více se o designu a našem pocitu z interiéru vozu dozvíte v komentované galerii:

Facelift Land Roveru Discovery 4 z roku 2011 hraje naprosto klíčovou roli v tom, co budete mít pod kapotou. Před ním narazíte častěji na vznětový šestiválec s objemem 2,7 litru s výkonem 140 kW nebo silnější třílitr (180 kW). Motory jsou spojené se starší šestistupňovou převodovkou, kterou poznáte díky vysoké řadicí páce v interiéru. Po faceliftu mizí, aby udělala místo pro modernější osmistupňový automat ZF, který se ovládá podobně jako u Jaguarů elektricky výsuvným otočným voličem. Kromě toho jsou už k mání jen třílitrové dvojitě přeplňované jednotky, konkrétně jde o TDV6 o výkonu 155 kW a SDV6 s výkonem 190 kW. Vždy jde o známý šestiválcový turbodiesel od PSA a i přes některé jeho slabé stránky jednoznačně o nejlepší motorovou volbu za celou historii model. Benzinové jednotky rozebírat nebudeme, jde o raritu.

Motor se startuje tlačítkem a po zahřátí má poměrně klidný chod. Je nutné si uvědomit, že má hodně práce s extra těžkým vozem, který váží okolo 2,5 tuny. Testovaný TDV6 proto předvádí spíš vlažnou akceleraci, nicméně pohodlně vás vytáhne i ke svému maximu, kterým je 180 km/h. Disco rozhodně není brzdou dálničního provozu. Osmistupňový automat má proti staršímu šestikvaltu nespornou výhodu v nízkých otáčkách i při vyšších rychlostech, výsledkem je tak o poznání nižší spotřeba. My jsme s testovaným vozem ujeli zhruba 900 kilometrů, značnou část z toho po dálnici. Skončili jsme se spotřebou 9,1 litru nafty na 100 km. S 84litrovou nádrží se tak dostanete opravdu daleko.

I když je dynamika vozu opravdu vlažná, nevadí to. Extra vysoký posaz za volantem znamená, že se na okolní provoz díváte shora a tak ani není nutné pospíchat. Disco umí navodit ten samý pocit jako plnokrevný Range Rover. Velká rozvážnost je samozřejmě nutná mimo dálnici. Na klikatých okreskách se auto opravdu naklání jako parník na mělčině. Řízení má sice dlouhý převod, ale kolem středu zasahuje hodně rychle. Umí být relativně komunikativní, kazí to jen extra výkonný posilovač. Prvních pár kilometrů tedy budete spíš nesví z toho pocit, že tak snadno lze měnit směr tak velkého vozu. Pak si ale zvyknete a lehkost nakonec i oceníte, to když se budete s Discem proplétat městem.

Za pozornost stojí vzduchový podvozek se třemi výškami, tedy nástupní, standardní a do terénu. Stojí i za přirozeným komfortem na cestách, který není přehnaně houpavý, avšak stále nadprůměrně měkký. Příčné nerovnosti mu ovšem nedělají dobře, takže se musíte připravit na občasné drcnutí. Svezení s Discem je ovšem ve většině případů hlavně uklidňujícím zážitkem. Spěchat se nevyplatí a rozhodně není kam.

Unikátní stavba vozu, kterou Britové nazvali Integrated Body Frame (IBF) kombinuje žebřinový rám s monokokem a přináší neobyčejnou tuhost šasi (nevýhodou je už zmíněná extra vysoká hmotnost). Discovery jeho majitelé sice v řadě případů využívali jen k běžnému ježdění, jde ale díky tomu o plnohodnotný a velmi schopný off-road. Známý je systém Terrain Response, kterým lze nastavit několik specifických jízdních režimů, třeba pro bláto, písek nebo kamení. Je tu stálý pohon všech kol, redukce i uzávěra diferenciálu. Nevyrazit s takovým vozem za nějakým dobrodružstvím by byl hřích. Ne, tohle není SUV, které jen předstírá svůj terénní záměr a pak stačí akorát na polní cestu. Tohle může být expediční speciál. Ostatně, k vozu si lze přikoupit celou řadou vybavení, šnorchlem počínaje a navijáky konče.

Pokud máte rozpočet mezi 300 tisíci až půl milionem korun, rozhodně doporučujeme Discovery 4 po faceliftu v motorizaci SDV6 a v top výbavě HSE. „Naftové motory se po stránce spolehlivosti mezigeneračně značně posunuly. Je ale dobré myslet na to, že mají hned dva rozvodové řemeny, které je potřeba vyměnit nejpozději po 180 tisících kilometrech,“ upozorňuje mluvčí Auto ESA Filip Kučera. Ideálně proto berte ty kusy, které mají v historii výměnu rozvodů. Samotná sada není finančně náročná, dá se pořídit do pěti tisíc korun. Víc ale zaplatíte za práci automechanika.

Motor mívá také problémy s olejovým čerpadlem (originál vyjde na 10 tisíc, druhovýroba na šest), EGR ventilem (za čtyři tisíce) nebo vstřikováním. Pokud by bylo už opravdu nutné sáhnout po výměně filtru pevných částic, dá se pořídit za 12 tisíc korun. Olej v automatické převodovce je dobré měnit po 60 tisících kilometrech, v motoru někteří doporučují raději už po 10 tisících. Připravte se také na častější výměnu brzdového obložení, které je vysokou hmotností vozu poměrně zatěžované.

Elektronika už u posledního hranatého Disca tolik neselhává, lidé se mohou bát vzduchového podvozku. Ten je ale oproti řadě jiných značek spolehlivější a také jeho opravy jsou levnější. Například s Mercedesem nesnesou vůbec srovnání. Pokud je třeba vyměnit kompresor, přijde díl na osm tisíc korun. Měchy se prodávají dohromady s tlumiči, zadní stojí okolo sedmi tisíc, přední jsou za pět. Ani tato oprava by vás tedy neměla zruinovat, každopádně před koupí doporučujeme vyzkoušet vzduchový systém a dívat se na to, jak se auto zvedá a zase snižuje.

Land Roverů Discovery 4 sice na českých silnicích potkáte relativně dost, v bazarech ale není až zas tak velký výběr. Přece jen jde o auto pro fajnšmekry, kteří se nebojí pověsti britských vozů. „Land Rover Discovery se do bazarů často nedostává. Když už se tak stane, nejčastěji se u nás objevuje právě čtvrtá generace z let 2009-2016,“ říká Kučera s tím, že mezi hlavní konkurenty patří německá trojice BMW X5, Audi Q7, Mercedes-Benz ML a švédské SUV Volvo XC90.

„Pokud však klient hledá vůz značky Land Rover, málokdy si vybere některé ze zmíněných aut. Land Rover je totiž nepřekonatelný, co se jízdních vlastností mimo silnici týče. Třeba BMW X5 ze stejných let je u nás pětinásobně více. Mercedesů ML je dvojnásobek a Audi Q7 více než trojnásobek. Nejblíže je Volvo XC90, kterých je jen o třetinu více,“ popisuje situaci na trhu mluvčí autobazaru.

Proto je nejlepší koupi svého vysněného modelu neuspěchat a počkat si na ten správný. Zejména pokud jde o jeho stav a historii. Tu a tam se ale najdou kousky, které splňují vše a pokud s nimi bude nový majitel zacházet dobře, odvděčí se mu dlouhou životností. Najet se zachovalým Discovery 4 třeba 400 tisíc kilometrů totiž nakonec vůbec nemusí být problém.

Redakce Autosalon.tv děkuje společnosti Auto ESA za zapůjčení vozu k testu.