Komentář: Autosalon v Mnichově už dávno není autosalonem. Stal se přehlídkou prázdných frází

Na své první setkání s mezinárodním autosalonem vzpomínám dodnes. Psal se rok 2005 a já jsem se s podomácku vytištěným novinářským průkazem procpal na slavnou výstavu IAA ve Frankfurtu. Pak už jsem jen dva dny v kuse pobíhal od stánku ke stánku, osahal si všechna ta krásná nová auta, poseděl v nich, vzal si prospekty a nějakou tu dobrotu zdarma. Byl jsem v sedmém nebi, kolik novinek se tu představilo, že můžu vidět všechna ta luxusní a supersportovní auta. A ta atmosféra!

Smutně teď člověk vzpomíná na tu dobu, kdy mě i návštěvníky IAA bavilo. Zejména ve chvíli, kdy prochází tím, co se z něj nyní stalo. Stále se sice jmenuje IAA, tedy přeloženo „Mezinárodní automobilová exhibice“, ale aut tu je poskrovnu. A je cítit, jak to nebaví ani návštěvníky, ani vystavující.

IAA ve Frankfurtu býval obrovský. Vlastně tak velký, že novináře mezi pavilony převážela auta, jiní zase přijeli na místo s koloběžkami. Ujít 20 km za den nebyla výjimka. Jenže co naplat, museli jsme stihnout všechny ty tiskovky. Dnes, když se IAA přesunulo do Mnichova, stačí jen šest relativně malých pavilonů, z nichž beztak jeden zabírá jen pódium pro besedy a další zase spíš výrobci nejrůznějších malých doplňků. V ostatních halách jsou automobilky chytře rozesety mezi dodavatele nebo dokonce lokální dealery, aby to vypadalo, že je tu aut dost. Ale není. Kde jsou všechny ty slavné značky? Já chci zase sedět ve Ferrari, Lamborghini, Bugatti, chci si potřást rukou s Christianem von Koenigseggem a zeptat se ho na jeho poslední vynález nebo se divit tomu, co zase za kreaci vymysleli u Rinspeedu. Kdepak, to nejde. To se totiž tak úplně nehodí do krámu.

Procházím tudy a skoro se mi zdá, jakoby bylo automobilkám řečeno: „Buď sem přivezete elektromobil a budete řečnit o zelené budoucnosti, nebo máte smůlu.“ Jistě, dalo by se říci, že to je dobou, kdy chystá jakýsi přechod k elektromobilitě, ale značky v Evropě zatím stále spalovací vozy vyrábějí a ještě dlouho vyrábět budou. Jen se zdá, že už se o nich asi ani nesmí mluvit, natož na ně koukat.

Procházím tedy bezcílně halami a tu a tam zaslechnu útržky nějaké té tiskové konference, protože probíhají většinou na stánku dané značky. A je jedno, jestli to je automobilka, dodavatel nebo výrobce nějakého systému. Slyším pořád dokola jen to samé: „Musíme spolu kráčet k trvale udržitelné dopravě.“ nebo „Budoucnost je zelená a my jsme připraveni.“ či „Nastavujeme měřítka pro elektrickou cestu do budoucnosti.“ a dokonce „Zákazníci jasně říkají, co chtějí, je to trvale udržitelná a tedy elektrická doprava pro čistou budoucnost.“ Uf, až mě z toho začíná bolet hlava.

Jsem zvyklý z nejrůznějších tiskovek na vzletné fráze a plácání prázdné slámy, jenže to se děje občas. V Mnichově to bylo minulý týden tak nahuštěné, že se mi udělalo opravdu nevolno. Přesto se mi podařilo najít pár zajímavých aut k vidění, ať už to bylo u MG, Mercedesu, Cupry či Volkswagenu a dalších pár přeživších značek, které se rozhodly, že to ještě zkusí, i když za podmínky tak trochu popírání sebe sama. Mezitím to ale ve velkém rozjely čínské značky jako BYD nebo Seres, které si naopak do Mnichova troufly přivézt prakticky celé své modelové portfolio.

Odjížděl jsem domů s myšlenkou, že už na takovou akci prostě nechci. A to i přesto, že se během ní semlely i některé tak bizarní věci, že jsem se nemohl přestat smát. Třeba ekologičtí aktivisté silně protestovali proti IAA, přestože bylo zcela evidentně zaměřeno jen na zelenou energii. Navíc jejich protest spočíval v tom, že naházeli vraky aut do jezírka před výstavištěm. To je přímo ekologický paradox! Vtipná byla i přítomnost autobusu německé organizace křesťanů pracujících v automobilovém průmyslu, která chce prosazovat jejich zájmy a aby měli při práci čas na modlení. Nebýt ateistou, asi bych se také pomodlil. Třeba za to, abychom zase měli dovoleno mít z aut radost.

Ale abychom nekončili tak negativně, podívejte se do fotogalerie. Na místě jsem se snažil zachytit nějaké ty zajímavé vozy, na které jsem v halách mnichovského výstaviště narazil. Ano, moc jich není. Měl jsem problém vůbec zachytit do fotogalerie těch 19 fotek: