Test motorky: Aprilia Tuono 660 Factory vás nezabije, ale posílí vaše dovednosti na silničním biku

Některé motorky trochu klamou tělem a tohle je jedna z nich. Tuono 660 Factory je na pohled neúprosným silničním zabijákem, stačí se ale podívat trochu blíž a zjistíte, že to zase taková brutalita nebude. Další úprava názoru přichází jen co se usadíte. Nohy mám až nezvykle natažené, sedlo je tedy mnohem výš než na mém starém Monstru a ergonomie trojúhelníku stupačky - sedlo - řídítka tento stroj jasně odkazuje mezi streetové stroje, tedy takové, na kterých se dá i někam dojet, aniž by vám bolestí upadla záda.

Netřeba dlouze přestřásat známou pravdu o tom, že Italové vědí, jaké tvary načrtnout pro motorky či auta, aby se z toho i mužům zapalovala rodidla. Současná generace strojů Aprilia je přímo výkladní vitrínou této vžité zákonitosti a i příjemný volnočasový stroj díky tomu vypadá jako drzý silniční brus.

Řeč je především o ústředním výrazu přední kapotáže a nízkých osvětlovacích ploch. Svým způsobem to trochu vypadá, že Tuono 660 Factory bylo zprvu malováno jako čistý supersport a až v průběhu si představenstvo řeklo, že by to byl vlastně fajn streetfighter a tak už od kolen jezdce dál dozadu ani dolů ona sexy kapotáž nepokračuje. Nahoře z ní navíc ční cestovně/streetově posazená řídítka. Subtilní, leč pohodlné sedlo do celkové skládanky zapadá, dojem kazí jen úplně na konci onen zpropadený předpisový držák na SPZ, který už dokázal pokazit vizáž tolika krásných mašin.

"Fabrické" Tuono je poháněna dvouválcovým motorem o objemu 659 centimetrů krychlových a výkonem rovných 100 koní, což je oproti "netovárnímu" Tuonu 660 nárůst o 5 koní. Motor je odladěn spíše sportovněji a i přesto, že jde o dvouválec je motor živější spíš až od středních otáček po omezovač. S hmotností 181 kilogramů si poradí hravě, takže předjíždět se určitě bát netřeba. 660 Factory je oproti klasickému Tuonu také o dvě kila lehčí. 

Díky Ride by wire není plyn zbytečně agresivní a skákavý, ale je naopak příjemný, plynulý a přesný. Na přidání plynu motor reaguje téměř okamžitě a s největší radostí vás bude hnát vpřed. Spřažený je se šestistupňovou převodovkou. Převodové stupně jsou spíš kratší, nevyhnete se tedy častějšímu řazení. "Factorka" dostala do vínku i oboustranné rychlořazení (Quick shifter). Chce to trochu zvyku, ale za chvíli už bez něj nemůžete být.
 V nižších otáčkách s ním Aprilia trošku kopala, ale od 6000 otáček výš jsem přeřazení ani nepostřehl.

Pozice jezdce je sportovnější a i stupačky jsou dozadu zalomené přece jen více než je člověk z jiných naháčů zvyklý. Řídítka mají naproti tomu zcela cestovní polohu a kapotáže tak trochu komicky vyčnívají. Celková pozice těla je příjemná a při dlouhých jízdách vás zbytečně nevyčerpá. Jak už jsem říkal, Tuono je vybaveno polokapotáží, která má do sebe zapracované i aerodynamické prvky. Jen kvůli tomu, že nemá zakrytý motor spadá tento stroječek do kategorie naháčů, což podle mě není tak úplně fér. Stačí ale vzít za plyn, trochu se schovat za řídítka a mudrování si samo pro sebe rázem přestane. 

Ona výše popsaná šestsetšedesátka je u Aprilie vlastně tím nejrozšířenějším pohonem - jezdí s ním třeba i nedávno představené enduro Tuareg. Zde je ale naladění je docela odlišné. Ostřejší, ale zase ne moc, spíš tak akorát. Nechci říkat, že tohle Tuono je s ním úplně hodná motorka, ale ona vlastně asi je. Rozhodně nemáte pocit, že by vás chtěl motor za každým rohem zabít. Dvouválec celkem sympaticky a charakterně vibruje, jeho výkon přitom graduje hezky lineárně.

O zastavení se vpředu starají dva 320-milimetrové kotouče, do kterých se zakusují čtyřpístkové radiálně uchycené třmeny Brembo. Ty jsou spojeny opleteným brzdovým vedením s radiální pumpou také od Bremba. Už na pohled tato kombinace nemůže být špatná. Po prvním brzdění vás přesvědčí, že jejich spolupráce je dokonce výborná. Citlivost a dávkování pro jemné přibrzďování při vyhlídkovém tempu, jakož i agresivita při prudkém krizovém brzdění před překážkou či zatáčkou, je vzorná. Ani při agresivnější jízdě na hraně vás nezklame a nezačnou vám brzdy odjíždět.

Vzadu je to zase 220 milimetrový kotouč s dvoupístkovým třmenem Brembo a radiální pumpou. Další systém, který je ve Factorce od výroby, je pochopitelně ABS. To je nastaveno opravdu sportovně a spíná se v poslední možné chvíli. O stabilitu na silnici a přesnost v zatáčkách se vám postará plně nastavitelný podvozek. Vpředu je to USD vidlice od Kayaby s nastavitelným odskokem, kompresí a předpětím pružiny. Vzadu je to centrální tlumič s nastavitelným odskokem a předpětím pružiny. Celkově je podvozek laděn sportovněji a tvrději, a některé nerovnosti vám dá opravdu sežrat, zato v zatáčkách s dobrým povrchem poskytne mimořádnou stabilitu a přesnost.

je přehledný a dominuje mu rychloměr s otáčkoměrem. Jak už to v dnešní době bývá zvykem, Aprilia Tuono 660 Factory je nabitá i elektronikou. Začíná to již v dnešní době standardně tempomatem, kontrolou trakce, nastavitelnou motorovou brzdou, Wheelie control až po různé motorové mapy. K dispozici je 5 jízdních režimů, tři jsou přednastavené a dvě jsou konfigurovatelné. U jednotlivých režimů je opravdu i cítit rozdíl. Ať už ve výkonu nebo v reakci na plyn.

Aprilia Tuono 660 Factory je opravdu všestranný „naháč“ pro každý den. Nedělá mu problém proplétat se přeplněným městem nebo jezdit po okreskách a hltat každou jednu zatáčku s jistotou a přesností či létat po okruzích a honit vteřiny. Nezkušeného jezdce nepřekvapí a ostříleného psa zase neurazí. To vše za poměrně milou cenu. Kdo chce zkrátka od každého neošizené trochu, je u tohoto stroje na správné adrese.

Zdroj: Autorský text