Reklama
Testy

Tři měsíce, dva řidiči. Testovali jsme pracovní i rodinný Opel Combo Life XL

Šéfredaktor a zkušený moderátor usedli za volant německo-francouzské dodávky

Šéfredaktor Ondřej Běhal

Zdroj: Bart Běhal

Na rozdíl od kolegů jsem se při dlouhodobém testu zaměřil zejména na rodinnou stránku věci - tedy využívání prodlouženého sedmimístného auta jako jediného auta i do početnější famílie.

Tři isofixové úchyty ve třetí řadě napovídají, že tohle auto opravdu může posloužit i párům, pro které je plození dětí smyslem života. Kdo ale někdy zkoušel upevnit tři dětské sedačky vedle sebe, ví, že pokud už se to podaří, tak rozhodně s omezeními ve smyslu, že otočné sedačky nepůjde otáčet. A ty širší vedle sebe prostě ani nenacpete.

Na druhou stranu v sedmimístné verzi lze použít pro transport dětí i sedačky třetí řady. Ty sice nemají isofixy, takže se musejí použít sedačky na upevnění pásy, ale jinak pro tuto činnost perfektně vyhoví. Ony totiž vyhoví i převozu dospělých cestujících. Opel Combo Life XL v pohodě pobere sedm dospělých s výškou 174 cm a ještě za sedadly třetí řady zůstává trochu místa na náklad.

Pro sedm dospělých

Sedadla druhé řady nejsou posuvná a mezi nimi a sedadly řady první není místa na nohy pro basketbalisty. To je trochu nevýhoda. Naopak výhodou to, že jsou samostatná a jednotlivě se dají sklápět, přičemž zajíždějí do podlahy. Vzniká tak ohromný zavazadlový prostor.

Sedadla třetí řady se dají sklápět bez zajíždění do podlahy, ale na rozdíl od těch z řady druhé je lze vyjímat. A to velmi jednoduše. Vzhledem k jejich nízké hmotnosti zvládne tuto činnost i žena. Přístup na ně je celkem v pohodě díky široce otevíratelným posuvným bočním dveřím a možnosti sklápění krajních sedadel řady druhé. Sedělo se mi na nich skvěle. Jsou trochu výš, než sedadla řady druhé, navíc je tu spousta místa na nohy. I nad hlavou ho ještě zbývá dost stejně jako v loktech. U málokterého osobního auta si cestující ve třetí řadě sedadel takhle pohoví.

Univerzál pro podnikání i rodinu

Ježdění s nejsilnější verzí naftové patnáctistovky kombinované s automatem je velmi příjemné i při plném naložení auta. Převodovka řadí sametově, motor má dostatek síly i k předjíždění a cestování ve vysokých dálničních rychlostech.

Nevýhodou jízd po dálnici je vyšší hluk a spotřeba kvůli špatné aerodynamice krabicovitého auta s obřími bočními zrcátky. Při ustálené rychlosti 130 km/h jsme naměřili průměrnou spotřebu 7,9 litru, tedy téměř dvojnásobek hodnoty naměřené při 90 km/h. V tomto tempu jsme totiž i v dešti naměřili snové 4,3 l nafty na každých 100 km jízdy. Motor si při devadesátce na osmičku jen brouká v rytmu 1600 otáček. Při 130 km/h je to stále nízkých 2300 otáček, ale kvůli již zmíněné špatné aerodynamice spotřeba prudce roste.

Opel Combo Life XL 1.5 CDTI AT je ideálním univerzálním vozem pro velké rodiny, jejichž živitelé navíc podnikají. 
Reklama

Moderátor Honza Říha

Zdroj: Honza Percl

Prodloužená verze Opelu Combo mi dělala společnost tři dny. Patřím k příznivcům rodinných aut, takže jsme si okamžitě padli do oka. Ve variantě XL odvezete spoustu věcí díky doslova obřímu vnitřnímu prostoru. Se sedmi samostatnými sedačkami se v zájmu naložení různě dlouhých a objemných nákladů dá skvěle pracovat. Ostatně to oslovilo i kolegu Ondru Běhala. Mě jako dobrodružnou povahu potěšila varianta, při které díky vyjmutí sedadel třetí řady a sklopení sedaček druhé řady do podlahy získáte v podstatě rovnou plochu vhodnou i pro spaní. Ideální pro krátké poznávací dovolené nebo víkendy v kempu!

Ocenil jsem i boční posuvné dveře, které se skvěle hodí na úzká parkovací místa. Mají hladký chod i dobře fungující aretaci. Je ale pravda, že zavřít je z místa uvnitř chce chlapskou sílu a trochu "zalomenou roku". Na trochu "molitanové" kvalitě sedaček je znát původ vozu v kategorii dodávek. Potěší ale odolný a snadno udržovatelný potah.
Zdroj: Honza Percl

Jízdní vlastnosti odpovídají skutečnosti, že jde primárně o dodávku. Navíc poměrně vysokou. Podvozek se v prudších zatáčkách dost naklání do stran. Nejde ale o nic extrémního a nezvladatelného. Prostě s touhle krabicí nejde jezdit kudlu do zákrut. Je to polykač kilometrů s pohodlným odpružením. A když k tomu tak přistupujete, nemáte problém.

Vyzdvihnout chci naftový čtyřválec o objemu 1,5 litru s výkonem 130 koní. Nabízí klidný chod a dostatečnou dynamiku i při plně naloženém voze. A taky nízké náklady. Papírová kombinovaná spotřeba těsně nad čtyřmi litry je v běžných podmínkách na silnici spíš přáním než realitou. I tak jsem byl s reálnou spotřebou naměřenou během mého testování (5,7 litru) celkem spokojen. Zahrnovala totiž i jízdy po městě a po dálnici.

Na práci osmistupňového automatu si taky nemůžu stěžovat. Řadí logicky a rychle. Ale ovládání přes otočné kolečko se nedá považovat za dobré a uživatelsky přívětivé řešení. Za prvé nemáte jako u páky přímou odezvu, jaká rychlost je aktuálně zařazena a za druhé s ním válčíte ve chvíli, kdy sundáte rychle nohu z brzdy. Prostě nezařadí stupeň, který jste zvolili. Musíte podržet brzdu asi sekundu po zařazení, abyste měli jistotu, že se dílo povede. Raději bych manuál. 

Celkově mě prodloužené kombo oslovilo užitnou hodnotou, úsporným provozem a pojízdnou ložnicí.
Reklama
Reklama
Autosalon TV