Když elektromobil poprvé překonal rychlost 100 km/h, tak se s tím jezdci parních strojů nesmířili a odpověděli světovým rekordem 120 km/h. To bylo před 115 lety!
Pára nebo benzin?
Elektromobily tak byly sice poraženy, ale Serpollet rozhodně neměl vyhráno. Proti jeho parnímu stroji nastoupili jezdci s klasickými vozy, poháněnými benzinovými motory. A šlo o zvučná jména, jejichž řidiči rozhodně nestrádali nedostatkem finančních prostředků. V roce 1902 si to rozdali naplno. Nejprve Hon. Charles C. Rolls na francouzském automobilu Mors na trati v Achères u Paříže zajel 101,547 km/h, ale za pár dnů rekord spoluzakladatele věhlasné automobilky Rolls-Royce padl. To už držel žezlo krále rychlosti milionář William K. Vanderbilt, když Rollse překonal rychlostí 105,876 km/h, stejnou jako dosud nejlepší jízda Jénatzyho elektromobilu, a to rovněž v Achères. Vanderbilt ovšem volil jistotu. Osvědčený německý automobil Mercedes-Simplex 40 HP...
Nový souboj
Parní vůz zdaleka neřekl poslední slovo. Mělo to navíc háček, Rollsův ani Vanderbiltův rekord nebyly z různých příčin oficiálně uznány, takže nejrychlejším stále zůstával Belgičan Camille Jénatzy, jenž prohnal svůj elektromobil tratí v Achères rychlostí 105,876 km/h. Elektrický rekord tak vydržel až do dubna 1902, kdy Léon Serpollet na svém parostroji v Nice zajel 120,805 km/h. Jeho rekord byl oficiálně uznán, Serpolleta hned pozvali do britského Bexhillu, kde po vzoru Nice uspořádal Earl De La Warr první mezinárodní závody na britských ostrovech. Serpollet rád přijal, zvláště když ho podpořil Lord Montagu of Beaulieu, který s ním také trať projel jako spolujezdec. Byli nejlepší, byť dosáhli jen 87,69 km/h, tedy podstatně méně, než byl předcházející rekord. Lord Montagu si ovšem liboval, že takový pocit rychlosti zažil dříve jen na parní lokomotivě!
Poslední výkřik?
Přišli další rekordmani, ale mnozí opět nesplnili podmínky pro uznání rekordu, a tak po Jénatzym stále kraloval Serpollet, tedy po elektromobilu parní vůz! To se prostě muselo změnit, Léon Serpollet se těšil z oficiálního rekordu od 13. dubna do 5. srpna roku 1902. William K. Vanderbilt přesedl na francouzský Mors se spalovacím motorem, sehnal časoměřiče a na své oblíbené trati u Ablis překonal Serpolleta rychlostí 122,436 km/h. Tentokrát byl rekord uznán a Serpolletův výkon odsunut do historie.
Léon Serpollet (1858 – 1907) se nikdy nevzdal parních strojů, které vyráběl jako Serpollety se svým bratrem Henrim (1848 – 1915) a později s Američanem Frankem Gardnerem jako Gardner-Serpollet. Pustil se i do parních tramvají. Odešel předčasně z tohoto světa, takže porážku páry spalovacími motory nezažil. Jenže pára neřekla své poslední slovo. Nedlouho před Serpolletovou smrtí zajel Američan Fred Marriott nový rekord na parovoze Stanley a jako vůbec první překonal metu 200 km/h! To bylo v lednu 1906. Ale o tom zase příště!
Autor textu: Tom Hyan
